Článek
Aktuálně Rusko zopakovalo, že mu nejde jen o ovládnutí Ukrajiny, ale zajímá jej i střední Evropa. Potvrdil to ministr zahraničí Sergej Lavrov, který se opět vrátil k požadavkům, které údajně Moskva předložila NATO a USA již před čtyřmi lety. Požadavky zahrnují vytvoření sféry ruského vlivu, kam by spadalo i Česko.
Lavrov rovněž odmítl bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a jiný ruský diplomat prohlásil, že cílem Moskvy je úplná kapitulace Kyjeva. „Věříme, že komplexní návrhy, které jsme předložili USA a NATO v prosinci 2021, zůstávají zcela relevantní a mohly by sloužit jako základ, nebo alespoň výchozí bod pro věcné diskuse,“ prohlásil minulý týden Lavrov na setkání s ruskými velvyslanci, které se týkalo Ukrajiny.
Rusko 17. prosince 2021 již při přípravách na ukrajinskou invazi zveřejnilo dva návrhy právně závazných smluv s NATO a USA, které prezentovalo jako bezpečnostní záruky k odstranění hrozeb ze Západu, kterým Moskva prý čelí. Tyto požadavky by znamenaly zničení současného NATO. „Fakticky se jednalo o ultimátum,“ podotýká Jan Šír, expert na postsovětský prostor z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „V doprovodných vyjádřeních si Rusko ústy svojí diplomacie vyhrazovalo právo sáhnout k blíže neupřesněným opatřením ‚vojensko-technického charakteru‘, pakliže ruské návrhy na novou úpravu bezpečnostní architektury na evropském kontinentu a jinde nenajdou pochopení ze strany Západu,“ připomněl. Měly omezit suverénní práva zemí střední a východní Evropy a Rusko se tak domáhalo rozdělení Evropy na sféry vlivu. Rusko rovněž zakázalo západní síly NATO v zemích střední Evropy včetně Česka bez souhlasu Moskvy. Oba dokumenty se odvolávají mimo jiné na Chartu OSN, která zapovídá použití síly a hrozbu silou. Rusko přitom vede otevřenou či hybridní válku vůči svým sousedům i Západu.
Moskva trvala na tom, že Západ musí její požadavky akceptovat jednostranně a jako celek, což bylo pro USA i NATO nepřijatelné, a ultimátum proto odmítly. „Obě ultimáta byla vyhlášena na pozadí vojenských manévrů na okupovaných územích Ukrajiny a v pásmu při hranicích Ukrajiny a byla spojena s demonstrací síly. Jelikož tato donucovací diplomacie selhala, přistoupilo v únoru 2022 Rusko k plošnému útoku proti Ukrajině,“ naráží Šír na to, že Moskva i nesplněním těchto pro USA a NATO nepřijatelných požadavků ospravedlňuje svou plnohodnotnou pozemní invazi do sousední země.
O některých ruských požadavcích víme i dnes, protože se opakují, ale o nějakých takto zásadních dokumentech, které se týkají i Česka, jsem zatím nikdy neslyšela. I když probíhají další mírová jednání o Ukrajině, Moskva se drží svého a proklamuje, že neučiní žádné ústupky ohledně Donbasu, „Novoruska“ a Krymu a nebude za žádných okolností souhlasit s rozmístěním vojsk členských států NATO na Ukrajině. Putin již několikrát dal najevo, že jako podmínku ukončení války proti Ukrajině požaduje celý region Donbas, tedy Doněckou a Luhanskou oblast na východě Ukrajiny, včetně částí, které ruská vojska dosud nedobyla.
Jednání, která probíhala v Berlíně, nepřinesly konečný návrh na urovnání konfliktu a budou pokračovat o víkendu. Rusko zatím stačilo odmítnout vánoční příměří a prohlásilo: „Chceme mír. Nechceme příměří, které by Ukrajině poskytlo oddech a možnost připravit se na pokračování války,“ cituje agentura Interfax Peskova. „Chceme zastavit tuto válku, dosáhnout našich cílů, zajistit naše zájmy a zaručit mír v Evropě do budoucna,“ doplnil s tím, že zmíněné cíle jsou dobře známé jak pro USA, tak i pro Ukrajinu. S ruskými požadavky pochopitelně nesouhlasí Ukrajina a myslím, že další mírová jednání neskončí úspěchem.
Zítra se bude na summitu v EU řešit podpora Ukrajiny, kterou Babiš už rovnou odmítl i přes nesouhlas části veřejnosti. Měl by konečně přijmout fakt, že pokud my dnes nepomůžeme, možná bude odmítnuta pomoc nám, až ji budeme potřebovat. A tato hrozba začíná být značně reálná. V Česku se neustále ozývá kritika prý zbytečného strašení Ruskem. Teď jde strašení přímo z Ruska.
