Článek
Koalice nechce dále vyhrocovat spor s Hradem a Macinka prý změní svůj styl komunikace. Spor vládu zatěžuje a nemá na něm zájem. Babiš však nezapomněl dodat: „Mohli jsme mít svatý pokoj, kdyby prezident byl velkorysý a dal šanci Turkovi, mohl by ukázat, jaký by byl ministr.“ Ani se mi nechce nic dodávat. Myslím, že Babiš má velké problémy s jedním Motoristou. Kdyby tohle neprohlásil, člověk by si myslel, že konečně prozřel. Kdo bude zastupovat Česko na summitu NATO, zda prezident nebo Babiš, vláda bude teprve rozhodovat. Je divné, že se vůbec uvažuje o nezastupování prezidentem, člověkem, který byl aliancí mnohokrát oceněn a má v NATO prestiž a úctu. A v neposlední řadě je se svými zkušenosti nejvíc kompetentní k jednání v NATO z celé republiky.
K nedělní demonstraci se Babiš vyjádřil, že není důvod to na koaliční radě řešit a už prý vůbec neví, proč by snad měla vláda něco měnit na přístupu ke komunikaci. Demonstraci evidentně vůbec nesledoval, jinak by věděl, že šlo o kritiku postojů vlády, a nejen o kritiku komunikace. Podobně se vyjádřil ministr dopravy Ivan Bednárik, který prohlásil, že nikdo neměl výhrady na nedělní demonstraci k programovému prohlášení vlády, a to je pro něj podstatné a nenechá se tím vůbec ovlivňovat. Kritika současné vlády zaznívala od všech vystupujících, kteří uváděli velmi konkrétní příklady nevhodného chování nové garnitury. Zato ministr kultury nás vrací do období „temna komunismu“ a pozval si kritiky k jednání z očí do očí. Zavání to praktikami STB, na které nelze zapomenout. Umělci Klempířovu výzvu přijali, ale debatu chtějí veřejnou, ne z očí do očí. Ministr půjde na „kobereček“ před veřejnost.
Turek s nabubřelostí sobě vlastní prohlásil, že je mu ctí být nenáviděn minoritou společnosti. Neví vůbec, co je vlastně čest, jen se snaží bagatelizovat demonstraci a urážet účastníky: „Dvě procenta voličů protestovalo proti výsledkům demokratických voleb a na podporu bývalého komunisty. Je mi ctí být nenáviděn touto minoritou společnosti.“ Už jsem psala několikrát, že ohánět se volebními výsledky při 6,7 procent je nesmysl, není to žádný velký úspěch a bez Babiše by se Motoristé do vlády nikdy nedostali. Navíc po jejich nesčetných kauzách klesá i přízeň jejich voličů a je pravděpodobné, že se současnými výsledky by se nestali ani poslanci.
Turek včera rovněž oznámil, že už má připravenu žalobu na ochranu osobnosti kvůli sporu s prezidentem a při příchodu na jednání koalice řekl novinářům, že ho chce probrat s koaličními partnery. Nepochopila jsem, proč by se měla vláda zabývat jeho osobní žalobou. Překvapivě stejný názor měl včera i Babiš a zdůraznil před novináři, že se jedná o osobní věc Turka a na vládě se tímto nezabývali, protože se jich to vůbec netýká.
Demonstrace proti krokům vlády se nekonaly jenom v Praze, ale i v dalších městech a předpokládám, že je to začátek. Demonstrace byla svolána nezvykle rychle a impulzem byly výhrůžné sms prezidentovi. Ale demonstrace byla nejen na podporu prezidenta, ale za demokracii, za slušnost, a hlavně proti kontroverzním krokům vlády. A pokud se chce někdo vyjadřovat k demonstraci, měl by o ní něco vědět a sledovat ji třeba aspoň ze záznamu. Projevy na demonstraci byly naprosto konkrétní, vyjádření a kritika velmi konkrétních postojů k aktuálním tématům, což bylo úlevné oproti nesmyslům, lžím a „plkům“, které předvádí většina politických představitelů. A jejich projevy jsou většinou monology, které už předem od dialogu odrazují.
Nejhorší je mlčet a nic nedělat. Demonstrace je nenásilný projev odporu proti vládě a není zbytečná. Názory, že demonstrovali pouze voliči opozice a doma zůstali naopak příznivci vlády, jsou naprosto nesmyslné. Doma zůstali ti, kteří z nějakého důvodu na demonstraci nemohli, ale sledovali ji živě prostřednictvím médií. I já, která jsem rozhodně proti vládním krokům a pochybným způsobům komunikace vlády. Důkazem zkresleného pohledu na demonstraci je velký počet podpisů pod peticí, který už dnes přesáhl 700 tisíc. A vysokou účast jen v Praze okolo 90 tisíc demonstrujících a další demonstrace v dalších městech Česka by vláda neměla přehlížet a zlehčovat. A nedělat nic, protože výsledek je nejistý, je dost zbabělé. Demonstrace si všimla i světová média a možná odpor k neprůhledné a arogantní vládě aspoň trochu napravil reputaci státu ve světě.
