Článek
Ministerstvo financí považuje vstupní náklady za příliš vysoké a ekonomické přínosy projektu za nejasné. Za novou iniciativou stojí Kanada a vznikající podporu Bance pro obranu, bezpečnost a odolnost, anglicky Defence, Security and Resilience Bank (DSRB) oznámil kanadský premiér 7. července na summitu NATO v turecké Ankaře a již se připojily Albánie, Belgie, Řecko, Lotyšsko, Lucembursko, Rumunsko, Turecko a Ukrajina. Česko se k projektu nehodlá připojit. „Česká republika má k dispozici jiné nástroje pro podporu investic do obranného průmyslu, zejména prostřednictvím Evropské investiční banky a unijního programu SAFE,“ vysvětlil postoj ministerstva financí mluvčí Filip Běhal.
DSRB má fungovat jako mnohostranná banka vlastněná členskými státy. Každá země má odpovídat pouze za své závazky, přesto by mohla využívat úvěrový rating celé instituce. Vklad členského státu by navíc podle DSRB zůstal vedený jako finanční aktivum a mohl by se započítávat do výdajů na obranu podle pravidel NATO. Hlavním deklarovaným účelem banky je právě snížení nákladů na obranné investice. DSRB má využít společnou úvěrovou sílu členských států, získat vysoký rating a následně poskytovat dlouhodobé úvěry za výhodnějších podmínek, než jakých jsou některé země schopné dosáhnout samostatně. „Banka odemkne investice, posílí naši obrannou průmyslovou základnu a zajistí, aby Kanada a její spojenci měli kapacitu společně čelit výzvám nebezpečnějšího a rozdělenějšího světa,“ prohlásil Carney. Českem zmiňované alternativy banku nenahradí a má doplňovat program SAFE, nikoliv mu konkurovat. Sídlo banky má být v Kanadě, evropské zastoupení vznikne podle serveru Science|Business v Lucembursku. Banka má začít fungovat v roce 2027.
Vláda opakovaně slibovala více peněz na obranu, skutečnost ale za závazky zaostává. Senát chce po vládě předložit konkrétní plán růstu obranných výdajů až do roku 2035. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost již schválil návrh usnesení a doporučil Senátu jej přijmout. Usnesení vyzývá vládu k předložení důvěryhodné trajektorie růstu výdajů na obranu do roku 2035 a navrhuje konstatovat, že Česká republika své závazky ve financování obrany dlouhodobě neplní. K projednání na plénu Senátu mají být pozváni ministr zahraničních věcí a ministr obrany. Senátoři v usnesení berou na vědomí závěry summitu NATO v Ankaře, podle nichž se spojenci zavázali podporovat Ukrajinu a poskytnout jí v letech 2026 a 2027 vojenskou pomoc, vybavení a výcvik v ročním objemu nejméně 70 miliard eur, protože Ukrajina podle deklarace přispívá k bezpečnosti států Severoatlantické aliance.
Senátoři vyzývají vládu, aby obranu České republiky nezajišťovala pouze deklaracemi, ale reálným výkonem svých pravomocí, a to v souladu s Ústavou i mezinárodními závazky, které Česká republika dobrovolně přijala vstupem do NATO i na jednotlivých aliančních summitech. Usnesení zároveň připomíná ustanovení Ústavy České republiky, podle něhož stát plní své mezinárodní závazky. Senátní výbor navrhuje vyjádřit podporu dalšímu posilování obranné spolupráce s Ukrajinou, což vláda naprosto opomíjí. Předseda Miloš Vystrčil v případě schválení usnesení Senátem informuje o přijetí dokumentu prezidenta republiky a předsedu vlády.
Často teď slyšíme vládu a armádu hovořit o vyšších výdajích na obranu, ale realita je pořád jiná a nějaký pokrok či nějaké konkrétní jednání v souvislosti s obranou zatím ani neproběhlo a zase se vyhýbáme iniciativě ostatních spojenců, která by mohla snížit právě výdaje na obranu. Hodně mluvení a slibů, ale činy není nikde vidět. A nyní přebírá odpovědnost vlády Senát, aby ji k činům přinutil. To není jediná oblast, kde vláda stagnuje a nic neřeší. Tady se však jedná o naši bezpečnost, kterou vláda ignoruje.
