Článek
„Na Letné také zaznělo, že podle vědců je třeba k prosazení politických změn občanský odpor čtyř procent populace,“ sdělil redaktor Petr Obrovský minulou neděli v pořadu Události a komentáře týdne na České televizi (ČT). Ke konci minulého roku u nás žilo 10 915 839 obyvatel, z čehož plyne, že ona čtyři procenta představuje 436 634 občanů. Údajně zepředu i zezadu zřejmý odkaz na čas 4:36 hod, kdy se hlasovalo o změně financování ČT a Českého rozhlasu v Poslanecké sněmovně.
„Asi zatím největší pitomost, co jsem tady dneska slyšel,“ reagoval na to se smíchem Petr Kamberský, šéfkomentátor Lidových novin. Literární historik Martin C. Putna poté frustrovaně opustil studio. Ale co když přeci jen platí, že „Bůh nehraje v kostky“? Tak totiž fyzik Albert Einstein v roce 1926 (v dopisu kolegovi Maxu Bornovi) vyjádřil svůj nesouhlas s názory autorů teorie kvantové fyziky. Trval na tom, že příroda se řídí pevnými zákony a v její mechanice není místo pro náhodu. V souvislosti s metodikou veřejnoprávního média naštěstí nebudeme řešit, proč se paprsek světla pohybuje v tzv. kvantech a jednou se jeví jako proud částic a vzápětí jako elektromagnetické vlnění. Nebo proč nevíme, co jsou temná hmota a temná energie, i když vyplňují 95 procent vesmíru. Znamení jsou znamení, pokusíme se tedy osvětlit, proč případná podpora vesmíru demonstrantům na Letné není něco až tak nemožného.
Unikátní analytickou metodu České televize k interpretaci politických událostí reflektoval třeba tento FB odkaz
Ze školy víme, že vesmír vzešel z jednoho bodu a rozpíná se do nekonečna. Problém je v tom, že geometrický bod stejně jako nekonečno nemají žádný rozměr. Z toho plyne, že např. metrové pravítko i stokilometrová dálnice jsou stejně dlouhé, protože oba tyto úseky sestávají z nekonečného množství bodů, z nichž každý jeden neměří nic. Pokud tedy náš svět skutečně vznikl z Velkého třesku, jen se tím vědecky potvrzuje, že na hmotné úrovni neexistujeme. Jsme jen herní postavy virtuální projekce ve stylu sci-fi Matrix z roku 1999, kde není nic nemožné?
Co dál: tuto neděli si připomínáme 63. výročí atentátu na amerického prezidenta Johna F. Kennedyho z roku 1963. Podívejme se na něj analytickým prizmatem některých redaktorů a editorů ČT. Došlo k němu 22.11., což numerologicky odkazuje na americkou občanskou válku z let 1861-1865. Střet průmyslového a pokrokového Severu, jehož 22 států se utkalo s převážně zemědělským a konzervativním Jihem (11 států). Stoupenci soudržnosti Unie nakonec porazili separatistickou Konfederaci, ale tím nebylo politické pnutí uvnitř Spojených států zažehnáno. Za Kennedyho prezidentské éry kulminovalo Afroamerické hnutí za občanská práva požadující ukončení rasové segregace a diskriminace černochů (dříve jako otroci sklízeli jižanskou bavlnu). Právě o jejich volební podporu se opíral i tento první katolický prezident USA.
Jenže nasadil tak prudké tempo společenských reforem, že ohrozil křehký smír mezi Severem a Jihem a tím i nejposvátnější věc - jednotu USA. Stejně jako jeho předchůdce Abraham Lincoln (1809-1865), jehož shovívavost k Jihu na začátku i konci občanské války byla elitami Severu vnímána jako něco velmi nežádoucího. Podle historika Hanse L. Trefousse i viceprezident Andrew Johnson ho „chtěl přimět, aby nebyl ke zrádcům shovívavý.“ Zvláštností souběžného útoku údajných stoupenců Jihu na tři hlavní představitele vlády zůstává, že prezident byl zastřelen, jemu loajální ministr zahraničí William H. Seward stěží přežil pět bodných ran, ale atentátník na Johnsona svůj čin nevykonal z důvodu opilosti. Jakmile však tento politik nastoupil do prezidentského úřadu a „otočil“ v duchu Lincolnově, okamžitě s ním radikálními seveřany ovládaný Kongres zahájil proces impeachmentu, tedy odvolání z funkce.
Díky analytické metodě redakce zpravodajství a publicistiky ČT se můžeme domnívat, že čas Kennedyho vraždy 12.30 hod (1/2/3) ukazuje i na Sovětský svaz jako spoluviníka atentátu. Připomeňme si havárii raketoplánu Columbia, k níž došlo 1.2.2003 (1/2/3) ve výšce 63 km (rok atentátu 1963), když se blížil k místu svého plánovaného přistání - nepřekvapivě nazvaném Kennedyho výzkumné středisko. Jméno Columbia je poeticky personifikované označení Spojených států (viz mořeplavec Kryštof Kolumbus, objevitel Ameriky) a píseň Hail, Columbia, která byla až do roku 1931 neoficiální hymnou USA. Prezidentův údajný vrah Harvey Lee Oswald v SSSR pobýval dva a půl roku, aniž by tušil, že tím nepřímo vylučuje podezření na tak okaté zapojení Rusů do vražedné akce. K válce mezi atomovými velmocemi díky tomu nedošlo.
Ale soudní stolice vesmíru zřejmě nemá pochopení pro tajné komunikační kanály mezi bílou a rudou pěticípou hvězdou. Dne 26. dubna 1986 v 1.23 hod (1/2/3) ráno proto odpálila jaderný reaktor v ukrajinském Černobylu. To byl symbolický začátek konce SSSR a nejen jeho. Nevšimli jste si snad, že horní část Columbie pokrývaly bílé keramické dlaždice, spodek zase černé? A že náběžná hrana křídla, kam udeřil kus odloupnuté izolační pěny, byla ze šedivě smířlivého kompozitu? Co to znamená pro budoucnost nikoli spojených, ale Rozpojených států (část názvu knihy Martina Řezníčka, bývalého zpravodaje ČT v USA) se zdá být dostatečně zřejmé.
Seznam zdrojů:
Události a komentáře týdne (Česká televize, 15.11. 2026)
https://en.wikipedia.org/wiki/Andrew_Johnson
https://www.novinky.cz/clanek/historie-dvacet-let-od-tragedie-columbie-prispela-ke-konci-raketoplanu-40421753






