Článek
Úryvek:
„Kdysi tatínek hledal ten kraj po čuchu. Ve třicátých letech minul s naším osobním šoférem Tondou Valentou hrad Křivoklát a stoupal strašnými serpentinami dále na západ podél řeky Berounky, ve které tenkrát plavaly štiky jak krokodýlové a na mělčinách se v řasách převalovali tloušti a parmy jak polena. Tatínek všechno pozoroval a mířil dál až k zájezdní hospůdce U rozvědčíka a tam jsme na dvě sezóny zůstali. Ale nebylo to ono. Přestože paní Fraňková byla krásná a příjemná žena a uměla báječný guláš a dršťkovou, v sobotu a v neděli tam byl kravál. Přijely spousty trempířů, čundráků, vandráků a kovbojíčků a z tiché hospůdky udělali peklo hodné Západu. Zpočátku posílala maminka tatínka za trempíři, aby je uprosil, ať tolik nehlučí, ale po několika pokusech se vzdala. Brzy totiž v znějících písních o tom, že život je pes a že nejkrásnější je žít na řece Youkonu bez ženy, vynikal tatínkův krásný hlas a k nám ubohým dětem zvlášť pronikal ryk nástrojů, které tatínek jedině ovládal, což bylo koště a pokličky půjčené od paní Fraňkové. Ráno ho maminka našla sedět u studny podnapilého; hrál na hřeben sentimentální písničky o svém černém Kladnu.“
Už víte? Dneska hádáme českého milovníka sportu, jenž si prošel řadou životních krizí. Tušíte? Kdo váhá, nechť scrolluje pro odhalení.
Správné řešení:
Dnes jsme četli ukázku ze Smrti krásných srnců od Oty Pavla.
Víte, že:
Přestože Pavlova prozaická díla působí nesmírně laskavě, poeticky a jsou plná optimismu, většina z nich vznikala v době, kdy autor sváděl těžký boj s duševní nemocí. Během zimních olympijských her v Innsbrucku (1964) u něj totiž propukla těžká forma maniodepresivní psychózy, kvůli níž musel být opakovaně hospitalizován v psychiatrických léčebnách. Právě psaní vzpomínek na dětství, tatínka Lea a milovanou přírodu kolem řeky Berounky se pro něj stalo hlavní terapií a únikem před temnotou vlastní mysli. Pavel byl původním povoláním sportovní redaktor a jeho vášeň pro rybaření tak nebyla jen literární pózou, ale celoživotním útočištěm, kde hledal klid a rovnováhu. Jeho tatínek Leo Popper byl neuvěřitelně rázovitá postava, slavný obchodník s vysavači ElectroLux a geniální pstruhový pytlák, jehož reálné kousky byly často ještě neuvěřitelnější než ty popsané v knihách. Celá rodina navíc za druhé světové války kvůli svému židovskému původu čelila perzekuci a Otovi starší bratři i tatínek museli odejít do koncentračního tábora, což v mladém Otovi zanechalo hluboké trauma. Ota Pavel tak odešel předčasně (42) na srdeční infarkt, ale zanechal po sobě dílo, které dodnes patří k tomu nejjemnějšímu a nejkrásnějšímu v české literatuře..
Bylo to lehké? Je pravda, že psaní léčí? A koho byste chtěli hádat v budoucnu? Diskuse otevřená.
Literární kvíz bude vycházet pravidelně každou středu a neděli ve 12.00 (pro odběratele, ostatní jej uvidí po schválení redakcí).
