Článek
Klempíř se směje opozici a hlásí: tak tady to máte. Kritikové s Klempířem v čele nějak opomněli, že maďarská média jsou ve skutečnosti státní a vysílala na základě pokynů ze shora. Je celkem logické, že pozastavení zpravodajství do doby, než bude zajištěna nestrannost a objektivita, je prvním krokem. „Hlavní kanál M1 je sice nazývaný veřejnoprávní, ale je de facto státní. Je tam extrémně vidět vliv vládnoucí ideologie,“ popisuje jejich fungování politolog Vratislav Havlík. Důvodem zastavení zpravodajství není tedy proto, že televize nevyhovuje, důvod je objektivní a srovnání s tím, co se děje u nás, rozhodně neobstojí.
„Nemálo opozičních politiků se radovalo, jak teď půjde demokracie v Maďarsku konečně tím správným směrem. Mezitím vítěz voleb Magyar oznámil, že chce pozastavit zprávy veřejnoprávní televize, protože mu nevyhovují,“ napsal ministr Klempíř na síti X. Klempíř si upravuje skutečnost, jak se mu hodí a úplně opominul, že maďarská televize a rozhlas byly posledních 16 let pod úplnou kontrolou v neděli poražené vládní strany Fidesz končícího premiéra Viktora Orbána. Do vysílání a diskusních pořadů neměli přístup představitelé dřívější opozice. Klempíř tohle zřejmě neví stejně jako další kritik Nacher: „No prosím, to je inspirace. My se snažíme změnit způsob financování a je hned zle. Vítěz maďarských voleb chce rovnou pozastavit zprávy veřejnoprávních médií, dokud nebudou nestranné. Tak si počkám tady na ty reakce…“ Nacher je prý považován s poslancem Ondřejem Babkou za mediální experty vládního hnutí ANO.
No, nynější pozice maďarských médií je stejná, jakou chce mít vládní koalice, která by měla od 1. ledna 2027 převést financování médií na státní rozpočet a připravit ČT o miliardu korun a rozhlas o 400 milionů korun ročně. Ovšem u nás je důvodem omezit nezávislost médií, ať tomu říkáme jakkoliv, v Maďarsku je to pravý opak. Radek Koten z SPD v pondělí v přímém přenosu v Událostech, komentářích pronesl: „Kdybychom my zakázali ČT vysílat než bude vysílat podle nás…“ Moderátorka obratem namítla: „Tady je opozice, ale v Maďarsku se jen tak opozice do televize nedostane.“ Opozice neměla během dlouhé Orbánovy vády do vysílání takřka žádný přístup, vládní respondenti o ní běžně mluvili jako o zrádcích národa, zaprodancích Bruselu, Georgese Sorose, v poslední době pak i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Proč si ale budu něco ověřovat a zjišťovat? To se v současné vládě přece nenosí. „Zdá se mi, že zjevně nechápe, co Orbán v Maďarsku dělal,“ reaguje na českého ministra kultury Klempíře europoslankyně Danuše Nerudová (STAN): „Tak pro méně chápavé. Viktor Orbán v Maďarsku zcela zlikvidoval nezávislá média. Tak jak se o to snažíte vy.“
Je překvapivé, že tento maďarský krok nepochopili ani ti, kde by člověk rozhled předpokládal. Například stínový ministr pro místní rozvoj ODS Radim Ivan nebo senátor Zdeněk Hraba se podivují, že vítěz voleb chce zrušit státní továrnu na propagandu, která opozici do médií nepustí. Podle Hraby je to prý inspirativní.
Tak to už tedy vůbec nechápu. Většina českých politiků okamžitě vypouští to, co je první napadne, bez přemýšlení a ani si neověří, zda se nemýlí. Naštěstí jsou pořád u nás ještě média svobodná, takže rozbor svých výroků se dozvědí. A posuzovat, zda jde demokracie v Maďarsku tím správným směrem těsně po volbách, je nehoráznost. Vítěz ještě ani nesestavil vládu. Našim politikům to vůbec nepřísluší, obzvlášť od Klempíře to zní naprosto nepatřičně. Sám nás rozhodně svými kontroverzními kroky k demokracii nedovede.
