Článek
Sloučení a financování ze státního rozpočtu ohrožuje nezávislost obou médií a jde tady zřejmě o snahu politicky je kontrolovat. Mělo by se to týkat také do jisté míry ČTK.
ANO tvrdí, že sloučení povede k efektivnějšímu využití zdrojů a odstranění duplicitních nákladů. Ze zkušeností vím, že sloučení subjektů ve větší celek jen málokdy přinese něco pozitivního a tady je navíc hlavním důvodem snaha o politickou kontrolu a pravděpodobně i zasahování do obsahu vysílání. Kontrolovat tři nezávislá média je jistě podstatně těžší než jednu redakci a jeden management.
Je navíc pochybné, že by se ušetřily sloučením finance a příklad si můžeme vzít na Slovensku. Slovensko vloni přiznalo, že spojení obou médií nemělo v praxi žádný finanční význam a nepřineslo nic z toho, co bylo očekáváno. Ušetření financí sloučením zpochybnil i mediální analytik a novinář Filip Rožánek.
SPD dokonce požaduje i sloučení agentury ČTK. Podle Filipa Rožánka SPD nepochopila odlišnost práce televizního, rozhlasového a agenturního redaktora, když tvrdí, že už jen sloučením jejich zpravodajství by se významně ušetřilo. „Pořád musí vznikat obsah pro jednotlivé typy médií,“ uvedl a doplnil, že sloučení i s ČTK již vůbec nedává smysl. „Tu živí prodej agenturního servisu ostatním médiím, nijak nezatěžuje rozpočet ani neinkasuje poplatky od občanů.“
Vypadá to na spor, protože Motoristé jsou proti slučování a strany se ani neshodnou v otázce zachování koncesionářských poplatků. Poslanec Motoristů Klempíř, který by chtěl být ministrem kultury, zkritizoval návrh na sloučení médií: „Podobné myšlenky jsou z ekonomických i provozních důvodů mírně řečeno hloupé. Některé strany by se zřejmě po volbách rády pokusily ovlivnit podobu české kultury a veřejnoprávních institucí, zejména pokud se prosadí návrhy na sloučení České televize a Českého rozhlasu.“ O Klempířovi, přiznám se, nevím vůbec nic a doposud jsem netušila, že existuje, ale tady mu dávám za pravdu a jsem ráda, že někdo za nezávislost veřejnoprávních médií bojuje.
Česká televize a Český rozhlas by měly podporovat především kulturu a uvádět kvalitní programy. V České televizi se však někdy zdá, že důležitá je sledovanost, ta by ale ve veřejně právním médiu neměla být prioritou, tou je především kvalitu, nakonec tu si všichni platíme koncesionářskými poplatky. Ovšem kritizovat program je něco jiného než jeho skladbu kontrolovat. Od toho není daleko k zákazům a omezování svobody médií. Česká televize se zdá být uzavřený svět, který se jen málo zabývá kritikou diváků a svůj postoj by měla změnit.
