Článek
Pojďme se na začátek dozvědět něco o rodinných kořenech slavných bratrů. Který muž stál za vstupem klanu do politiky? Článek je pokračováním následujícího textu: Pojďme se na začátek dozvědět něco o rodinných kořenech slavných bratrů. Který muž stál za vstupem klanu do politiky? Článek je pokračováním následujícího textu:
Ty nejvyšší cíle
Bezradné Bridget Kennedyové, irské přistěhovalkyni (navíc matce čtyř dětí), nezbývalo nic jiného než nastoupit do práce. Aby mohla zajistit svým potomkům alespoň trochu šťastný život, vyučila se kadeřnicí. Malý Patrick Joseph se proto často ocital v péči svých starších sester. Jako i ostatní irská děcka, navštěvoval farní školu, ale ve dvanácti letech se oprostil od učebnic a stal se nosičem nákladů v přístavu. Vydělanými penězi tak přispíval na domácnost. Pilný, přizpůsobivý hoch, který zdědil otcovy fyzické síly, také spolu s dalšími těžce pracujícími kamarády začal navštěvovat hospody. Právě tehdy možná nastala změna jeho plánů do budoucna. Ve chvílích, kdy jeho přátelé propadali pití, střízlivý Patrick nepřestával snít o něčem víc. O životě, který by stál za víc než zlámanou grešli? O radikálním kroku směřujícím ven z věčného kruhu dřiny, pití, dřiny, pití, útlaku, dřiny, útlaku?
Avšak syn cizinců, bez vzdělání, navíc katolického vyznání? I černoch měl větší možnost vyhnout se diskriminaci! Jedinou možností na úspěšné vyplnění svých tužeb proto mladík spatřil ve svých krajanech. S pomocí otcových přátel tak za své vypocené úspory odkoupil hospodu, jejíž majitel zemřel. Během krátké doby se proto přičinlivý, pohotový a nadmíru pracovitý Patrick Joseph zasloužil o vynikající pověst svého lokálu. Později se stal spolumajitelem dalších putyk a díky nemalému výdělku získal i podíly v obchodu s pivem a lihovinami. Zároveň se mladý obchodník začal zajímat o politiku. Vzhledem k pospolitosti a bratrství hostů všech zařízení nechyběl hochovi ani pocit opravdového domova. V hospodách se debatovalo, tančilo, zpívalo a zakládaly se spolky všech možných druhů. Jeho sen se pomalu ukazoval v celé své kráse, ale už ne jako cosi nedosažitelného, ale jako téměř lapený motýl.
Situace Patricka Josepha se tedy výrazně proměnila. Z velké části díky jeho obrovské mravní síle a faktu, že přes nepříjemnou výchozí situaci dokázal mnohé vytěžit. Zároveň se však změnil i oficiální pohled na jeho osobu, jakožto potomka přistěhovalců. Ruka Spojených států totiž zrovna dopsala další krvavou kapitolu svých dějin, v níž dopřála oslavit vítězství průmyslovému severu. Naopak otrokářský jih se vší svou bavlnou nechala v rozhodující bitvě u Gettysburgu v červenci 1863 potupně padnout. A právě díky zisku severních států, za něž mnozí z Irů, ale i dalších emigrantů bojovali, si nemálo z nich slibovalo zlepšení své situace. Některým se touhy vyplnily. Krátce po skončení války se všichni uprchlíci stali právoplatnými občany Nového světa. A vzhledem k neutěšené situaci v Evropě připlouvali další a další. Během 40 let činil počet emigrantů ze starého kontinentu téměř pět milionů a ti všichni se stali Američany.
Rodné město Patricka Josepha tak už zdaleka nepředstavovalo baštu puritánských a yankeeovských republikánů. Síly se rovnoměrně rozložily, jelikož téměř polovinu obyvatel Bostonu tvořili Irové. Na základě neustálého přílivu nových spoluobčanů se město začalo rozrůstat také plošně. Stavěly se další čtvrtě, školy, hospody. Zároveň rostl i zájem o moc. Městská správa, která rozhodovala o vydávání koncesí, zaměstnání, úlevách, se proto stala hlavní náplní politického života. Nastal zápas mezi konzervativními republikány zastupujícími starousedlíky a radikálními demokraty, představujícími emigranty, kteří hodlali vydobýt co možná nejvíce výhod, volnosti a rovnosti, kterou i přes fakt, že jsou Američany stejně jako členové opozice, dosud nezískali.
Hlavním centrem politického života Irů se (tak jako před lety centrem života nočního) staly putyky. Zde se scházely všemožné spolky, konaly se sjezdy, plánovaly akce a kupovaly hlasy. Metoda- já pomohu tobě a ty mě na oplátku zvolíš- měla veliký úspěch. Majitel několika z těchto hospod, Patrick Joseph, v té době osmadvacetiletý, brzy pochopil, že politika skrývá neutuchající možnosti. Nešlo pouze o zisk majetku, ale především o společenské postavení. O pocit uznání, o pocit důležitosti, o důstojné zaměstnání, o pocit něco dokázat, o něco, co dosud mužům jako on chybělo. Vzhledem ke své vychytralosti, umění poradit a promluvit s kým bylo nutné, známostem s osobnostmi pohybujícími se v oboru již déle, netrvalo dlouho a mladík úspěšně kandidoval do poslanecké sněmovny státu Massachusetts, jak jinak než za demokratickou stranu.
Uplynul rok a poslanec mohl slavit znovu. Tentokrát se však nejednalo o kariérní postup, ale o zvuky svatebních zvonů. Oženil se s Mary Hockeyovou, pocházející ze zámožnější irské rodiny, jejíž věno dopomohlo k ještě většímu rozkvětu podnikání. V té době již v čele Bostonu poprvé stál starosta irského původu O’Brien, vliv přistěhovalců stále rostl. Avšak ani muže v tak vysokém postavení jako byl starosta a poslanec staré puritánské rodu Yankeeů dosud neuznaly za sobě rovné. V září roku 1888 však na tento problém Patrick Joseph mohl na okamžik zanevřít. Narodil se mu totiž syn pokřtěný Joseph Patrick.
Poslanec, obchodník, muž s velikými ambicemi a sny, které se mu z části vyplnily. To byl Patrick Joseph. Věděl, že peníze znamenají pohodlí a komfort, jsou určitou mírou bezpečí, jistotou, ale zároveň dokáží člověka posouvat směrem vzhůru po společenském žebříčku. Sám si vyzkoušel, jaké to je stát až dole a lačně hledět na první stupínek. Zároveň však tušil, že ačkoliv už urazil pěkný kus cesty, ještě hodně dlouho by trvalo, než by dosáhl vrcholu, když ne opravdového, tak toho, který by si pro sebe či své blízké představoval. Z toho důvodu dával mnohé rady synovi. Doufal totiž, že i on bude pokračovat v putování za lepším životem, které započal už jeho děd. Vštěpoval mu proto, aby se vždy snažil prodrat společenskou i politickou džunglí tam, kam chce a výš. Aby se nenechal potupit, ale oplácel stejnou měrou, aby nikdy nic nevzdával, bojoval do konce, aby si kladl ty nejvyšší cíle a dělal pro jejich uskutečnění vše, protože jen tak získá tolik postrádané uznání.
Pokračování za týden.
Zdroje:
BUDÍN, Stanislav. Dynastie Kennedyů. Fakta a svědectví. Praha: Naše vojsko, 1969.
MARSEILLE, Jacques a LANEYRIE-DAGEN, Nadeije. Významné události světových dějin. Paměť lidstva. Larousse. Praha: Svojtka a Vašut, 1997. ISBN 8071802972.
RUNBERG, Sylvain. Kennedy. Historické osobnosti. Brno: Lingea, 2023. ISBN 978-80-7508-925-0.
Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Encyklopedie Diderot. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902555-2-3.
