Článek
Vystoupení Okamury a Klause na konferenci o demokracii a svobodě slova tento paradox jen umocňuje. Oba se přiklánějí k Rusku, neodsoudili ruskou agresi a právě oni budou hovořit o demokracii a svobodě slova a příklad si berou právě z Ruska?
Konference v budově německého Spolkového sněmu nazvaná „1. demokratický kongres frakce AfD v Německém spolkovém sněmu“ se uskuteční 26. a 27. června a témata budou svoboda projevu, média a lidská práva. Ani jedno z témat vůbec nesouzní s postojem Okamury a ani Klause, naopak mi to přijde trochu jako výsměch. Úvodní projev pronese bývalý český prezident Klaus a název jeho přednášky „EU jako nebezpečí pro svobodu slova v Evropě“ není ani zapotřebí rozebírat stejně jako následující přednášku předsedy české Sněmovny Okamury na téma „Omezování parlamentní svobody: Evropská perspektiva“.
Pravděpodobně nelze považovat za náhodu, že konference ve Spolkovém sněmu se uskuteční týden před celostátním sjezdem strany AfD v Erfurtu a to bude přesně 100 let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Výběr termínu konání sjezdu čelí kritice.
Přemýšlím, jaké důvody může Klaus uvést v souvislosti se svobodou slova, kdo jej nebo snad nás umlčuje v projevech. Ještě více scestná mi připadá přednáška o omezování parlamentní svobody, když právě Okamura je v čele parlamentu, který řídí a omezování svobody vidím jen z jeho strany. Jede si tedy stěžovat do ciziny, že jeho parlament nemá svobodu projevu?
V Evropském parlamentu zasedají poslanci AfD ve stejné frakci jako členové Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury. Evidentně Okamurovi ani Klausovi nevadí velmi kontroverzní termín. Nikdo je nenutil, nikdo jim nebránil a ani je neumlčel a právě oni jdou bránit demokracii.
Asi není od věci, že Okamura se bude vyjadřovat ke svobodě slova právě v době, kdy Obvodní soud pro Prahu 1 odsoudil SPD k třímilionové pokutě kvůli předvolebnímu podněcování nenávisti v souvislosti s předvolebními plakáty.
Tomio Okamura se soudu vyhnul dohodou o nevydání k trestnímu stíhání a dnes hystericky křičí, že jde o boj za svobodu slova. Šíření nenávisti není svoboda slova, ale příklon k propagandě nacismu. „Mít názor a způsob, jakým ten názor projevím, jsou dvě odlišné věci. Problémem volební kampaně je, že stavěla skupiny vůči zbytku obyvatelstva do pozice ‚oni a my‘. Tato polarizace může vést, a podle mého názoru vede, k tomu, že v lidech vzroste strach, a to vede následně k nenávisti vůči skupinám osob,“ komentovala udělení vysoké pokuty soudkyně Ivana Tichá.
Okamura kráčí ve stopách Babiše a stejně jako on napadl soudkyni, že chce ovlivňovat politickou soutěž a měla prý verdikt připravený předem. Jakoby téměř citoval Babišovo napadení soudce v případu Čapí hnízdo.
Okamura chtěl zastavit pokles preferencí SPD a vyrukoval se záměrně provokativní kampaní, aby zaujal a to se skutečně povedlo a kampaň SPD byla soudně napadena už před volbami. A ještě bylo nesmyslné a lživé strašení invazí afrických migrantů do Česka, která nehrozí a nikdy nehrozila. Krajský soud v Brně tenkrát Okamurovu kampaň odsoudil jako „jednoduše pitomou, morálně pokleslou, se svými xenofobními, rasistickými a diskriminačními prvky přesahující meze elementární slušnosti a v konečném důsledku podceňující míru inteligence voličů“. Vloni se ostřeji vyjádřil Nejvyšší správní soud tím, že posouzení kampaně SPD z pohledu trestního práva přísluší orgánům činným v trestním řízení a to se také stalo. „Co však je a má zůstat v předvolební kampani nepřípustné, je podněcování nenávisti vůči jakékoli skupině lidských bytostí a vyvolávání strachu z nich, zvlášť při vědomí historické zkušenosti s nacistickou a komunistickou propagandou, která ve 20. století zobrazovala příslušníky jiných ras či jiných společenských tříd podobným způsobem, jako to činí nyní SPD, tedy jako hrozbu pro ‚naši‘ společnost, před kterou je třeba ‚nás‘ bránit všemi prostředky,“ konstatoval NSS.
SPD patří k hlavním bojovníkům za zestátňování veřejnoprávních médií a urychlené obnovení vztahů s Ruskou federací a v tomto kontextu je Okamurův boj za svobodu projevu opravdu směšný. Ovšem SPD pokračuje ve své nehorázné rétorice o jakési „totalitě“ a „cenzuře“ nepohodlných názorů, kterou však mají naopak sami ve svém programu. Nedávno zveřejněná zpráva organizace Freedom House hodnotící míru svobody ve 195 zemích světa zařadila Česko do první desítky. To ovšem vládu vůbec nezajímá, stejně jako se dosud nevyjádřila k soudnímu verdiktu proti SPD. Vzhledem k tomu, že Babiš nyní neustále zasahuje do demokracie a svobod, pochybuji o dobrém umístění Česka v míře svobody za letošní rok.
