Článek
Větší důraz je kladen na kontrolu i dokumentaci. Pravidla mají zabránit i nelegálnímu obchodu. Pas pro zvíře je nutností, bez něj se přes hranice se psem nebo kočkou nedostanete. Pas funguje podobně jako cestovní doklad pro člověka a obsahuje informace o očkování i identifikaci. Nyní budou úřady více ověřovat údaje o očkování proti vzteklině i identifikaci pomocí mikročipu a vše musí být správně zaznamenané a aktuální. Jednotná pravidla by měla platit ve všech státech Evropské unie, pro majitele mazlíčků to znamená méně výjimek a více odpovědnosti.
Přísnější dohled má pomoci zabránit šíření nemocí, především vztekliny, která je při cestování klíčovým rizikem a důvodem změn je snaha o lepší ochranu zdraví zvířat i lidí. Do budoucna je počítáno s novým systémem, který by umožnil cestu se zvířetem registrovat předem digitální cestou. Při cestování po EU musí být zvíře označeno mikročipem podle příslušné ISO normy. Uznává se také označení zvířete tetováním, které ovšem musí být jasně čitelné a prokazatelně provedené před datem 3. července 2011.
Pro vstup zvířat ze zemí mimo Evropskou unií platí přísnější podmínky a je třeba více dokumentů. Cestování v rámci EU upravuje zvláštní unijní legislativa, která stanovuje podmínky pro cesty se psy, kočkami a fretkami a jeden člověk si přitom při neobchodní cestě s sebou může vzít maximálně pět zvířat. V případě cestování mimo EU je třeba se seznámit s pravidly platných v jednotlivých zemích a řídit se jimi. Při cestování autem pes musí být bezpečně připoután nebo být přepravován v transportním boxu. V případě cestování letadlem je třeba zjistit podmínky konkrétní letecké společnosti.
ilustrační foto
Naše Sára, velká Britka s barvou želvovinovou černou viz fotografie, je covidové koťátko. Žádné návštěvy, cestování jen na veterinu. Po roce ji první návštěva vyděsila, zřejmě si myslela, že jsme na světě sami jen já, můj muž a ona. Všechny nové lidi jsem jí začala představovat jménem, takže při další návštěvě ví, kdo přijde. Někoho dokonce vyhlíží netrpělivě u vrat. Poprvé jsem jí představila jménem svou kamarádku, před kterou utekla se schovat. Kamarádka kroutila hlavou a můj úmysl komentovala, že jsem asi blázen. Já jsem na Sáru několikrát zavolala do jejího úkrytu jméno kamarádky s tím, že se nemusí bát, že se nic neděje. I těmto větám rozumí. Je to moc chytré zvíře a zřejmě je to také proto, že jsme měli čas v covidu se jí abnormálně věnovat. Po několika mých volání asi za pět minut přišla Sára za kamarádkou a začala jí dávat najevo přízeň, když panička řekla, že není závadná. Kamarádka vykulila oči a nevěřícně kroutila hlavou s tím, že nečekala, že se mi to povede. Sára rozumí všemu a někdy musíme šeptat, když se jedná o „bonbónky“ nebo o česání. Obojí totiž miluje a je lépe to zmínit v případě, že se to hned vykoná. Nesmí to být jen hypoteticky, to hned dává najevo nespokojenost a svoje „práva“ vehementně vyžaduje.
S naším minulým psím mazlíčkem jsme cestovali všude. Se Sárou to nejde, je ve stresu a vyhlíží veterinu. V případě našeho cestování jí kamarádka dělá chůvu, kterou pokaždé i při krátké návštěvě bez hlídání vítá s nadšením a okamžitě si před ní lehá na záda. Sáře je šest let a na změny si zvyká velmi těžko. Nedá se tedy očekávat, že by někdy potřebovala pas.
