Článek
Bulharsko je alespoň pro mě takové Česko s výhodou moře. A tak se člověk nemůže divit, že podobně jako u nás, si tady počasí dělá, co chce, ať je červen (kdy jsem tu byla naposledy), nebo srpen.
Přiletěly jsme, načež hlásili, že ve Varně je 32 a vane mírný vítr. Hurá, říkala jsme si v duchu, obzvlášť potom, co krátký, ale přesto poměrně turbulentní let, byl konečně za námi a dovča před námi.
Sice jsme přistávaly někdy kolem páté odpoledne (je tady o hodinu víc), ale než jsme vyzvedly kufry a než jsme dorazily do Albeny (což bylo dalších zhruba 50 minut, protože doprava ve Varně byla v pátek odpoledne poměrně hustá), už byl de facto večer, nicméně pořád všechno nasvědčovalo tomu, že počasí bude velmi dobré.
Mladší dcerka po x hodinách v autě, v letadle a v dalších dopravních prostředcích okamžitě po vystoupení u hotelu spatřila velmi pěkné dětské hřiště a zamířila tam, nicméně já jsem ji macešsky odtáhla, protože jsme se ještě potřebovaly zapsat,najít pokoj a dojít si na večeři, která měla za chvíli končit. Přece bude po večeři času dost. Jó, kdybych jen věděla!
Jenomže když jsme konečně doochutnaly všechny místní dobroty a chtěly přejít do vedlejšího hotelu na mini disco, venku pršelo a nad mořem se nám ukazovala ne úplně vítaná (jakkoliv velkolepá) světelná show - blesky jak ze severských kronik. Nicméně nakonec jsme se na disco dostaly, užily jsme si ho, a když přestalo nebe slzet, přestože i nadále bouřilo, šly sme chvilku i na hřiště - holt si d děvčata namočila zadeček.
V důsledku večerních změn teplot se ale sobotní den nesl ve znamení poměrně nízkých teplot. Bylo tak 24 a dopoledne byla voda v moři opravdu studená. Nedalo se tam vůbec vlézt. Do bazénu sice ano, ale vzhledem k tomu, že hodně foukalo a sluníčko bylo zalezlé za mraky, tak jakékoliv vylezení z bazénu si žádalo okamžité převlečení do suchého, jinak nám všem hrozila angina.
Naštěstí tady v Albeně je hodně dětských hřišt a je tady i mini klub, tudíž jsme včerejšek zvládly a odpoledne se už navíc udělalo hezky a už se dalo i koupat.
A že počasí je tady v Bulharsku jako na houpačce, svědčí i to, že dnes je nějakých 30 stupňů, většinu dne svítí slunce, fouká teplý vítr a po dešti ani stopy. Moře je tu vhodné pro všechny věkové kategorie. I u bójek máte vody asi tak po kolena.Dnes je krásně průzračné, vyhřáté, tak si hrajeme na písku, stavíme bábovky (jsou tady krásné mušle).
Voda v bazénech je taky skvělá. Nemusíme se přikrývat žádnými osuškami, ani převlékat.
Byly jsme taky na výletě místním vláčkem. 10 leva za dospělou osobu od šesti let. Jezdí okružní trip po Albeně. Je tady pěkný supermarket a u dinoparku jsou k vidění malá zvířatka. A už jsme se domluvily na výletu do Balčíku, ale to je až otázka budoucnosti.
Pro všechny, kteří o Bulharsku přemýšlejí, tak rozhodně, obzvlášť pokud máte malé děti, doporučuji. Zejména Albenu, protože na rozdíl od Zlatých Písku tady opravdu je mělčina, je tu hodně vybavení pro děti (když jsme se šly podívat po hlavní ulici, tak jsme spatřily trampolíny, různé automaty, autíčka, kolotoče, skákací hrady několik do hřišť), výhodou je i to, že pokud byste měli hotel, který není úplně u pláže, ale je v kopci, tak tam vedou jezdící schody.
Lze si pronajmout taková šlapací vozidla, jezdí tady také kočáry s koňmi…akorát si opravdu zabalte všechno od šatů na ramínka přes teplé bundy, protože to využijete. Například zítra nám ukazuje předpověď 23 stupňů a pršet má už od poledne.
S kočárkem se tady dá zvládnout téměř všechno. Můžete s ním nastoupit i do mašinky. Zatím jsem byla v obchodech, kde se dalo platit kartou. Kurz je tady normální. Vyměňují i české peníze i eura, ale dá se tady platit i v eurech, protože Bulharsko bude na euro brzy přecházet, takže to není problém.
A jinak jedna taková nostalgická - když jsem byla v Bulharsku poprvé, což bylo už před nějakým dvaceti lety s maminkou, tak tehdy poprvé šel klip Crazy froga do televizí. Znáte to - taková ta šílená žába, co jezdí na neviditelné motorce. Tehdy se mi to moc líbilo a dívaly jsme se na to na pokoji v TV. Tak teď jsem tady s šestiletou dcerou, která na minidisku na ten samý song tancuje. Nějak to letí.
A boží tz jsou rackové. Máme tady takový plácek vedle naší pláže, který patří rackům. Je jich tady určitě 50 a koukají na nás, občas vzlétnou, a to celé hejno, někdy s námi plavou v moři nebo pijí vodu z bazénu. Vždy, když jdeš kolem nich, tak si myslí, že je budeš krmit. A chechtají se a chechtají se celý den od rána do večera a hlavně ráno, když otevřeme oči, tak slyšíme racky a je to krásné. Mávají těmi jejich velkými bílošedými křídly - máme je tady úplně jako v nějakým dokumentu pro milovníky přírody.
