Článek
„Nikdy jsem vás neměl rád. Jenom s vámi mluvím, tak mě sakra nechte na pokoji!“ křičí kanadský herec Jacob Tremblay (19) na svého filmového trýznitele v podání Russella Crowea. Ten sice nedávno hrál nacistu Hermanna Göringa v soudním eposu Norimberk, ale v novince Unabomber na Netflixu nemučí svou mladičkou oběť fyzicky, ale mentálně. Byvší gladiátor zde totiž ztvárňuje skutečného psychiatra Henryho Murraye (1893-1988), který se v polovině minulého století snažil experimentálně potvrdit svou teorii nazvanou personologie. Použil k tomu dvacet dva studentů z Harvardovy univerzity, mezi nimiž byl i Ted Kaczynski, nechvalně proslulý terorista nazývaný Unabomber. Aktuálně s tváří výše zmíněného Tremblaye.
Netflixovský Unabomber se odehrává jednak v polovině 90. let, kdy federální agentka v podání Shailene Woodleyové (34) jde dlouho nepolapitelnému teroristovy po krku. Druhá část snímku dánského režiséra Januse Metze se odehrává tři dekády předtím, kdy je Kaczynski v rámci dobrovolných testů stresován a ponižován maniakálním Murrayem. Jím vyvinutá personologie tvrdila, že každý člověk má soubor univerzálních základních potřeb, přičemž individuální rozdíly mezi těmito potřebami vedou k jedinečnosti osobnosti. Jinými slovy: specifická potřeba je pro některé lidi důležitější než pro jiné. Z titulu funkce ředitele Harvardské psychologické kliniky používal studenty jako pokusné králíky ke studiím s nejasnými výstupy, které jsou dnes považovány za pavědecké.
Ovšem za druhé světové války jeho sporné erudice využily americké tajné služby třeba k vypracování psychologického profilu Adolfa Hitlera. „Je vysoce pravděpodobné, že Hitler nazývá Alberta Forstera (pozn. autora: po válce popravený důstojník SS) ‚Bubi‘, což je běžná přezdívka, kterou homosexuálové používají při oslovování svých partnerů,“ tvrdil ve své zprávě Murray. V roce 1943 předpověděl i führerův odchod ze světa formou sebevraždy.
V osmidílné mini sérii Manhunt-Unabomber z roku 2017 se vyskytly i jiné spekulace. „Byl jsem prý opakovaně ´mučen´ v rámci programu ovládání mysli MK Ultra, který prováděla CIA. Pravdou je, že v průběhu Murrayho výzkumu došlo k jednomu nepříjemnému zážitku. Trval asi půl hodiny a ani v nejvolnějším slova smyslu by se nedal označit za ´mučení´. Skládal se převážně z rozhovorů a vyplňování osobnostních testů s tužkou a papírem. CIA se na něm nepodílela,“ vyjádřil se tehdy Kaczynski. O projektu MK Ultra se toho stále mnoho neví, protože většina záznamů byla zničena. Je známo, že se na něm podílelo asi 80 institucí v Kanadě a USA, včetně nejméně 44 vysokých škol a univerzit, a také několik nemocnic a věznic. Některé z institucí nevěděly, že studie sponzoruje CIA.
Před třemi lety Kaczynski ve věku 81 let spáchal sebevraždu ve federální věznici v Severní Karolíně. V letech 1978 až 1995 spáchal na území USA 16 bombových útoků, při nichž zabil tři lidi, za což si odpykával doživotní trest bez možnosti podmínečného propuštění. Ukončení této násilné kampaně podmínil publikováním svého Manifestu (tak ho nazvala FBI, autor ho pojmenoval Průmyslová společnost a její budoucnost). Což se také se stalo mimo jiné na stránkách deníků New York Times nebo Washington Post.
Kupředu pravá, zpátky ni krok
V nekrolozích se zdůrazňovala jeho ekologická motivace, leč aktuální jsou i Kaczynského postřehy sociální a politické. „Jedním z nejrozšířenějších projevů bláznovství našeho světa je levičáctví, takže diskuze o psychologii levičáctví může posloužit jako úvod k diskuzi o všeobecných problémech moderní společnosti,“ stojí v šestém odstavci jeho Manifestu.
Moderní levičáci, pro něž se používá také označení neomarxisté, prý trpí pocity méněcennosti a malou sebeúctou. Jsou přecitlivělí na výrazy, jimiž jsou označovány jakékoli menšiny, dokonce nestrpí výraz „domácí zvíře“ a chtějí ho nahradit termínem „zvířecí společnost“. Sami přitom žádným útiskem netrpí, protože podle Kaczynského jsou to převážně heterosexuální běloši z privilegovaných vrstev. „Levičáci mají sklony nenávidět všechno, co se jeví jako silné, dobré a úspěšné. Nenávidí Ameriku, nenávidí západní civilizaci, nenávidí bílého muže, nenávidí racionalitu,“ tvrdil muž s přezdívkou Unabomber. V liberálním slovníku levicových kolektivistů údajně není místo pro slova jako „sebevědomí, spoléhání na sebe, iniciativa, podnikavost, optimismus.“
V případě poslední citace to do puntíku platí o ekologických hnutích s příznačnými názvy Poslední generace nebo Rebelie proti vyhynutí (lepení se k silnici nebo obrazům v galeriích atd.), o nichž autor Manifestu nemohl mít ani tušení. Předvídavě si všiml dalšího aspektu souvisejícího s celoplanetárním přelidněním a rozvojem průmyslové civilizace - faktické nemožnosti jedince mít vliv na změny. „Moderní člověk má pocit (široce uznávaný), že změna je mu ukládána, na rozdíl od obyvatel pohraničí 19. století, že změnu vytvořil sám, dle vlastní volby,“ napsal Kaczynski. Konstatujme, že v současné době je to vidět například u stále rostoucí popularity počítačových her, kde alespoň ve virtuálním světě může jedinec sám něco ovlivnit či rozhodnout.
Rozebrat všechny filozofické a sociologické podněty Kaczynského odkazu je pochopitelně nad rámec tohoto článku. Možná i proto, že Manifest napsal vysokoškolsky vzdělaný matematik s nadprůměrným IQ 167.
Seznam zdrojů:
https://plsvk.files.wordpress.com/2014/04/unabomber-manifest.pdf
https://www.deadlinedetroit.com/articles/19050/retired_fbi_agent_the_unabomber_and_i_agree_--_tv_series_is_inaccurate
https://en.wikipedia.org/wiki/Henry_Murray
