Článek
Liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) dnes sdělil ČTK, že kraje nedostanou letos ze Státního fondu dopravní infrastruktury na své silnice druhých a třetích tříd ani korunu, je to poprvé od roku 2015. Oznámení dostala asociace ve čtvrtek od ministerstva dopravy s tím, že ministerstvo nemá žádnou rezervu, kterou by mohlo krajům prostřednictvím SFDI poskytnout. Já myslela, že existuje nějaký plán, když od roku 2015 dostávají kraje na opravy silnic čtyři miliardy, tak že se s tím počítá i pro další roky.
Po krajských silnicích jezdí podle Půty lidé každý den. „Hlavně na venkově. Mnozí z nich na dálnici nebo silnici první třídy vyjedou jen párkrát do roka. Benzín nebo naftu ale tankují úplně stejně. A právě výnos ze spotřební daně z minerálních olejů je příjmem SFDI. Proto mi připadá logické i spravedlivé, aby alespoň část těchto peněz směřovala zpátky do krajských rozpočtů na opravy silnic, které lidé skutečně denně používají,“ doplnil liberecký hejtman. Přednost dostanou investice do dálnic, silnic první třídy a železnice. „Respektuji priority současné vlády, ale nesouhlasím s tím. Na první pohled to může působit logicky, ale pravidelná podpora oprav krajských silnic začala již v roce 2015. U těch jednání jsem byl, za uplynulých 11 let tak kraje získaly přibližně 43 miliard korun. Díky tomu se podařilo opravit zhruba 4300 kilometrů krajských silnic,“ dodal Půta.
Na své silnice žádaly kraje minimálně dvě miliardy, ale při vyjednávání s vládou neuspěly. „Za mnohem horší ale považuji to, že ministerstvo dopravy už dnes poměrně jasně naznačuje, že podobnou nulu mohou české a moravské kraje dostat i v roce 2027 a v dalších letech,“ uvedl Půta. „V současné době bohužel vašemu požadavku nelze vyhovět. S ohledem na rozpočtové možnosti a vysoké nároky na financování prioritních investic do dopravní infrastruktury nelze v tuto chvíli garantovat finanční prostředky ani v dalších letech,“ píše ministr Bednárik v závěru dopisu.
„Babiš nám bere peníze a jeho hejtmani z ANO to akceptují. Dříve se mohli přetrhnout kvůli pár milionům, dnes se krajům berou miliardy a oni bázlivě přikyvují,“ zlobí se na kolegy středočeská hejtmanka Petra Pecková z hnutí STAN. Kraje požadovaly již několik let změna rozpočtového určení daní, která by financování silnic narovnala. „Došli jsme k závěru, že změna je potřeba opravdu urgentně. Stanovili jsme kritéria, udělali jsme iniciativu za spravedlivé nebo férové financování krajů. Zákonodárné iniciativy využilo šest krajů ze čtrnácti, jedenáct krajů to podpořilo, (…) návrh jsme jako zákonodárnou iniciativu předložili,“ popsala snahy o změnu ze strany některých krajů Pecková. Vládní návrh se principů ze zákonodárné iniciativy držel jen částečně a obsahoval změny, kvůli kterým dle hejtmanky zákon nakonec neprošel.
Změna systému rozpočtového určení daní, potažmo přerozdělování peněz z daňových výnosů krajům, je potřeba také podle ekonoma a analytika Národní rozpočtové rady Daniela Bárty. Rozpočtové určení daní je rozděleno do dvou kroků. V prvním z nich se rozhoduje o tom, kolik procent bude mít státní rozpočet, kolik obce a kolik kraje. A v dalším kroku (RUD 2) se rozhoduje o tom, jak si obce částku, která je pro ně určená, rozdělí. „Ta kritéria jsou velmi jasná, tam je například počet obyvatel, katastrální rozloha, počet dětí na základních školách a tak dále. A poté to rozpočtové určení dva pro kraje je dvacet let staré a je tam zkrátka fixní procento už dvacet let, kolik z té kupičky pro kraje si vezme ten či onen kraj,“ sdělil ekonom, podle kterého se za oněch dvacet let situace výrazně změnila.
Dvacet let se jede podle stejných parametrů bez ohledu na to, že například ve Středočeském kraji za tu dobu narostl počet obyvatel o 300 tisíc, někde se třeba změnila i rozloha kraje a s tím souvisí i změna nákladů spojených s délkou a zatížením krajských silnic.
