Článek
Ambasadorka zasluhuje vyhoštění a Praha by měla co nejdříve přerušit diplomatické styky s Ruskem. Za tuhle drzost by měla nastoupit bez váhání rázná odpověď Macinky a Babiše. Drzost Ruska už je neuvěřitelná. Viník válečných zločinů hází vinu kolem sebe. Diplomatka, která působí v Česku teprve od letošního roku, drze kritizovala Českou republiku za rusofobii a manipulovala s fakty o rusko-českých vztazích a rusko-ukrajinské válce. Interview vyšlo 6. října a už o den později bylo zveřejněno česky i na webu Ruského domu v Praze.
Diplomatka zastírá ruskou válečnou agresi vůči Ukrajině i příčiny rezervovaného postoje Česka a Evropy vůči Rusku. „Česko se bohužel už v roce 2021 ocitlo spolu s USA na seznamu dvou států, které vůči Ruské federaci a jejím občanům podnikají nepřátelské kroky, což byl výsledek předchozí protiruské kampaně, kterou oficiální Praha vedla několik let předtím,“ tvrdí lživě diplomatka. A pokračovala ve vyjmenování konkrétních činů: „Linie, kterou si česká strana zvolila, zahrnovala i bezdůvodné vízové restrikce vůči pracovníkům ruského velvyslanectví v Česku a ruským novinářům, i pro autory záměru ostudné odstranění pomníku maršála Sovětského svazu, osvoboditele české metropole Ivana Stěpanoviče Koněva v roce 2020, i odebrání akreditace učitelům střední školy při ruském velvyslanectví v Praze, které vedlo k jejímu faktickému uzavření, a celou řadu dalších kroků, které neměly žádné opodstatnění, jež by vyplývalo z nějakých problémů v dvoustranných vztazích. Byla to vědomá volba české strany,“ uvedla v rozhovoru ruská velvyslankyně. Její vyjádření již lze označit jako vměšování do vnitřních záležitostí naší země.
Velvyslankyně dále pokračovala v útocích a zmínila Vrbětice jako českou provokaci v roce 2021, hromadné vyhošťování diplomatů, poté omezení počtu pracovníků ruské diplomatické mise na minimální možnou úroveň a poté ofenziva českých úřadů v otázkách ruských nemovitostí. Její nehorázné lhaní pokračovalo a Češi totiž prý v rozporu s principy mezinárodního práva vnucují Rusům „jakási „pravidla“ založená na pseudohistorických bádáních a jakýchsi „společných hodnotách“. „Ano, zaznamenáváme, že současná vláda České republiky zmírnila protiruskou rétoriku. Je však logické předpokládat, že dokud české podniky vojensko-průmyslového komplexu aktivně pracují na podpoře kyjevského režimu a tím se podílejí na zabíjení občanů naší země, zlepšení vztahů je sotva možné,“ vmetla do tváře Babišovy koalice. Česko podle Ponomarjovové podporuje údajně nacistický „kyjevský režim“, zabraňuje ruské „denacifikaci Ukrajiny“ a odmítá na mezinárodním fóru odsoudit nacismus. Podle Ruska tak Česko v podstatě samo provozuje nacismus, jak vyplývá z protičeského obvinění velvyslankyně fašistického Ruska, které vede genocidní válku proti Ukrajině. A to je jen malá část útoků na Česko v podání velvyslankyně, které jsme takhle souvisle zřejmě ještě nezažili. Teď má vláda prostor místo neustálého zdůrazňování míru v době ruského nebezpečí, které mír rozhodně nechce, okamžitě jednat a Babiš může hájit naše národní zájmy, což neustále zdůrazňuje jako svůj cíl.
Očekávám spíše váhavost než rychlé jednání. Ostatně váhavost vidím často i u Evropské unie, aspoň já to tak vnímám. Reakce na ruské hybridní útoky, které trvají již delší dobu a jejichž počet narůstá, mi opět přijde pomalá. Evropská unie totiž teprve zvažuje další sankce a přezkum vízové politiky vůči ruským občanům v souvislosti s ruskými útoky a začne o tom jednat. Vyplývá to z návrhu závěrů Evropské rady, kde lídři členských států v textu varují, že ruské kroky nezůstanou bez odezvy, a vyzývají k rychlejšímu posílení evropské odolnosti a ochrany kritické infrastruktury. Německo již dříve obvinilo Moskvu, že stála za pokusem o srpnový útok na letišti v Lipsku. Moskva samozřejmě obvinění ze strany západních vlád a zpravodajských služeb odmítá.
Možná jsem zbytečně kritická k pomalým reakcím, nejsem ani diplomat a ani politolog, nejsem tedy vůbec kompetentní kroky EU posuzovat. Já jen vidím pokračující válku a mraky neúspěšných mírových jednání, neoprávněnou naději, že Rusko mír chce a chce ukončení války a jakoby se nikdo nezabýval tím, že nic z toho není pravda, že jsou to neustále se opakující lži a nakonec právě ve lžích Rusko zásadně vede.
