Článek
Zatím Moskvu neopouštějí, ale je logické, že partnerství nechtějí obětovat vlastní hospodářské zájmy Putinově pokračující válce. Ruské argumenty o nutnosti pokračování války do dosažení cílů po čtyřech letech už nejsou pro ně tolik přesvědčivé.
Putin sice chce údajně mírová jednání a ta prý musí být neutrální. Nevím, co přesně v jeho podání znamená neutrální. „Samozřejmě bychom rádi toto všechno co nejrychleji ukončili, a to cestou mírových jednání,“ zdůraznil Putin. „Jediné, co je k tomu potřeba, je přestat obviňovat Rusko z toho, že o tato jednání nestojí. Místo toho musí Ukrajina i její západní sponzoři - především samozřejmě ti v dnešní Evropě - přijmout odpovědná rozhodnutí, a to na základě reality přímo v terénu,“ dodal.
Zmatený a neinformovaný Putin tvrdí, že tempo postupu ruských vojsk se zrychluje a že jen v září získaly ruské jednotky kontrolu nad 1301 kilometrem čtverečním území. Realita je ale jiná a agentura AFP včera naopak uvedla, že ukrajinská armáda v září získala zpět území v Doněcké oblasti během protiofenzivy, jejímž cílem bylo posunout frontovou linii dále od klíčových měst Slavjansk a Kramatorsk. Putin paradoxně obvinil Kyjev z toho, že v boji o území nesmyslně obětuje lidské životy. „Pokud je ztráta těchto území nevyhnutelná, má smysl se jich držet a obětovat pro ně lidi, jejich bezpečnost a životy?“ tázal se ruský vůdce. Tato otázka by měla ale směřovat k Putinovi, který válku vyvolal a neustále v ní pokračuje a ne oběti, která se před Ruskem brání. Putin také zdůraznil, že neutrální status Ukrajiny zůstává jedním z ruských cílů. Putin je přesvědčen, že je v pozici, kdy si může klást podmínky, přitom i z Ruska se už stále častěji ozývají názory, že Rusko prohrává. Putin sice volá po mírových jednání, ale uzavření míru by byl pravděpodobně jeho konec. Potřebuje být vítěz ne poražený.
Vinu samozřejmě vidí v Západu, a pokud Západ neustoupí, budou pokračovat mezinárodní konflikty. Nevím, jestli do konfliktů zahrnuje ruské útoky, sabotáže a ohrožování vzdušného prostoru jiných zemí. „Bez ohledu na to, jaký scénář se v nadcházejících letech na globální úrovni naplní, je pokračování mezinárodních konfliktů bohužel velmi pravděpodobné. Částečně je to způsobeno tím, že probíhající zásadní změny - a příležitosti, které přinášejí - podněcují ambice a ochotu riskovat s vidinou zdánlivě obrovského zisku,“ řekl podle agentury Reuters Putin, který kladl důraz na to, aby se svět vyhnul katastrofickým scénářům. Hlavním katastrofickým scénářem pro svět je v první řadě Rusko.
Putin prohlásil, že nelze s jistotou říci, že zbraně hromadného ničení nebudou nikdy použity, a zdůraznil nutnost takovému scénáři předejít. „Můžeme si být jisti, že tato zbraň nebude nikdy použita? Samozřejmě že ne. Musíme na to pamatovat a zabránit tomu,“ řekl Putin. V poslední době nejsou názory zaznívající z Ruska jednotné, protože samotní ruští představitelé hrozbu použití jaderných zbraní často opakují. Naposledy mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu řekl, že Moskva může odpovědět jadernými zbraněmi v případě blokády Kaliningradské oblasti.
Podle Putina je třeba přemýšlet o zachování globálního míru a to je absurdní výzva člověka, na něhož Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal v roce 2023 zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území a obvinění z válečných zločinů. Válečný zločinec vyzývá k zachování míru a to spíše zní hrozivě než uklidňujícím dojmem.
Velmi provokativně se projevuje v současné době často ruský šéfdiplomat Sergej Lavrov a tvrdí, že je Rusko ve válce s Evropou. Neustále popírá obvinění, že Moskva proti Evropě vede hybridní válku a Rusko prý pouze zasahuje zbraně dodané Ukrajině, které se pak používají proti němu.
Jeho lotyšská kolegyně Baiba Bražeová ve středu zdůraznila, že tyto akce jsou součástí širší ruské taktiky. „Snaží se dosáhnout svých cílů různými prostředky. Není to jen otevřená válka jako na Ukrajině. Zahrnuje to také oslabování podpory Ukrajině, rozdělování Evropy a rozdělování našich společností,“ vysvětlila Bražeová.
Estonský ministr Tsahkna doplnil, že Moskva k tomu využívá psychologický tlak: „Hrají si se strachem. Strach je nejsilnější emoce. A v západních demokraciích jde o strach ze zatažení do války. Toho se musíme zbavit.“ Bražeová také ostře reagovala na nedávná prohlášení ruského velvyslanectví v Belgii a výhrůžky vůči NATO. „Ekonomika selhává, válka selhává a vražedný Kreml selhává. Měli by se soustředit na svou zemi a obyvatelstvo, místo aby se snažili zastrašovat ostatní, vyhladovět svět a vytvářet nejrůznější problémy jinde. To je můj vzkaz Lavrovovi a vražednému Kremlu,“ dodala lotyšská ministryně zahraničí.
Ve středu Estonci oznámili, že za srpnovým požárem v jedné z tamních zbrojních firem – vyrábějící i pozemní drony pro Ukrajinu – stojí ruské tajné služby. A skutečně to vypadá, že jako první je v ohrožení ze strany Ruska právě Pobaltí. S odkazem na incident týkající se společnosti Milrem Robotics, kde v srpnu hořelo, estonský šéfdiplomat Tsahkna uvedl, že jeho země s Lotyšskem spolupracovala, protože právě tady policie pachatele chytila. „Vzkaz zní: chytíme každého a pošleme je do vězení,“ prohlásil. Dodal, že se Estonci rozhodli nevytvářet žádná mimořádná opatření. „Je to ale velmi silný vzkaz našim lidem i ruským civilním službám,“ řekl.
Myslím, že kdo se začne dopodrobna zabývat Putinem a Ruskem, nemůže prohlašovat, že se nemluví vůbec o míru, ale pořád o válce. Mluvit o míru nemá smysl do té doby, než se jím začne skutečně zabývat sám Putin. Používá sice mnoho slov o mírových jednáních, ale klade si přitom podmínky jako vítěz nikoliv jako poražený. Často se ozývají názory, že Rusko není možné porazit a je potřeba vyjednávat mír. Vzhledem k tomu, že Rusko vede válku proti Ukrajině víc než čtyři roky bez nějakých zásadních úspěchů, je myslím tento názor dost zcestný. A nebyla by to první prohraná válka, což je možné si ověřit v historii Ruska.
