Článek
Mohl by to prezentovat jako splnění volebního slib. ANO slibovalo levné potraviny mnohokrát, kvůli tomu zřídilo ministerstvo zemědělství potravinového ombudsmana a já dosud nevím, k čemu vlastně je dobrý.
Některé základní potraviny jako mléko, máslo či vajíčka nabízí obchody za podnákupní cenu, aby přilákaly zákazníky, kteří následně v obchodě utratí peníze. Tenhle postup mi přijde naprosto přirozený na rozdíl od regulací cen státem, které narušují přirozenou tržní politiku, jako se to stalo u paliv. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy ale nejde o špatnou praxi, protože na ní nikdo netratí. Lidé mají levné potraviny a zemědělci a potravináři dostávají za své produkty dohodnutou cenu. A informace o tom, že by mlékaři dostávali za litr mléka šest korun, když výrobní náklady činí zhruba deset korun, není pravdivá.
Ceny potravin a nealkoholických nápojů klesly v červenci meziročně o 3,1 procenta a proti červnu o 0,4 procenta, máslo zlevnilo meziročně o 77,7 Kč, kilogram celého kuřete o 11 korun, mouka o necelou korunu a litr polotučného mléko o 2,6 Kč, jak ukazují data Českého statistického úřadu k červenci. Pokles cen potravin je relativně plošný a mimořádný. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže prověřuje nízké ceny másla. „Obdržený podnět prověřujeme z hlediska možného porušení zákona o významné tržní síle, v dané věci není vedeno správní řízení,“ sdělil mluvčí úřadu Martin Švanda.
Současné nízké ceny nejsou podle Prouzy nekalou obchodní praktikou a nerozumí kritice ze strany zemědělců a potravinářů, že současné nízké ceny je nutí prodávat se ztrátou. „Oni za to dostanou zaplaceno to, kolik chtějí. A pak si jen obchod řekne, že je pro něj efektivnější ty své peníze spíš dát do toho, že na svůj vlastní náklad ty potraviny zlevní, ale ví, že je to efektivnější marketing, než si kupovat třeba billboardy.“ Z vlastní zkušenosti vím, že vyšší cena neznamená vyšší zisk, je to spíše naopak a obchody to konečně pochopily. Prodej pod nákupní cenou ze strany obchodníků není sám o sobě dle platné legislativy nekalou obchodní praktikou. „Každopádně situaci prověříme s ohledem na možné páchání jiných nekalých praktik, jako například nepřiměřený tlak na dodavatele při sjednávání smluv, zejména vyžadování dodatečných slev nebo protiplnění,“ vysvětlil Švanda.
Návrhy na zákaz podnákupních cen se už tady objevily dříve a pracovní skupina k transparentnosti potravinového řetězce na ministerstvu zemědělství hovořila i o možnosti zpřesnit definici slev a jejich označování. Zásahy státu do trhu jen málokdy přinesou užitek a spíše jsou důvodem zvýšení cen. Před zásahy do tvorby cen nebo omezování slevových akcí varuje i Prouza a tvrdí, že by poškodily především spotřebitele. V některých zemích je například povinné prodávat za nákupní cenu s povinnou minimální marží. „To, kdyby se udělalo v Česku, tak u másla by to znamenalo, že cena vzroste o 48 procent,“ uvedl Prouza a nevidí žádný důvod k regulaci. „Trh tady funguje a to, že tady máme dnes klesající ceny potravin, je dáno jenom tou cenovou válkou. A neumírají na tom čeští potravináři,“ dodal.
Nízké ceny jsou dány konkurencí a konkurenční válkou mezi obchodními řetězci a je to přirozená praktika, takhle by měl trh fungovat, ceny má určovat konkurence nikoliv stát.
