Článek
Argumentace stanoviskem armády je tedy zcela nepravdivá. Nicméně vládní koalice prodej zamítla, přestože podle prezidenta by prodej čtyř letounů obranyschopnost Česka nenarušil a nelze počítat, že podpora Ukrajiny bude bez obětí a prodej čtyř letadel představuje jen přijatelnou míru rizika. Pokud by pomoc měla být bezproblémová, není to vlastně vůbec pomoc.
Tahle pomoc je přece jen jiná. Česká technika se mohla ukázat v akci a posílit svou dobrou pověst. Znamenalo by to další zakázky, rozvoj firem či pracovní i obchodní příležitosti. „Místo toho budou Ukrajinci nakupovat jinde a před našimi spojenci jsme za hlupáky. Vše jen kvůli krátkozrakosti šestikoalice v jejím honu za popularitou a hlasy,“ vyjádřil se Jurečka.
Podle Fleka armáda přesně ví, co může poskytnout, aniž ohrozí bezpečnost státu. „Prezident přitom žádné letouny zatím neslíbil. Místo budoucí výhodné dohody, která mohla přinést spolupráci a cenné zkušenosti v boji proti dronům, jsme svědky politické blamáže,“ míní. Navíc podpora Ukrajina znamená posílení bezpečnosti i pro nás.
Vláda však opět rychle rozhodla bez nějakého odborného rozboru, bez přihlédnutí k jiným názorům a vysvětlením. TOP 09 stojí podle svého předsedy Matěje Ondřeje Havla za názorem prezidenta a firma Aero již produkuje novější řadu letadel a Česko má pak k dispozici stíhačky gripen a na cestě letouny F-35. A rozhodnutí vlády začíná vypadat jako msta za Turka, jak zaznívá z médií a myslím, že to není daleko od věci. Jako malé děti ve školce, které se hádají o hračky, akorát že hrají o naši reputaci. Není žádný Turek, tak nebudou žádné stíhačky.
Podle prezidenta jsme se od solidarity přiblížili sobectví a zákaz odkoupení čtyř z celkového počtu 24 letounů, která má Česko k dispozici, je strategická chyba vzhledem k bezpečnosti státu, a i k českým firmám. Řada států poskytla Ukrajině techniku, kterou potřebovaly pro svoji vlastní obranu. Na rozdíl od Česka si uvědomily, že míra rizika z hlediska zajištění vlastní obranyschopnosti je přijatelná vzhledem k tomu, jak mohou pomoci touto technikou napadené zemi. U nás vyhrává sobectví a populismus.
Včerejšího jednání vlády při rozhodování prodeje letadel se zúčastnil i Turek jako zmocněnec pro klimatickou politiku. Ještě jsem neslyšela, že by se vlády zúčastňovali i lidé, kteří ve vládě nejsou a nemají tam tedy co dělat. Vypadá to jako velký truc, protože Turek nedokázal odpovědět ČTK, zda jeho účast měla nějaký zvláštní důvod. Babiš včera odpověděl na dotaz, zda znovu ponese na Hrad jmenování Turka, záporně a vyjádřil se: „Tato situace de facto nemá řešení. Já žádné jiné řešení neznám, nemám od Motoristů žádný návrh, co bych měl dělat.“ Doplnil, že od této záležitosti chce mít konečně pokoj.
To i vysvětluje včerejší nestandardní účast Turka na jednání vlády. Vyhodíte jej dveřmi, přijde bezostyšně oknem, a to opakuje stále a pak vkráčí drze „slavobránou“ a prostě se do vlády nacpe stůj co stůj, do vlády, kam nebyl jmenován a kam rozhodně nepatří. Už několikrát potvrdil svoji naprostou neschopnost a nekompetenci něco řídit. Přesto byl odložen na pozici zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal. A myslím, že o tématech vůbec nic neví a nic světoborného zatím nepředvedl.
Vláda a poslanci se místo důležitých témat zabývají pouze jedním člověkem. No, je to naprostý kocourkov, amaterismus a chaos ve všem. Motoristé obchází právní zvyklosti a snaží se dokázat svoji důležitost a nadřazenost nad ostatními. Oni mohou vše, co ostatní nemohou a ještě jim k tomu sekunduje Babiš, který potřebuje jejich hlasy, a vláda svými nestandardními postoji. Motoristé jen ukazují svoji malost skrývanou za sebevědomí a důležitost. Skutečné osobnosti nemusí nic dokazovat ani sobě ani ostatním. Obávám se, že právě ty ve vládě naprosto chybí.
