Článek
Chybí mu sebevědomí stát si za svými slovy a činy a utíkat před případnou kritikou je dost zbabělé. S kritikou musí každý politik počítat. Ministr zahraničí se bojí kritiky a stává se jen atrapou politika. Na politické scéně nemá co dělat. V Česku zavřel dveře novinářce, v OSN odmítl celou tiskovku.
Po tiskové konferenci prezidenta čekali novináři zhruba půl hodiny na samotného ministra Macinku, který vyrážel pěšky do budovy OSN. Jakýkoliv oficiální brífink pro tuzemská média, o který opakovaně žádají zástupci různých českých médií, včetně Refresheru, však odmítl. Místo tiskové konference naplánovalo ministerstvo pouze sérii individuálních rozhovorů, Macinka se však k tomu vyjádřil, že novinářům plošný přístup neposkytne a rozhovory nedostanou všechna média. Navázal na dlouhodobě napjatý vztah ministra s vybranými novináři. Na jeho pozici je to dost nepochopitelné. Na informace mají novináři nárok a potažmo celá veřejnost.
Reportérku Deníku N Zdislavu Pokornou ministerstvo v minulosti opakovaně nevpustilo na své brífinky. Ministerstvo v oficiálním e-mailu zamítnutí zdůvodnilo tím, že reportérka pracuje pro „alternativní médium a konspirační blog“ s příslibem, že pro podobná média uspořádá tiskovou konferenci v náhradním termínu. Česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu se ohradila proti tomuto postupu a označila jej za nepřijatelnou praxi. A za vším stojí malé uražené ego, kterému prezident nevyhověl a právě Pokorná v minulosti zveřejnila rasistické a nenávistné příspěvky z facebookového účtu Filipa Turka, což výrazně ovlivnilo rozhodnutí prezidenta Pavla nejmenovat ho do vlády. Ale není právě tohle práce novináře?
Nevím, čeho se tak bál Macinka? Zdálo se zpočátku, jako by jej pobyt v OSN zkultivoval a ukázal cestu politické kultury. Vztahy mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou, které v minulosti poznamenal spor o jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí, jakoby se přece jen začaly trochu urovnávat ze strany Macinky. Pravděpodobně to bylo ale prostředím, kam se opravdu dětinská údajná křivda nehodí.
Ještě před pár dny totiž Macinka při obhajobě Turka za výrok o úkolování ministra neopomněl sdělit, že ho do špatné situace dostal prezident Petr Pavel, když ho odmítl jmenovat ministrem. „Filip Turek je v situaci, v jaké je, v důsledku toho, že se prezident rozhodl nastoupit na nějaký způsob výkladu ústavních pravomocí, se kterým já nemohu souhlasit. Tím ho značně poškodil. To je tak všechno,“ řekl Macinka. Svůj uražený postoj už drží několik měsíců. Dá se tedy hovořit z jeho strany o nápravu vztahů?
V úterý prezident a ministr spolu posnídali a po dlouhé době se vrátili ke společné komunikaci, kterou po celou dobu Macinka blokoval a prezidenta častoval urážkami. „Potkali jsme se krátce u snídaně a bavili jsme se o OSN,“ řekl Macinka novinářům před odchodem na jednání OSN, kterého se on i prezident tento týden účastní. Podobně se vyjádřil i prezident: „Před chviličkou jsme se bavili na snídani, kde jsme se bavili o všem, o čem se teď spolu bavíme,“ uvedl. Pavel okomentoval také oddělenou cestu obou politiků do New Yorku. „Pan ministr letěl linkou, protože měl jiný program, a kdyby letěl s námi, tak by to nestíhal,“ uvedl.
Je otázka, zda se opravdu jedná o skutečné zmírnění dosavadního napětí ve vztazích nebo jestli bude Macinka pokračovat v nehorázné blokaci spolupráce s prezidentem po návratu z OSN. A navíc, by se měl Macinka naučit přijímat kritiku, protože ta prostě k veřejnému životu politika patří. Odmítáním novinářů Macinka na sebe ještě více strhává pozornost, která mu popularitu rozhodně nezvýší.
