Článek
Petráček se žalobou domáhá zrušení odvolání z funkce rektora ČVÚT. Pavel odvolal Petráčka letos v květnu po obdržení návrhu akademického senátu školy.
Důvodem odvolání podle akademiků ČVÚT byla ztráta důvěry a špatné ekonomické řízení školy. Dalšími důvody byly neprůhledné smlouvy na právní služby. „Rektor není dlouhodobě schopen řídit hospodaření univerzity. Po dobu delší než rok nebyl ochoten a schopen vysvětlit velmi vysoké výdaje na právní a poradenské služby, brání senátu vykonávat jeho kontrolní činnost,“ napsali akademici do návrhu na jeho odvolání.
Při nastoupení Petráčka do funkce v roce 2018 se jednalo o výdaje na právní a poradenské služby v částce 8,8 milionu, zatímco v roce 2023 to již bylo 29 milionů a v loni 28 milionů. Navíc postupoval hodně nestandardně a smlouvu na služby právní kanceláře Bánský, Helmová § partneři rozdělil na třikrát, aby nemusela být vyhlašována veřejná soutěž a byl dodržen zákonný limit dva miliony korun na jednu smlouvu. K odvolání přispěl i nález návrhu smlouvy mezi uvedenou advokátní kanceláří a synem rektora Matějem Petráčkem, který měl inkasovat za své poradenské služby 2000 korun za hodinu. Petráček uznal nárůst nákladů na právní služby, ale ty měly podle něj pro ČVÚT velký přínos.
Dosud jsem se domnívala, že prezident naší republiky jako hlava státu podle čl. 54 odst. 3 Ústavy není ze své funkce odpovědný a za jeho rozhodnutí, kde je vyžadován spolupodpis předsedy vlády jako v tomto případě, odpovídá vláda. Podle ústavy má prezident ústavní odpovědnost za velezradu, hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku v souladu s čl. 65 odst. 2 Ústavy. Podle mě se nic z toho přece nestalo a i kdyby, ani tyto důvody nejsou tak jednoduché, aby směřovaly třeba k odvolání prezidenta. A žalobu má podávat senát. „Pojetí prezidentské imunity je výrazně širší v porovnání s imunitou jiných ústavních činitelů podle Ústavy – poslanců, senátorů a soudců Ústavního soudu. Zatímco u nich Ústava v zásadě předpokládá určité mechanismy umožňující jejich trestní stíhání, popřípadě stíhání za správní či disciplinární delikt, v případě prezidenta republiky nic podobného stanoveno není, a to ani se souhlasem jiného ústavního orgánu“ [12].
Podle ústavního právníka Zdeňka Koudelky sice Ústava prezidenta chrání, ale Nejvyšší správní soud již za prezidenta Václava Klause konstatoval, že kvůli svému rozhodování může čelit správní žalobě. „Řekl, že prezident je správní orgán a jeho akty jsou přezkoumatelné ve správním soudnictví,“ vysvětlil Koudelka.
V tomto případě rozhodl prezident na základě doporučení akademiků ČVÚT tak, jak je to obvyklé, a odvolání spolupodepsal i premiér Fiala. Petráček se novinářům, se kterými dlouhodobě nekomunikuje, nevyjádřil, co konkrétně chce napadnout. Pro návrh na odvolání hlasovalo 39 ze 44 členů a k přijetí bylo potřeba 27 hlasů.
Ústavní žaloba na prezidenta není žádnou novinkou. Ústavní žalobu na prezidenta Zemana připravil senát už v roce 2019 a poté přicházela v úvahu ještě několikrát, když jednoznačně dával Zeman najevo pohrdání ústavou, ale k obžalování nikdy nedošlo.
