Článek
„Jsem oběť,“ odpověděl Lee Harvey Oswald po svém zadržení na dotaz novinářů, zda zavraždil prezidenta Johna F. Kennedyho. Jak známo, sám vydržel naživu jen dva dny po osudné střelbě, k níž došlo 22. listopadu 1963 v texaském Dallasu. I více než šest dekád po této tragédii má smysl klást si základní otázku detektiva Sherlocka Holmese: „Qui bono?“ Kdo mohl mít prospěch ze smrti 35. prezidenta Spojených států amerických.
Seznam „obvyklých podezřelých“ uvádíme s přehlednou sítí jejich vztahů a zájmů:
1. Globalisté versus izolacionisté
Zbývá třináct měsíců do prezidentských voleb a křivka Kennedyho popularity soustavně klesá. Z dřívějších 71 procent na 57 procent a tento trend se zdá být k nezastavení. Kdo za to může? Zákon na ochranu občanských práv směřující proti segregaci černochů na americkém Jihu. Jeho předložením (schválen byl až za vlády Lyndona B. Johnsona) si prezident zavařil u rasistů z vlastní Demokratické strany. Průzkumy tvrdí, že zřejmě uspěje jen ve dvou ze sedmi jižanských států. Takhle si znovuzvolení nezajistí. Rozhodne se tedy vypustit balónky líbivých témat - ochrana životního prostředí a daňová reforma. Bez větší odezvy na mítincích i v tisku.
Až v Montaně dojde, vlastně náhodou, ke kýženému obratu. Ve třetí větě svého projevu zmíní nutnost uzavření smlouvy o jaderném odzbrojení. „Soutěžení s komunismem s námi bude po celý náš život, ale nedopusťme, aby se změnilo v soutěžení v jaderném násilí,“ hřímá prezident. A hle, dav ožívá, konečně aplaus! Volební tahák mírového soužití s Východním blokem je na světě. Dobrá zpráva, ale jak pro koho. Zahraniční politiku USA totiž až do své smrti v roce 1959 řídil John Foster Dulles, architekt studené války a zastánce vymýcení světového komunismu všemi prostředky. Kennedyho novou strategii proto jako „ošklivý pat“ (šachová remíza) vnímá Allen Dulles, strážce odkazu svého bratra a zároveň i šéf americké rozvědky CIA.
Kennedyové, od patriarchy Patricka až k prezidentově otci Josephovi, se politicky profilují jako tzv. izolacionisté. Preferují orientaci USA na sebe (ve smyslu trumpovského "Amerika na prvním místě"). Souvěrci bratří Dullesů však zastávají doktrínu Pax Americana, tedy zasahování do světového dění. Jsou to globalisté. John Foster je navíc presbyteriánský protestant. Věří, že o spáse nebo zatracení všech Bůh rozhodl už před stvořením světa. A součástí tohoto vyššího určení má být, že Spojené státy zastaví expanzi komunistických bezvěrců. Mohou se tito jestřábi, svrhávající nepohodlné režimy po celé planetě, spoléhat na nejistý výsledek prezidentských voleb v roce 1964?
2. Ústřední zpravodajská služba (CIA)
Pracovně se Dullesové setkávají v právnické kanceláři Sullivan & Cromwell. V čase mezi světovými válkami vyrostla na největší subjekt svého druhu, ale neživí ji rozvodová nebo trestní agenda. „Jednalo se o strategický uzel mezinárodních finančních styků. Výkonné centrum, v němž se sbíhalo předivo vztahů představujících moc,“ napsal o tom novinář Peter Grose. Poražené a zubožené Německo nabízejí jako investiční ráj (např. do krále oceli Kruppa nebo chemičky IG Farben). Podle některých zdrojů byl jimi řízený odliv kapitálu z USA tak velký, že přispěl k burzovnímu krachu na Černý pátek roku 1929.
Za druhé světové války Allen vstupuje do služeb vojenské rozvědky Úřad strategických služeb (OSS). Sídlí v newyorském Rockefellerově centru postaveném za peníze firmy Standard Oil (dnes Exxon). Ta až do invaze v Normandii zásobuje ropou Hitlerovy rafinérie. Jak je to možné? Na zásobách černého zlata sedící Saúdové totiž sympatizují s führerem. On válčí s Brity, kolonizátory Arabů. Když nebudou moci dodávat Německu, nedostanou ropu ani Spojenci. Obchod zprostředkovává Dulles: příspěvkem k vítězství nacistů ochraňuje investice svých klientů do Třetí říše, a kamarád John D. Rockefeller Jr. pohádkově bohatne na dodávkách paliva oběma válčícím stranám.
V mírových letech se OSS transformuje na současnou CIA. Dullesovi v jejím čele však zlomí vaz neúspěšný pokus svrhnout režim Fidela Castra na Kubě (nechvalně známá invaze kubánských emigrantů v Zátoce sviní). Kennedy tento plán zdědí po svém předchůdci Dwightu D. Eisenhowerovi. Není sice jeho příznivcem, ale také ho — z politických důvodů — nemůže zrušit. Přišel by o hlasy exilových Kubánců na Floridě a Spojené státy by „ztratily tvář“ ve válce s komunistickou říší zla.
Kennedy se nuceně usmívá, ale pro Dullese bylo udělení Medaile národní bezpečnosti jen chabou útěchou za ponižující vyhazov
Výsledkem je pravý opak plánu. Zuřící prezident se stává odpovědným za stovku mrtvých kontrarevolucionářů a navíc musí Castrovi vyplatit desítky milionů dolarů za propuštění zajatců. Připne tedy Dullesovi na hruď obligátní metál a ukáže mu kudy ven z ředitelské kanceláře. Plánuje vytvořit zcela novou agenturu, podřízenou jen jemu. Sama existence Dullesem vypiplané instituce je nyní v sázce. Co hůř, rok a půl poté, během Karibské krize, Kennedy opět zklame bojechtivé globalisty. Nesrovná Kubu se zemí a ustoupí Sovětům, když na základě tajné dohody oni odvezou svoje rakety z „ostrova svobody“ a Američané učiní totéž v Turecku. Neslýchaná změkčilost!
Ale záchrana se blíží. Ve stejném roce 1959, kdy Kennedy oznamuje svou první kandidaturu na prezidenta, do Sovětského svazu emigroval v úvodu zmíněný Oswald. Bývalý mariňák se střeleckým výcvikem po třech letech dává vale „zemi, kde zítra znamená včera“ a s ruskou manželkou Marinou míří do USA. S takto získaným profilem radikálního levičáka do roka a do dne zapadne do soukolí akce, kterou někteří historici označí za státní převrat.
3. SSSR, mafie nebo Stát Izrael
SOVĚTSKÝ SVAZ
„Rusko má dlouhou historii v pronásledování bývalých špionů a disidentů v zahraničí, ale ve Spojených státech dosud neprovedlo žádné vraždy,“ stojí v šest let starém článku listu Washington Post o zběhlém ruském agentovi Olegu Smolenkovi. Zatímco ve Velké Británii umírá Alexandr Litviněnko na otravu radioaktivním poloniem, a Sergej Skripal jen o vlas přežije útok novičokem, výše zmíněný zrádce žije v USA dokonce pod vlastním jménem. Uprchlý Edward Snowden, počítačový expert CIA, se v Moskvě odvety také neobává. Jinými slovy: když tohle tabu platí pro špionážní pěšáky, je nemyslitelné, aby bylo porušeno na úrovni prezidentů .
MAFIE
Gangsteři nepoužívají odstřelovače, vraždu na dálku považují za zbabělost. Postřeh amerického prokurátora Jima Garrisona, který atentát na Kennedyho vyšetřoval koncem 60. let, historie potvrzuje. Rovněž Jack Ruby, člen dallaského podsvětí, usmrtil Oswalda střelou do břicha z bezprostřední blízkosti. Ano, židovský mafián Meyer Lansky či jeho sicilský kolega Sam Giancana přišli po castrovském převratu na Kubě o svá kasina a hotely. Je také pravda, že posledně jmenovaný italský katolík pomohl ve volbách svému irskému souvěrci Johnu F. Kennedymu. Diktoval totiž členům jím ovládaných odborů, byl schopen opatřit i hlasy mrtvých voličů. Ministr spravedlnosti Robert Kennedy však projevil neúplatnost a v tlaku na organizovaný zločin nepolevil. Zhrzení mafiáni se mstí? Směšné. Konec konců Robert byl zavražděn, až když ohlásil svou kandidaturu na prezidenta, ne dříve…
STÁT IZRAEL
Konspirační teorie o tom, že Kennedy stál v cestě izraelské atomové bombě může znít věrohodně. Ale k uskutečnění tohoto cíle Židé nepotřebovali Ameriku (v reálu jim k tomu pomohla Francie a Německo).
Analýza
Tři síly dominují Spojeným státům: první Ameriku objevila, druhá ji kolonizovala a třetí ji pozvedla k finanční moci. Všechny byli ve Starém světě tím či oním způsobem zrazeni nebo pronásledováni světskou a náboženskou autokracií (panovníky a papeži). Proto USA určili k pravému opaku. Jako demokratickou republiku s prezidentským systémem. Jenže nástup klanu Kennedyů interpretovali jako katolickou dynastii (po Johnovi bude prezidentem Robert, po něm Edward atd.) pod patronací nenáviděných papežů. Přesně to, před čím z Evropy unikly je mělo dostihnout v jejich Novém světě. A tak zakročili. Stačí si do hloubky nastudovat profily členů Warrenovy komise (např. Allen Dulles) a uvidíte partu zlodějů, co křičí „chyťte zloděje“. V roce 2004 vyjde najevo, že jak prezidentský kandidát republikánů George W. Bush, tak demokratů John Kerry jsou členy stejné iluminátské lóže Skull & Bones. Svět díky tomu seznal, že údajná duální demokracie v USA je jen zástěrkou pro vládu jedné strany - tajnou Národní frontu. Můžete být obelháni, můžete lhát druhým, ale jak dlouho ještě bude Amerika lhát sama sobě?
Seznam zdrojů:
Stephen Kinzer: Bratři - John Foster Dulles, Allen Dulles a jejich tajná světová válka (Rybka Publishers 2016)
Karel Kincl: 63 dní do Dallasu (MNO 1966)
John Loftus a Mark Aarons: Tajná válka proti Židům - jak západní zpravodajské služby zrazovaly židovský lid (Goldstein & Goldstein 1997)
Milan Šůra: Až na pokraj války (Mladá fronta 1978)
Norman Mailer: Americké tajemství (Mustang 1997)
Tomáš Halík a Jan Jandourek: Ptal jsem se cest (Portál 1997)
https://g.cz/chicagska-mafie-sam-giancana-znal-se-se-sinatrou-cia-si-jej-najala-na-zabiti-fidela-castra-kvuli-jeho-vybuchum-vzteku-se-obavali-o-jeho-dusevni-zdravi/
