Článek
Jedná se o generační zákaz a tedy i generační diskriminaci, která má přinést zdravou společnost, ale možná přinese spíše rozdělení. Myslela jsem si, že je to nějaká čerstvá informace, ale Británie zákaz řeší už delší dobu a už chybí jen podpis panovníka. Návrh se týká lidí narozených po roce 2008, kteří si nebudou moci koupit po celý život cigarety nebo jiné výrobky obsahující nikotin. Zákon má vejít v platnost příští rok, a Spojené království se tak stane první zemí světa, kde pro část populace bude platit úplný zákaz kouření. „Jde o přelomový zákon. Vytvoří celou bezcigaretovou generaci. Jde o největší zásah v oblasti veřejného zdraví za poslední dekády a zachrání mnoho životů,“ uvedla členka britského parlamentu Gillian Merronová.
Odpůrci poukazují na to, že jde o nepřiměřený a diskriminační zásah do života lidí a já si to myslím také. Takové zákazy nebývají úspěšné, zákaz se dá obejít bezesporu obzvlášť, když část společnosti bude kouřit dál, kouření bude pro mladé zákazem přitažlivější, pravděpodobně se rozšíří černý trh s cigaretami, utrpí ekonomika. Je otázka, jaké nástroje budou zavádět státy právě na regulaci černého trhu a zda se mohou obejít bez příjmů z daní z prodeje cigaret, nehledě na to, že bude nutné zavést kontrolu obcházení pravidel. V každém případě zákaz prodeje cigaret bude mít za následek propouštění lidí ať už z výroby nebo prodeje.
Ministr zdravotnictví a sociální péče Wes Streeting označil reformu za historický okamžik pro zdraví národa a dodal: „Prevence je lepší než léčba – tato reforma zachrání životy, zmírní tlak na NHS (Národní zdravotní služba) a vybuduje zdravější Británii.“ Dá se skutečně předpokládat, že reforma proti kouření bude zachraňovat životy? Domnívám se, že o svém životě by měli rozhodovat lidé a ne stát, který okleští svobodu rozhodování.
Generační zákaz kouření je v současnosti v platnosti pouze na Maledivách. Úplně první zemí, která tak učinila, byl Nový Zéland, který však po změně vlády v roce 2023 zákon zrušil. Nezjistila jsem, zda existuje nějaká analýza užitečnosti tohoto zákazu, kolik lidí přestalo nebo nezačalo kouřit. Vysledovat cíl zdravé společnosti bude pravděpodobně předmětem výzkumu několik desítek let. Je pravděpodobné, že s tímto zákazem, pokud se opravdu uplatní v praxi, přijdou další generační zákazy jako zákaz alkoholu, možná zákaz cukru a sladkostí a další záležitosti, které ovlivňují zdraví společnosti. V souvislosti s britským zákonem se mluví o tom, že na řadu přijde například alkohol či hazardní hry.
Naprosto okleštěný lidský život, o kterém si člověk nebude rozhodovat sám na základě své vlastní zodpovědnosti, ale stát za něj. Bude to ještě demokracie? Není to ovládnutí lidstva cestou diktatury, která začíná malými nařízeními a malými ústupky a připravuje cestu k daleko větším zásahům do svobody? Myslím, že příklady najdeme v historii. Zákazy obecně nepřinášejí nějaký užitek, naopak jsou lákavé k obcházení, což by člověka jinak ani třeba vůbec nenapadlo. A i dobrý záměr většinou nevede k ničemu dobrému. Já si chci rozhodovat o svém životě svobodně, život je příliš krátký na to, aby byl plný zákazů a příkazů. Trochu jakoby se mi i vytrácel smysl života.
Většina světa bojuje za lidská práva a svobody a z druhé strany se rozvírají nůžky pro daleko větší nesvobodu a chtěla bych se mýlit. Já už ve svém životě pravděpodobně nestihnu žádné výrazné změny a nejde o kouření, ale o princip. Ale co moje děti a vnoučata? Chci, aby žily ve svobodě bez nějakých zásadních omezení, která neudělají život šťastnější a svět lepší.
