Článek
Podle komunistů to měla být obří demonstrace téměř označená jako změna režimu a konec militarizace. Avízo na sobotní demonstraci KSČM na Malostranském náměstí mělo podle organizátorů zastavit český „Majdan“, prezidenta Petra Pavla, vládu, neziskovky, veřejnoprávní média, mediální oligarchy a patrně i všechny další síly, protože skutečné dějiny má psát jen KSČM. No, to už jsem zažila a znovu nechci. Ale bylo to jen velké očekávání plné velkých slov, ale skutečnost se smrskla asi na tři či čtyři stovky účastníků. Za to na pódiu velká slova plná obviňování, nenávisti a údajných křivd rozhodně nechyběla a mám dojem, že komunisté vždy doháněli chybějící činy velkými hlasitými prázdnými slovy.
Řečníci se střídali a jejich projevy byly takové, jak se dalo očekávat. Michal Gulyáš hovořil o válce, militarizaci a „prodeji naší republiky“ a zároveň slíbil, že bude mluvit tak, aby i tajní chlápci pořizující nahrávky měli „důstojný kulturní pocit“ a mohli si užít „hloubavé chvíle“. Měla to být chvíle, kdy demonstrace údajně nabízela jakýsi kulturní program. Stalinista, který se na pódiu dovolával boje proti fašismu. „Dneska být antifašistkou, to je skoro ohrožený druh. Držme při sobě!“ A komunistům ani nevadilo, že mezi demonstranty se objevují tetování s nacistickou symbolikou. Trochu výrazný kontrast na demonstraci KSČM.
Vrcholem programu byla samozřejmě Kateřina Konečná, která se předvedla hlasitou nenávistnou rétorikou jako na trhu a její nepředstíraný hněv jí málem způsobil újmu na zdraví. Skutečně se málem zalkla hněvem. „Pokud se vám to nelíbí, můžete táhnout a s sebou vzít i své přátelé z lobbistických klanů po boku,“ vzkázala v jednu chvíli hlavě státu a pokračovala řečnickou otázkou: „Jak moc, pane prezidente, musíte naši zemi nenávidět, když navzdory vůli většiny občanů chcete našim občanům vnutit euro?“ Následovala série dalších obvinění, od údajného lobbingu pro zbrojaře až po Lichtensteiny. Konečná nakonec prohlásila, že Pavel není jejím prezidentem a označila ho mimo jiné za „zaprodance“. Tato velká přehlídka nenávisti způsobila Konečné zrudnutí a začala se dusit. To jí však po doušku vody nebránilo v této nenávistné „tsunami“ pokračovat.
Některé proruské kroky je možné pozorovat nejen u komunistů. Radek Vondráček se už několikrát předvedl svými názory odtrženými od reality. Aktuálně natočil za jízdy video, kde nám sděluje, že ruský útok na spojeneckou zemi není naše válka. „Ne, není to i naše válka. Zase to na mě zkoušeli v televizním studiu. Samozřejmě, že situace je velmi vážná, když se v tak důležité zemi, jako je Německo, najde dron s výbušninou a tajné služby jsou si natolik jisté, že ukážou prstem na Rusko. A je to bezpečnostní riziko i pro nás a my se musíme podle toho chovat. Ale my nejsme ve válce“. Nechci si představovat, co by se muselo stát, aby i Vondráček, Okamura, Babiš a další začali brát současnou situaci vážně. To už ale bude pozdě a jejich postoje si rozhodně ruská média všímají a velmi rádi je citují.
Je pro mě dost šokující neopodstatněné sebevědomí komunistů, kteří se neustále projevují velmi hlasitě. Sami ničeho ve své historii nedosáhli, u moci se museli udržet pronásledováním, trestáním a v neposlední řadě i zabíjením svých odpůrců. Kritizují lobbismus, ale sami nehorázně a bez skrupulí využívali výhod, které jim režim nabízel i za cenu potlačování svobod ostatních včetně zabavení osobního majetku a na tom pak stavěli svoje vlastnictví. Jak moc se liší od kritizovaných fašistů?
