Článek
Původně byly kontejnery určeny hlavně pro charitu a člověk měl pocit, že někomu ještě svým vytříděným oblečením pomůže. Dnes jen malá část ze sběrných kontejnerů pomáhá potřebným. Některé kontejnery patří společnostem vlastnící sítě second handů, kde se oblečení znovu prodává pro zisk. A ne všechno oblečení z kontejnerů se vytřídí a použije, část končí ve spalovnách.
Kontejnery se tedy značně liší a je lépe si zkontrolovat, komu vlastně patří, než tam vhodíme své oblečení. Ano, chci mít dobrý pocit, že jsem někomu pomohla, a ne že někdo na oblečení vydělává. To bych ho mohla prodávat sama. Do kontejnerů dávám tedy jen seprané oblečení, které je spíše vhodné k recyklaci než na prodej.
I když dnes už nakupujeme míň oblečení, protože časem zjistíte, že toho moc nepotřebujete, nicméně přesto u nás doma provětráváme šatník dvakrát do roka a jen opravdu malá část končí v kontejnerech. Pěkné oblečení, které už nenosíme z různých důvodů a visí zbytečně bez užitku, už léta dáváme do místního červeného kříže. Oblečení, které bych ještě klidně vzala na sebe. Vždy, když naplníme nějakou krabici, odveze se do červeného kříže, kde si ji vytřídí podle svého. Rozdělují oblečení do sociálního šatníku pro lidi, kteří se dostali do finanční či sociální tísně a v obchůdku si mohou za opravdu symbolickou cenu vybrat, co potřebují. Opravdu pěkné oblečení dávají do svého humanitárního obchůdku, kde se věci, nejen oblečení prodávají za nízkou cenu a chodí tam běžní zákazníci, kteří vědí, že si mohou odnést něco hezkého, a ještě přispět do Fondu humanity. Tam právě putuje výtěžek z prodeje. Do fondu, ze kterého je poskytována pomoc lidem, kteří se octnou v mimořádně nepříznivé situaci nebo fond slouží k odstranění škod při mimořádných událostech jako povodně apod.
A je to dobrý pocit, když člověk ví, že jeho vytříděné oblečení ještě někomu poslouží nebo pomůže. Oblastní spolky červeného kříže se nachází pravděpodobně v každém větším městě. Ale před odvozem je lépe zkontrolovat na jejich stránkách, zda zrovna nemají stop stav. Někdy se to stane, že mají věcí hodně a nestačí je třídit a s odvozem musíme tedy nějakou chvíli počkat.
Další možností je odložení oblečení do Oděvní banky, která už několik let poskytuje pomoc rodinám samoživitelů po celé republice. Banka vznikla jako neziskový projekt organizace Klub svobodných matek z.s. Nyní Oděvní banka působí jako samostatná nezisková organizace, která přijímá oblečení od soukromých i firemních dárců, vytřídí je a kompletuje do krizových balíčků. Web je rozdělen do sekcí darovat či potřebuji pomoc. U každé sekce jsou podrobné informace k osobnímu darování či zaslání balíčku nebo návod, jak požádat o pomoc v nouzi. Tady člověk může skutečně pomoct, a ještě něco udělá pro udržitelný životní styl.
