Článek
Překvapilo mě, že o tom nevědělo ministerstvo zdravotnictví či lékárnická komora a Alza přiznala, že svůj záměr ani nekonzultovala. Přistupuje k lékům na předpis stejně jako k jakémukoliv jinému zboží a místo debaty s odborníky ze zdravotnictví spoléhá na výklad právníků. Vypadá to, jakoby firma chtěla kontroverzní projekt prosadit za každou cenu bez ověření, zda neporušuje zákon. „Současná legislativa zásilkový výdej léků na předpis neumožňuje a tato pravidla nelze obcházet ani prostřednictvím plné moci nebo označením služby jako asistovaný výdej,“ uvedl k tomu pro ČTK ministr Adam Vojtěch. Firma v reakci na stanovisko ministerstva uvedla, že nejde o klasický zásilkový výdej a je připravená s příslušnými institucemi vést odbornou debatu. Odborná debata měla být vedena před spuštěním projektu a ne až po něm. Pokud podle ministerstva Státní ústav pro kontrolu léčiv při kontrole prokáže porušení zákona, může přistoupit i k uložení sankcí. Podle zákona o léčivech mohou být předmětem zásilkového výdeje jen léky bez lékařského předpisu, za jeho porušení hrozí pokuta až dva miliony Kč.
Také podle České lékárnické komory zásilkový výdej léků nedovoluje současná legislativa. Lékárníci zásilkový výdej kritizují, v zahraničí podle komory vedlo k zavírání lékáren nebo nutnosti jejich finanční podpory od státu. Upozorňují také na vyšší riziko neodhalených lékových chyb. „Pokud se potvrdí, že se na nezákonném zacházení s léčivými přípravky podílí člen komory, bude se věcí zabývat revizní komise ČLnK. Ta posoudí, zda není na místě zahájit disciplinární řízení,“ uvedla komora v tiskové zprávě. „Osobní kontrola farmaceuta při výdeji je pojistkou, díky které lékárníci každý rok zachytí velké množství chyb na receptech, od špatné lékové formy až po nebezpečné kombinace léků. Podle projektu sledování lékových chyb jich může být ročně až milion,“ řekl ředitel lékárnické komory Krebs.
Nabízí se otázka, proč se spouští zásilkový výdej léků zrovna v době, kdy je ministerstvem připravován zákon, který má zásilkový výdej léků na předpis za jasně stanovených podmínek umožnit a už návrh sám vyvolává spory a nesouhlas. Debata o návrhu se vede už několik týdnů, ale Alza bez čekání obchází pravidla, což je přinejmenším překvapivé a trochu jako anarchie. „Asistovaný výdej léků na předpis realizujeme v souladu s platnou legislativou, kdy k výdeji léků dochází přímo v naší lékárně v její provozní době farmaceutem,“ uvedla k tomu mluvčí Alzy. Farmaceut podle ní lék vydá stejně jako při běžném výdeji v lékárně konkrétní fyzické osobě a na krabičku uvede doporučené dávkování. Lékárník může pacienta kontaktovat, případně se telefonicky na lékárnu může obrátit zákazník Alzy. No pořád mi to nepřipadá totéž jako osobní kontakt s lékárníkem, ale jako obcházení zákona.
Na vážná rizika upozornila lékárnická komora už koncem září a s připomínkami souhlasím i na základě vlastních zkušeností, kdy je lékárník poslední ochranou, aby člověk sám neudělal nějakou chybu. Přestože třeba léky bereme delší dobu, může se objevit aktuální zdravotní problém a možnost osobní konzultace je velmi důležitá. Ani zkušenosti ze zahraničí s tímto způsobem výdeje léků nejsou jednoznačné. V Německu jsou z ekonomických důvodů uzavírány vyšší stovky kamenných lékáren každý rok a zásilkový výdej je vedle nevalorizované odměny za výdej léků a personálních problémů považován za jeden ze tří hlavních důvodů tohoto negativního trendu. Ve Švédsku pro zajištění péče v menších sídlech s fungující lékárnou hledají cestu formou státní podpory pro zachování provozu těchto lékáren.
Konkrétní námitky lékárnické komory mají logiku a jsou pochopitelné:
01 – Jedná se křehké pacienty, kteří užívají i mnoho léků, které budou ze zásilkového způsobu výdeje vyjmuty. Až ukončí provoz jim nejbližší lékárna, tak se jejich situace s dostupností části léků zásadně zhorší, zejména v periferních oblastech.
02 – Chroničtí nemocní jsou Ti, kteří užívají více léků, a právě Ti potřebují nejvíc radu lékárníka. Jak ukázal projekt Sledování lékových chyb, právě u těchto pacientů dochází k nejvíce chybám, které mohou vážně ohrozit jejich zdraví. Přitom na mnoho chyb se přijde díky fyzickému kontaktu s pacientem nebo osobou, která léky vyzvedává. Z projektu Sledování lékových chyb jednoznačně vyplývá, že vynechání povinné konzultace může mít pro pacienty fatální důsledky.
03 – Tito lidé a tyto rodiny více než jiní potřebují lidský kontakt a podporu. Tu na internetu nenaleznou, navíc se mohou opět dostat do situace, kdy se jim v důsledku zániku blízké lékárny zhorší přístup k péči.
04 – Síť lékáren je v současnosti v ČR stále poměrně hustá a pravidelná. Ve všech obcích však skutečně nemohou být lékárny. Podstatné je, aby systém odměňování a podpory umožnil návaznost lékařské a lékárenské péče, což se nedaří v důsledku ignorace ze strany státu, který by měl nastavit spravedlivější pravidla odměňování. Ani zdravotní pojišťovny nechtějí dostatečně přispívat na provoz jedinečných lékáren, s tím, že jen několik desítek je od sebe vzdálených natolik, že jim a jejím pacientům pojišťovny jsou ochotny pomoci (Bonifikace poskytovatelů lékárenské péče v nedostupných oblastech).
V obcích, kde nyní tyto jedinečné lékárny dosud fungují, dojde v důsledku zavedení zásilkového výdeje k poklesu obratu a reálně hrozí riziko jejich uzavření, jak ukazují informace ze zahraničí. Mnoho starostů z obcí, v nichž uzavřela provoz lékárna, ví, jak těžké je najít nového provozovatele lékárny (Libina, Kopidlno, Luby, ..). V budoucnu to bude nemožné. Počet obcí bez lékárny poroste a koncentrace do velkých sídel se ještě prohloubí.
Zatím to vypadá, že projekt má víc nedostatků než přínosu. Co se týká Alzy, vypadá to, že obchodní zájmy jsou nad bezpečnost pacientů. Jediné pozitivní je, že Vojtěch snad jako jediný ministr posílá zákony k připomínkám a k debatám odborníků.
