Článek
O tomto skandálu psát nechci, už toho bylo napsáno hodně. Jen mě překvapilo, že skandál rozkryl problémy chování lékařky, které se táhnou už delší dobu, stížností bylo víc a nikdo je dosud neřešil. Možná nyní pomohlo video a je dobře, že vulgární gynekoložku řeší lékařská komora. A omlouvat svoje sprosté jednání tím, že jsem impulzivní, emotivní a cholerická, je neskutečné. Nevím, kde přesně, v jakém zaměstnání by jí její chování prošlo, ale do ordinace rozhodně nepatří. Někteří lidé poukazují na to, že nevíme, co nastartovalo chování lékařky, protože video nevidíme celé. Ale já si neumím představit, co tak hrozného mohlo předcházet té lavině vzteku a sprostých nadávek. Snad jedině ohrožení nožem… Chování se nedá omluvit v žádném případě, i když neznáme příběh celý.
Já sama mám dobré zkušenosti se svými lékaři. Některé mám ještě z doby, kdy jsem pracovala ve zdravotní pojišťovně a sama jsem si je vybrala. Dřív jsem pracovala v Praze, tak bylo jednoduché své lékaře navštěvovat, nyní jezdím od Mělníka přes celou Prahu a neměnila bych. Pamatuji si na dobu v pojišťovně, kde jsem v rámci své práce komunikovala s veřejností a řešila mimo jiné i stížnosti na lékaře. Klientům jsem na jejich přání hledala nové lékaře, ale většinou měli podmínku, aby byl v jejich blízkosti, nejlépe ve stejné ulici. Za dobrým lékařem se ale musí cestovat.
Přesto jednu špatnou zkušenost z nedávné doby mám a ten mladý doktor by si měl přečíst či spíše se naučit desatero pro lékaře, které uvádím u článku. Šla jsem na kontrolu do nemocnice po operaci kyčle. Operoval mě úžasný lékař, docent, ale v ordinaci na kontrole byl mladý doktor, kterého zřejmě pan docent zaučoval. Normálně se umím o sebe postarat i v ordinaci, ale jeho hrubé chování mě zaskočilo. Jsem zvyklá na jiné jednání.
Ilustrační foto
Pozdravila jsem a žádná odpověď, koukal dál do mobilu. Teprve po několika minutách se ozvalo nezdvořilé bez pozvednutí hlavy od mobilu, co potřebujete? No, co asi proboha, zavolal mě, tak má asi kartu na stole. Na kontrolu po operaci přece.
Tak si lehněte na lůžko. Začal mi cvičit s operovanou nohou až do bolesti, a přitom mi vynadal, aniž se mě na něco zeptal, jestli vůbec něco dělám, cvičím, a tak a po více než měsíci už mám chodit venku bez berlí a důležitě pokračoval v tomto duchu. Choval se jako můj nadřízený, můj šéf a rozhodně jsem si rovnocenně nepřipadala. Doktor zapomněl, že on je tam pro mě a ne já pro něj. Nakonec prý jde pro mého operátora, který byl ve vedlejší ordinaci. Asi myslel, že se leknu, ale já byla ráda. Přišel můj úžasný operatér již v letech, který mi poděkoval po operaci na vizitě, jak jsem to krásně zvládla a já mu řekla, že to zvládl přece on. Dobře, tak oba jsme to zvládli.
Doktor asi sotva ze školy si na mě začal stěžovat a pan docent řekl, že se na mě podívá. Pan docent je nejen můj operatér, ale také můj ortopéd, kterého navštěvuji v jeho ordinaci, takže jej znám několik let a vždy se choval k pacientům zdvořile a s úctou. Shledal, že je vše v pořádku, že je vidět, že cvičím a že doma mohu zkoušet chodit bez berlí, ale opírat se o nábytek. Venku ještě v žádném případě. A začal velmi slušně vše vysvětlovat nezdvořilému kolegovi. Na příští kontrole už byli lékaři oba a pan docent dohlížel na mladého doktora.
Organizace Pacientský hub zveřejnila na svém webu | Pacientský hub komunikační desatero pro zdravotníky a také komunikační desatero pro pacienty. Oba dokumenty jsou na webu ke stažení a tady u článku je dávám do přílohy.
Ilustrační foto
