Článek
Dívat se a zároveň být viděn. V případě dokumentárního filmu Melania to první platí pro nás v kinech, to druhé o jeho protagonistce - americké první dámě Melanii Trumpové (55). Kritika ho napadá za servilní pojetí, ale minulý víkend v severoamerické distribuci utržil úctyhodných sedm milionů dolarů (je to dvojnásobek předpremiérových odhadů). Úslužný k manželům Trumpovým nebyl jen jeho režisér Brett Ratner, který proslul trilogií Křižovatka smrti a od kampaně Mee Too z roku 2017 si skoro dekádu takříkajíc neškrtnul.
Měl totiž přinutit k orálnímu sexu třeba herečku Natashu Henstridgeovou, před jinými hollywoodskými dámami prý nevázaně masturboval. „Temné věci nedělám. Jsem jen milý židovský kluk, který miluje filmy a hezké dívky,“ řekl v rozhovoru pro Jewish Journal z roku 2008. Jeho nečekaný návrat na výsluní připomíná zvrat v osudu misogynů a sexuálních násilníků Andrewa a Tristana Tateových, které americká administrativa loni vyrvala ze spárů rumunské justice. Proč? Ví se, že jako influenceři na sociálních sítích před prezidentskými volbami v USA nepokrytě fandili realitnímu magnátu z New Yorku…
Marná sběratelské touhy snaha
Za druhého „přisluhovače“ rodiny Trumpových je světovými médii označován aktuálně třetí nejbohatší muž světa Jeff Bezos. Tento Američan zbohatl na internetovém obchodu Amazon a v Hollywoodu se relativně nedávno rozkročil díky produkční jednotce Amazon Studios a streamovací platformě Amazon Prime Video. Do snímku Melania údajně investoval 75 milionů dolarů, paní Trumpové má náležet extra honorář 28 milionů dolarů. Ne všechno si však můžete pořídit za peníze. Kromě obligátní lásky a některých forem zdraví existují věci, s nimiž se běžně obchoduje, ale ne vždy jsou ke koupi. Třeba z oblasti umění, konkrétně v kategorii obrazů. Americký prezident pochopitelně přebývá hlavně v Bílém domě, ale skrze plátna kin nyní můžeme nahlédnout i do jeho třípatrového apartmánu v newyorském věžáku s příznačným názvem Trump Tower.
Znalec výtvarných děl však v jistém momentu zalapá po dechu. V interiéru obloženém mramorem a pozlacenými dekory visí i obraz Divadelní lóže od francouzského impresionisty Augusta Renoira (1841-1919). Jako originál tam rozhodně nemá co dělat!
Šachovnicová hra: pruh kožešinového límce dámy (vlevo) navazuje na ramenní část partnerova obleku. Jeho vous spojuje tmavé diagonály fraku oddělené světlou náprsenkou košile. Bílý trojúhelník (šipka uprostřed) přiléhá k černému nad ním.
Zahlédneme ho ve chvíli, kdy Melania Trumpová po telefonu zdraví svého manžela větou „Ahoj, pane prezidente“. Komu se nechce do kina, ten se o tom může přesvědčit v 52. sekundě propagačního traileru o celkové délce 1:07 minuty (k vidění např. na serveru csfd.cz). Jenže tuto malbu už před sto lety koupil britský textilní magnát Samuel Courtauld a dnes tvoří zlatý hřeb expozice The Courtauld Gallery v Londýně. Nebyl, není a stěží kdy bude na prodej. A dodejme, že jako naprostá ikona francouzského impresionismu by případnou aukční cenou až 200 milionů dolarů (čtyři miliardy korun) zřejmě přesáhl i apetit proslule lačného Trumpa. Pro zajímavost: k postavě muže s kukátkem v pozadí pózoval Renoirův bratr Edmond.
Ohňostroj marnivosti
Právě tímto olejem na plátně (80×63 cm) z roku 1874 malíř odstartoval téma divadelních sálů. Pařížské divadlo té doby bylo rychle se rozvíjejícím odvětvím, které dominovalo kulturnímu životu města. Odhaduje se, že každý týden se prodalo přes 200 000 vstupenek. Rostoucí bohatství střední třídy zajistilo, že lóže předních divadel již nebyly výsadou vyšší společnosti. Tento jev nemohl uniknout společenské satiře. Ilustrátoři novin si utahovali z žen středního věku zápasících s uvadající přitažlivostí, otců předvádějících své dcery a neforemných návštěvníků z venkova. Lóže jako prostor společenské vystupování podnítily také rozmach módního průmyslu, který se zaměřoval na ambiciózní zbohatlíky. Luxusní časopisy tiskly ručně kolorované rytiny zobrazující nejnovější trendy dam z divadelních lóží.
Zpátky do současnosti. Že se jedná o kopii je zřejmé i na dálku. Snad na Trumpovo přání pojal současný malíř svou verzi Divadelní lóže trochu „šťavnatěji“ (např. rudý samet v pozadí je znatelně sytější než na originálu). Renoirův obraz sice soudobé publikum přijalo s nadšením, ale prodal se až později za pouhých 425 franků. Když ho v roce 1925 kupoval továrník Courtauld, musel za něj složit už 22 600 liber. Jak bylo zmíněno výše, dnes je jeho cena stěží vyčíslitelná.
Seznam zdrojů:
https://www.csfd.cz/film/1781877-melania/videa/
https://www.latimes.com/business/hollywood/la-fi-ct-brett-ratner-allegations-20171101-htmlstory.html
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rumunsko-andrew-tate-odletel-usa.A250227_083813_zahranicni_kha
https://www.theguardian.com/film/2026/jan/31/melania-trump-amazon-documentary
https://courtauld.ac.uk/gallery/exhibitions/renoir-at-the-theatre-looking-at-la-loge/
