Článek
Ve srovnání se státnickým a vyváženým projevem Pavla se více ukázala ubohost a trapnost dvou Motoristů bez morálky a úcty. Pavlova vzdělanost, jeho kariéra diplomata a velitele, jeho postavení a úspěchy v zahraničí jen poukazuje na nevzdělanost a žádnou kariéru obou protagonistů ve věku, kdy už by měli mít něco za sebou.
Macinka si provokativně listoval při projevu prezidenta Rudým právem a že byla provokace připravená, dokládá archivní výtisk tohoto plátku, který si nechal vyhledat v archivu. Turek jej následoval s výtiskem komunistických Haló novin na stole. Tzv. ministr zahraničí poukazuje neustále na komunistickou minulost prezidenta, který pro svůj vstup do armády za komunistů neměl jinou volbu a zatím vedle něj sedí agenti STB Babiš a Klempíř, kteří udávali, jeho kolega Zůna usiloval o vstup do vojenské rozvědky a Metnar byl u pohotovostního pluku VB a všichni měli možnost volby. Před nimi ovšem Macinka Rudým právem nemává. Tenhle boj kvůli nejmenování jednoho nevhodného člověka bez úrovně na pozici ministra je už směšný a největší trapnost jsou jejich několika měsíční postoje a výroky, které jim zajišťují „popularitu“ v médiích každý den a už to nikoho nebaví. Ale jejich ostuda je pokaždé tak velká, že nás nutí o nich pořád psát z povinnosti a dávat informace o jejich nechutném chování dál. A v posledních dnech se Macinka a Turek velmi snaží být v médiích v hlavní roli, i když se píše o jejich selháních obzvlášť v současné krizové situaci. Macinka mával Rudým právem a Turek byl jediný ze všech poslanců, který zůstal při odchodu Pavla sedět v lavici a nepovstal. To je protest na úrovni uraženého puberťáka, který neví, co je slušnost a dobré vychování. Už je pozdě, aby se to naučil. Jsem vděčná, že se nedostal na pozici ministra, i když stejně životnímu prostředí vládne. Je paradoxem Turkovo vyjádření, že o životní prostředí nikdy zájem neměl.
Jejich trapná gesta dokazují absenci slov a počítají s tím, že gesta a grimasy „nejvyššího diplomata“ odvedou pozornost od důležitého projevu prezidenta. A oba se snažili, aby si jejich protestů všimla hlavně kamera. Když chybí argumenty, nastupují praktiky a provokace ze školních lavic. Tyhle trapné scénky se odehrávaly i ve chvíli, kdy prezident ve svém projevu nabádal poslance k pokusu o vytvoření alespoň základní shody mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Podle Pavla by obzvlášť česká zahraniční politika měla být jednotná, čitelná, předvídatelná a neměly by do ní zasahovat žádné vnitropolitické rozpory a boje a měla by prosazovat dlouhodobé zájmy a hodnoty ČR.
Hlavní téma prezidentova projevu byly výdaje na obranu a bezpečnost, které jsou ještě důležitější za nynější krizové situace. Stagnaci výdajů na obranu a na celkovou bezpečnost Česka v rozpočtu označil za závažný krok a apeloval na odpovědnost zákonodárců. Vláda zatím snižuje rozpočet na obranu, neobstála ani v krizové situaci v souvislosti s válkou na Blízkém východě a v zahraničí členové vlády prosazují své vlastní zájmy místo zájmů Česka. Nemyslím, že by vláda změnila své postoje po apelu Pavla. Nicméně je důležité, že prezident zachraňuje naše dobré jméno a naši reputaci a trochu překrývá neschopnost Babišovy vlády. Válku prý nemají v programu, ale mezitím je tady další válečný konflikt vedle Ukrajiny a chaos okolo záchrany uvězněných Čechů ve válečném konfliktu mi připomíná Babišovu vládu za covidu. Tenkrát jsem také nevěděla, zda mám psát o vyhlášeném novém opatření dnes nebo počkat na zítra, kdy bylo vše naprosto jinak.
