Článek
Ne, nechci hovořit tentokrát ani o Macinkovi a ani o Turkovi, i když se to přímo nabízí a oba si svůj politický nástup pomstou orámovali, ale u Motoristů zůstanu. Ministr Klempíř mění pravidla dotací a jejich znění vypadá jako msta za kritiku, kterou opakovaně schytává od umělců. Nyní jej vypískali na knižním veletrhu ve Frankfurtu, předtím na folklorním festivalu ve Strážnici. Jeho nabubřelost, arogance a přezíravost to nijak nevylepší. Nyní ministerstvo přichází s novými podmínkami pro rozdělování státních dotací, které zakazují využívání těchto peněz k politickým kampaním. Umělci tvrdí, že to je bič na kritiky ministra a jeho kroků. Vedení resortu navíc výrazně zpřísňuje pravidla pro obsazení komisí – tím podle expertů způsobí, že odejdou umělci a rozhodovat budou úředníci.
Do pravidel je přidán odstavec s formulaci, že peníze nesmí být jakkoliv spojeny s politickou kampaní, agitací ani jednáním, které by mohlo znevýhodnit konkrétní politické strany nebo hnutí a mezi umělci to vyvolává obavy, že by se z toho mohl stát nástroj, jak odrazovat příjemce dotací od veřejné kritiky vlády. No, řekla bych, že to tak vypadá, přestože to ministerstvo vysvětluje po svém. Ministerstvo tvrdí, že se veřejné peníze nyní využívají k zastřené politické propagaci a neslouží kultuře. „To je velmi amorální. Ale nikomu nebereme právo na vlastní názor. Umělci mohou svobodně kritizovat vládu,“ uvedl ministr ve svém prohlášení na síti X. Měl by uvést konkrétní případy politické propagace, protože nic jiného než pomsta za kritiku to totiž nevypadá. Umělci chápou odstavec jinak. „Proč by ho tam jinak dával? Vždyť tam nikdy nebyl, ale najednou se tam objeví a nic to neznamená? Dostáváme se do normalizace, chce mít prostě možnost trestat umělce za jejich názory,“ říká předsedkyně oborové asociace Vize tance Markéta Hrdlička Málková. Podobně smýšlí i Kulturní a kreativní federace. „V situaci, kdy kulturní sektor otevřeně kritizuje ministra, působí zařazení takového ustanovení do podmínek dotační výzvy jako výhrůžka,“ říká ředitelka federace Katarína Kalivodová.
„Toto je snaha o potlačení jakékoliv kritiky. Všichni se budou bát, že když začnou kritizovat veřejně ministerstvo, bude se to vnímat jako politický názor a ministerstvo se s nimi začne handrkovat o vrácení dotace. Takový zásah a snaha o umlčování tady nebyla od komunistů,“ dodává další zdroj z kulturního prostředí, který nechce být jmenován právě z obavy o veřejné prostředky. Strach, který Klempíř vyvolává, rozhodně do demokracie nepatří, natož pomsta. Tohle nevypadá jako zkreslená realita, Klempíř používá praktiky STB, které dobře zná.
Ministerstvo také připravuje změny v odborných komisích, které se dotacemi zabývají, hodnotí kvalitu projektů a doporučují, které by měly získat peníze. Nyní jsou složeny ze zástupců profesních organizací, tedy samotných umělců, a tak to má i být. Zabývat se kulturními projekty mají právě ti, co se v ní pohybují a rozumí ji. Pokud se rozhoduje o dotaci pro konkrétní soubor, kde daný umělec působí, je z hlasování vyloučen. Nově by ale v komisi kvůli střetu zájmů nemohl být nikdo, kdo je napojen na organizaci, která žádá o dotace. „V naší komisi by z devíti lidí zůstali dva,“ říká anonymně jeden z členů komise. „Výsledkem může být nedostatek odborných hodnotitelů a rychlé nahrazení politickými nominanty,“ dodává prezident Kulturní a kreativní federace Jakub Bakule s tím, že o udělení dotací na konci rozhoduje ministr, odborníci jen doporučují. „V sektoru je proto obava ze zneužití,“ říká Bakule. Podle něj jde o další riziko pro nezávislost rozhodování o státních penězích. „Barbora Šťastná a ministr Klempíř plánují upravit podmínky dotací. Pokud do přípravy změn zapojí celý sektor, tak to může být pozitivní krok. Například víceleté financování by bylo přínosem,“ dodal ještě Bakule.
Markéta Hrdlička Málková se k situaci vyjádřila: „Budou tam sedět lidé, kteří tomu nerozumí. Jedna věc je přečíst si žádost, druhá věc je sledovat ten projekt celý rok,“ dodává s tím, že se jedná o destrukci celého systému rozdělování dotací. Opozice chce nové dotační podmínky zařadit na program sněmovní schůze a řešit je na podvýboru pro kulturu. „Měla jsem dopředu informace, že to chce udělat, ale na výboru to popřel. A nyní podmínky změní tak, že to bude mít obrovský dopad na celou kulturu. Vytvořil si možnost, jak trestat umělce,“ domnívá se poslankyně Andrea Hoffmanová.
Přijde mi tedy nevhodné i načasování a pozdní vyhlášení, záležitost dotací se sebou nese velkou přípravu týkající se představení a zdůvodnění projektu. První výzvy na rok 2027 ministerstvo otevřelo 12. října a žádosti do nich bude přijímat do 18. listopadu. „Pozdní vypsání znamená, že dle harmonogramu MK projekty dostanou prostředky možná až o prázdninách 2027. Obecně se to celé potáhne teď měsíce a v sektoru dále roste obří nejistota,“ upozorňuje Bakule.
Klempíř s kontroverzními změnami nekončí. Od počátku jej vnímám jako naprosto nekompetentního a nevzdělaného, který kultuře rozumí jen na úrovni koncertních vystoupení a zkušenosti má jen jako agent StB. Během úterý Klempíř oznámil další krok, který mezi kulturními organizacemi vyvolal znepokojení. Chce přehodnotit všechna memoranda a smlouvy s významnými kulturními institucemi a pořadateli akcí, například s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary nebo Pražským jarem. Svůj krok obhajuje tím, že státní podporu nechce ukončit, ale pouze ji „účinněji“ nastavit. Nicméně já zatím vidím něco jiného a správně to vnímají zástupci kulturní scény a za jeho slovy vidí další pokus o zastrašování. „Veřejně jim pohrozil a chce ukázat, kdo rozhoduje, aby si sami dopředu rozmysleli, co budou říkat, nastavili autocenzurní limity,“ je přesvědčen Radovan Auer, organizátor literárního festivalu Svět knihy Praha.
Tento Klempířův cíl v souvislosti se změnami se přímo nabízí. Jiné vysvětlení mě ani nenapadá. Právě nyní panuje napětí mezi ministerstvem a částí kulturní scény v souvislosti s nedávno schválenou kulturní strategii pro roky 2026 až 2029. Dokument připravený pod vedením Barbory Šťastné kritizovala část odborné veřejnosti kvůli nedostatečnému zapojení kulturních organizací, který i přes to vláda schválila koncem října. Klempíř opakovaně kritiku odmítal a výhrady části profesních organizací označil za křik zájmových skupin, který si nebere osobně.
Nyní chce kulturní instituce umlčet zásadními změnami, které mu umožní do kultury zásadně zasahovat. Všem však podsouvá jiný cíl a to zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029. To ovšem není vzhledem k nedostatečnému dokumentu také žádná výhra. Ignoruje odbornou veřejnost a klíčové zástupce kulturního sektoru.
