Článek
Jednou ročně se v Plzeňském kraji koná Tříkrálový vejšlap na vrch Maršál. Ten se svými 562 m. n. m. patří mezi nejvyšší kopce Blovické pahorkatiny a tyčí se v oblasti mezi vesnicemi Lhůta a Šťáhlavy.
Letošní setkání příznivců zimní turistiky vyšlo na sobotu 11. 1. 2025. Délka trasy se lišila dle zdatnosti účastníků. Mnozí začínali ve Lhůtě, ve Šťáhlavech či Šťáhlavicích a na konci dne měli v nohách přes 10 kilometrů.
My jsme s sebou měli dvě malé děti, proto jsme zvolili kratší variantu a nastupovali jsme z lesní cesty podél hlavní silnice vedoucí ze Šťáhlav na Rokycany, která je v létě oblíbená především u houbařů. Kde zastavit jsme poznali hravě, protože na místě parkovalo už několik dalších vozů.
Pro podobné odvážlivce s kočárky, jako jsme my, mám nemilou zprávu. Pokud nemáte tříkolku, nechte vozítko radši doma. Sice jsme oproti předpokladu nemuseli po absolvování vejšlapu poctivě vydrhnout kolečka, nicméně cesta na vrchol není zpevněná a místy tak byla jízda skutečným zážitkem.
Letos bylo chladno a naštěstí jsme se tak alespoň vyhnuli blátu (občas jsme ovšem klouzali po zamrzlých loužích), ale vzhledem k proměnlivosti počasí v Čechách by také mohlo být poměrně mokro, a to už by kočárek nezvládl vůbec.
Na pěšinách bylo i tak dost kořenů a děr. Nakonec jsme to vzdali a nechali jsme kočárek těsně pod vrcholem u stromu (řekli jsme si, že ho nikdo neodveze, protože ta námaha by za to žádnému zloději nestála a nejspíš bychom ho ještě stihli i dohonit). I mladší ratolest si tak užila chůzi, a když už dávala najevo nesouhlas, nesli jsme ji.
Náš úsek od auta k vrcholu měřil necelé dva kilometry a trval nám i přes úskalí s kočárkem necelou hodinku.
Na rozdíl od roku 2023, kdy jsem si dala túru s těhotenským bříškem a kdy krásně svítilo sluníčko, letos parádně fičelo. Začátek cesty totiž vedl kolem louky a z jedné strany byl tak proti větru nechráněný. Měli jsme ale dost ponožek, čepic, rukavic a teplé bundy s kapuckami, a tak nám to příliš nevadilo.
Výšlap ale není jenom o hezké procházce a sportovním výkonu. Později odpoledne na vršku začíná slavnostní ceremoniál. Přijíždí totiž Brdonoš - takový místní Krakonoš - strážce Brd s hustým vousem, dlouhým pláštěm, v galoších a s vyřezávanou holí v ruce, který křtí les a přeje všem krásný, úspěšný a úrodný rok.
Brdonoš se ale většinou na místě dříve než v 15.00 neobjeví, a tak je třeba si čekání zkrátit. Lidé z okolních vesnic, zejména pak dobrovolní hasiči ze Lhůty, kteří celou akci zaštiťují, tak vlastními silami nahoře staví stánky a nabízejí horké i studené nápoje, koláčky, polévku a samozřejmě špekáčky.
Někdo si špekáčky nosí s sebou z domova, ale nám ty „maršálské“ chutnají nejvíc. Celou dobu je totiž k dispozici velké ohniště a celá řada tyčí, na nichž si lidé své buřtíky opékají .
Jen možnost posezení je omezená. Stůl je nahoře jen jeden, a ten ponechávají mladší ročníky těm starším. A že na Maršál vyrazí ročně stovky lidí a mnozí z nich ve věku, v němž já budu ráda, když vyjdu schody. Klobouk dolů. V lese se ale najde vždy dost použitelných pařezů.
Nakonec se všichni seběhli kolem pána Brd, aby vyslechli jeho poselství. My se pokochali výhledem na okolní krajinu a vyrazili zpět k autu. To se nám ale kočárek hodil, protože dcerku výlet slušně unavil. Dolů se navíc jelo podstatně lépe, a tak si nakonec zabalená ve fusaku hezky pospala. Příští rok už ale pomaže po svých stejně jako sestřička.
Třeba se v lednu 2026 na Maršálu potkáme (termín je pohyblivý, proto doporučuji sledovat webové stránky obce Lhůta).
Zdroj:
https://www.obec-lhuta.cz/cs/aktuality/kalendar-akci/trikralovy-vejslap-na-marsal-96_6cs.html, https://plzensky.denik.cz/zpravy_region/stahlavsti-vyrazili-za-brdonosem-20150111.html