Článek
Vláda s Babišem dosud nepochopila, že nejde jen o obranu Ukrajiny, ale jejich obrana chrání také naši bezpečnost, ale to už jsem psala mnohokrát. Ukrajina nám dává svou obranou především vzácný čas, ovšem vláda jím místo přípravy plýtvá. Neustále čerpáme evropské dotace ve velké výši a patříme mezi největší příjemce mezi zeměmi, které obdržely z rozpočtu EU více peněz, než kolik zaplatily. Česko například za loňský rok získalo z rozpočtu EU o 31,1 miliardy korun více, než odvedlo. A dlouhodobě odmítáme podílet se s ostatními zeměmi na finanční podpoře Ukrajiny. Odmítavý postoj a zároveň trvání na unijních dotacích vyvolávají v Bruselu rostoucí kritiku směřující k zemím, které patří do neformální aliance Přátel koheze.
Neformální skupina Přátelé koheze sdružuje až 17 členských států EU, které prosazují zachování dostatečného objemu prostředků pro politiku soudržnosti v rámci celkového rozpočtu EU. Spor o společné financování bezpečnosti Ukrajiny dostává Česko a další země do stále nepříjemnější pozice. Babiš i přes mnohá varování si myslel, že mu to bude procházet stejně jako v jeho životě. Jen čerpat, ale nic nedávat. Je pro mě nepochopitelné, že právě státy, které jsou geograficky ruskému nebezpečí nejblíž, odmítají podporu, je to opravdu paradox. Případné vítězství Ruska logicky pro tyto státy představuje větší hrozbu. Stejně to vnímají ostatní evropské státy, protože přístup vypadá absurdně. Babiš se ohání tím, že na to nemáme, ale dobře na tom nejsou pravděpodobně ani další země, přesto hledají ve vlastním zájmu bezpečnosti finance na podporu.
Jde přibližně o 70 miliard eur, které budou Ukrajině podle odhadů chybět v roce 2027. Merz nyní podmiňuje schválení nového sedmiletého rozpočtu EU spravedlivým rozdělením této zátěže, což je jistě logický požadavek. Evropská unie má pokrýt zhruba 45 až 46 miliard eur z chybějících financí pro Ukrajinu. Ve hře je nové společné zadlužení, kterému se ale brání Česko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko. Tato čtveřice zemí odmítavým postojem narazila na tzv. „šetřivé státy“ v čele s Německem, které prosazují škrty a nesou hlavní váhu pomoci Kyjevu. Šetřivým zemím vadí, že čtveřice na jednu stranu odmítá financovat bezpečnost, ale na druhou stranu trvá na dotacích. „Tábor koheze nemůže mít obojí. V Bruselu neexistuje žádný strom, na kterém rostou peníze,“ shrnul jeden z diplomatů pro Euronews. Merz v dopise šéfovi Evropské rady Antóniu Costovi zdůraznil, že zátěž musí být rozdělena spravedlivě a podpora Ukrajiny se má stát přímou součástí rozpočtu EU. „Pokračovat v dosavadním přístupu není dobrá cesta. Nejméně čtyři země mají jiný názor, ale musíme o tom mluvit,“ prohlásil Merz v úterý s tím, že není přijatelné, aby náklady nesla jen hrstka států. Podle něj je podpora Kyjeva „otázkou naší nedělitelné bezpečnosti“.
Vše má logiku a je velmi drzé a sobecké chtít dostávat finance, ale hlavní finanční zátěž nechávat na ostatních zemích. Tento rozpor je viditelný už delší dobu a dalo se očekávat, že tohle musí jednou skončit a to pochopí i laik. Jen Babiš to dosud nepochopil. Česko se společným závazkům vyhýbá, ovšem unijní dotace na dálnice a zemědělství z kohezních fondů požaduje v plné výši.
Středoevropské země dlouhodobě těží z evropských fondů soudržnosti, jejichž cílem je pomáhat méně rozvinutým státům dohánět ekonomicky bohatší západní Evropu. Podle údajů České národní banky činil průměrný roční čistý přínos evropského rozpočtu v letech 2004 až 2023 v Česku 1,3 procenta hrubého národního důchodu, na Slovensku 1,7 procenta a v Maďarsku dokonce tři procenta. Babiš a Fico se ohradili proti výzvě německého kancléře Friedricha Merze, aby se všechny země Evropské unie bez výjimky zavázaly k podílu na pokrytí schodku ukrajinského rozpočtu v příštím roce. Berlín podle deníku Financial Times bez takové dohody hrozí zablokováním jednání o budoucím rozpočtu sedmadvacítky.
Slovensko se ale nehodlá podílet ani na další unijní půjčce Ukrajině. Kvůli Ukrajině Babiš napsal dopis předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi a zároveň řekl, že státníci EU by už měli nominovat své zástupce, kteří budou za EU jednat o míru na Ukrajině. „My nejsme v žádné podřízené pozici. My jsme suverénní Česká republika,“ uvedl Babiš na tiskové konferenci k Merzovu požadavku. K případné další půjčce Kyjevu se jednoznačně nevyjádřil, uvedl ale, že jednou již garance za takovou půjčku odmítl. Podle něj jsou finanční potřeby Ukrajiny „obrovské“ a EU musí zaručit, že její pomoc bude efektivní a „pevně zakotvená ve věrohodné strategii na ukončení války“. Babiš požaduje „spravedlivý a trvalý mír, který respektuje ukrajinskou suverenitu a chrání evropskou bezpečnost“. Drze se ohánět suverenitou a přitom využívat ostatní státy v náš prospěch je nehoráznost a ostuda Babiše.
„To, co dělá spolkový kancléř, je typické vydírání. A já to odmítám,“ řekl Fico na adresu Merze. Dodal, že Slovensko má stejné právo veta jako Německo. Fico zapomněl, že právě Slovensko využívá práva veta k vydírání v EU opakovaně. Merz zdůraznil, že podpora Ukrajiny nesmí ustat, protože je otázkou evropské kolektivní bezpečnosti. „Je to společný evropský úkol. Ne úkol jednotlivých evropských států,“ řekl kancléř.
Velmi rozdílné názory poukazují na to, kdo z politiků si uvědomuje zodpovědnost za bezpečnost států a Evropy a kdo jen volá po údajném míru, který však bez obrany možný není. A prázdné rady, co mají dělat ti druzí, ale beze mě, to dokáže každý, premiér by měl přece jen předvést něco výraznějšího a především přispět a ne dávat bezduché rady, které v rychlosti vymyslí v letadle.
