Článek
Začínala jako pouhá „dívka v okně“. Ale už rok po této epizodní úloze v historické komedii Alena (1947) si Irena Kačírková spraví hereckou chuť. A to díky režiséru Jiřímu Krejčíkovi, který ji obsadí do role svůdné sekretářky Vlasty v dramatu Svědomí. Co tomu předcházelo? Sice narozena 24. března 1925 v české metropoli, vyrůstá však na Ostravsku v rodině movitého kožišníka. Ještě za protektorátu účinkuje na prknech tamního Českého divadla moravskoslezského. Takto osvojené základy hereckého řemesla si po skončení války upevní na právě vzniklé Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Absolvuje ve stejném roce, kdy vzniká již zmíněné Svědomí.
Přelomovost je výstižným pojmem pro tento ceněný snímek. Vznikal sice během Únorového roku 1948, ale uveden do kin byl až rok poté. Scénář nestačil zaznamenat překotný politický vývoj v zemi. Tehdejší divák už žije budováním socialismu, ale na filmovém plátně si pojišťovací podvod dojednává úředník pojišťovny (Eduard Dubský) s továrníkem Hájkem v podání Oldřicha Hoblíka. Stříbrnému plátnu dominuje přesně obsazený Miloš Nedbal v roli spořádaného byrokrata Doležala, který podlehne kouzlu své kolegyně (oslňující Kačírková). Při jízdě autem rozptýlí ženatého milence a on srazí chlapce stojícího u cesty. „Nikdo nás neviděl, jeď!“ pobídne ho nezodpovědná svůdnice. Dál je to těžké: s přiznáním viny by Doležal prozradil i nevěru. Paralelně je témuž dilematu vystaven jeho syn, když ve škole rozbije sochu. Kamarád ho přiměje to zapřít s výkřikem „Nikdo nás neviděl, utečeme!“. Asi nepřekvapí, že otec i syn naleznou tu správnou cestu ze šlamastyky ven…
Sukničkářova druhá manželka
Před kamerou, ani v soukromí nebyla Kačírková žádnou „dámou z ledu“. Nepřekvapí tedy, že právě při natáčení Svědomí poznává svého prvního osudového muže - scenáristu Josefa Aloise Novotného. V roce 1950 se vezmou a z jejich svazku vzejde dcera Kristina. Proč jejich svazek vydržel jen tři roky? „Můj tatínek byl ženatý sedmkrát,“ vysvětlila to se smíchem Kristina Novotná (73) v rozhovoru pro Blesk TV. Z toho plyne, že Novotný asi nebyl stálý v lásce, ale v práci to také neměl jednoduché. Ještě jako student filosofie se uchytí ve funkcích dramaturga a scenáristy na Barrandově, ovšem po roce 1948 je vyhozen ze školy i zaměstnání. Stává se z něj tvůrce na volné noze. Také Kačírková jde v polovině 50. let statečně dál. Svůj nevadnoucí půvab uplatní v legendární pohádce Byl jednou jeden král… (1954) s Janem Werichem, kde hraje princeznu Drahomíru.
Za příslovečnou „sůl nad zlato“ však nelze považovat ztřeštěnou komedii Návštěva z oblak. Souboj mezi svazarmovskými parašutisty a členy JZD Trnkov dějiny filmu určitě nepřepíše. Svoje smyslné fluidum Kačírková znovu uplatní v roce 1956, když ve snímku Nevěra zničí manželství nového správce Baťových závodů v podání Gustava Nezvala. Zdá se, že atraktivní herečka se ocitá v osidlech škatulky.
Gérard Philipe na snímku z roku 1955. Čtyři roky poté zemřel ve věku 36 let na rakovinu jater
Jenže co s tím, když jí údajně podlehl i šarmér Gérard Philipe (Fanfán Tulipán, Červený a černý). Krasavice ovládá tři jazyky a během jeho návštěvy Prahy v roce 1955 mu dělala tlumočnici z francouzštiny. Závěr stalinistické dekády však herečka uzavírá zdařilým a skvěle obsazeným dramatem Dnes naposled. V této analýze „pádu alkoholika“ stojí po boku Zdeňka Štěpánka, Františka Smolíka nebo Vladimíra Ráže. Mít ve své filmografii počin uznávaného režiséra Martina Friče, to se rozhodně počítá.
Se zlatými šedesátými přichází Rychman
Chvíli to trvá, než společenská obleva vyvolaná projevem Nikity S. Chrušcova na XX. sjezdu KSSS přijde do Československa. To se projeví i v kultuře. Zjevením v rámci žánru sci-fi se stává snímek Ikarie XB 1 z roku 1963. Kačírková tu jako astronautka Brigita koketuje hned se dvěma vesmírnými kolegy najednou, ale na takové role se zkrátka hodí. Rok poté díky muzikálu Starci na chmelu poznává i nového partnera. Tady dejme ještě jednou slovo dceři Kačírkové. „Ovšem největší láska mojí maminky byl režisér Ladislav Rychman. S ním byla dlouhá léta a byla s ním šťastná. Úplně zářila, jak byla zamilovaná,“ uvedla Kristina Novotná.
Ovšem nebylo z toho nic trvalého. City její matky prý nebyly filmařem tak silně opětovány. V roce 1967 sice obdrží titul Zasloužilá umělkyně, ale 70. léta jí nejsou nakloněna. Husákovští normalizátoři nezapomínají na její hlavní roli v zakázané satiře Bílá paní (1965), herečka také odmítá spolupracovat se Státní bezpečností při udávání svých kolegů. Dostává proto jen menší role hlavně v televizi. Umírá na rakovinu žaludku 26. října 1985. Epitaf Ireny Kačírkové o jejím životním krédu vypovídá víc než jasně:
„Spisovatel, malíř, skladatel, ti všichni mohou odložit svou práci na jinou, šťastnější chvíli, kdy nebudou právě trýzněni fyzickou nebo duševní bolestí. Herec tuto možnost nemá. A je-li zchvácen k smrti, těžce nemocen, je ochoten umřít na jevišti, protože tam je jeho život! Tam jsou všechna jeho zrození, jeho prohry i vrcholy, i jeho konec“.
Seznam zdrojů:
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/428992/dcera-ireny-kacirkove-60-kristina-63-mamina-zivotni-lasky-byl-slavny-milenec-ktery.html
https://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/32822-j-a-novotny.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Irena_Ka%C4%8D%C3%ADrkov%C3%A1
