Článek
Praxe přílepků nesouvisejících s původním zákonem se rozšiřuje. Novela služebního zákona přináší omezení pravomoci prezidenta jmenovat vedoucí diplomatických misí. Zástupci opozice v ústavně-právním výboru Sněmovny pozměňovací návrh ke služebnímu zákonu s cílem omezit kompetenci prezidenta jmenovat vedoucí diplomatických misí k NATO nebo OSN upozorňují, že pokud Parlament novelu schválí, skončí zákon s největší pravděpodobností u Ústavního soudu. „Je to obyčejná lidská malichernost sebrat prezidentovi pravomoc jmenovat vedoucí diplomaty. Tohle fakt úroveň nemá,“ konstatoval zpravodaj zákona Karel Haas.
Podle poslance Marka Bendy přílepky Ústavní soud shodí. „Uděláte-li si z toho supersběrný zákon, kde si budete chtít vyřídit účty se všemi, včetně prezidenta, pak se nedivte, že to dojde k Ústavnímu soudu. Polovina těch návrhů jsou úplné přílepky i podle dřívější judikatury,“ připomněl Benda, že posuzování strážců ústavnosti je nyní ještě přísnější. Novela má i zasáhnout do působnosti zákona o podpoře sportu.
Opět se jedná o poslanecký zákon, který nepředkládá vláda ale poslanci. Vláda se tím vyhne mezirezortním připomínkám, další zákon bez konzultace s odborníky a těmi, kterých se zákon dotkne. Praxe bez odborných debat vytváří nekvalitní zákony. Zákon se bude týkat na více než 70 tisíc státních úředníků.
Chystaná změna dopadne na tajemníky obcí a městských částí v době letošních voleb. Novela nově zavádí pětileté funkční období vedoucím úřadů samosprávních celků. Tajemník Karviné Roman Rogol se k novele kriticky vyjádřil: „Existence tohoto návrhu v rámci projednávání zákona o státních zaměstnancích byla pro nás překvapením. Rádi bychom diskutovali s předkladatelem.“ Poukazuje na nedomyšlené načasování. Zásadní krok má přijít v době nástupu nového politického vedení do měst. Ústavněprávní výbor podpořil i senátní návrh senátorky Hany Marvanové ke změně Ústavy zavedením pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu prověřovat hospodaření veřejnoprávních médií, ale mediální zákon není dosud ani předložen k projednávání.
Změny zákona o zahraniční službě jsou součástí doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích nahrazující nynější služební zákon. S návrhem na omezení pravomocí prezidenta přišel už v březnu Libor Vondráček z klubu SPD. Úpravu zákona o zahraniční službě doporučil 18. března 2026 schválit hlasy vládního tábora sněmovní ústavně-právní výbor, který již obsahoval omezení pravomocí prezidenta. S pravomocí prezidenta pověřovat a odvolávat velvyslance a vedoucí stálých misí nikdo neměl nikdy žádný problém. Jako důvod se nabízí pokračování boje proti prezidentovi ze strany SPD a vlády. Následná argumentace Vondráčka podezření potvrzuje, i když argumentuje některými zahraničními úpravami. „Je to principiální otázka. Jsme parlamentní, nikoli prezidentská republika,“ řekl novinářům. Nezastírá však, že za pozměňovacím návrhem stojí i to, že si Pavel podle něho vykládá své pravomoci navzdory původním slibům široce. „Při příležitosti, kdy řešíme obecně služební zákon a věci, které s tím souvisí, chtěli jsme poupravit, zpřesnit tady ty jeho kompetence.“
K návrhu se v březnu vyjádřil i prezident: „Máme tady už několik desítek let ústavní zvyklost, kdy vedoucí stálých misí a velvyslance navrhuje vláda, schvaluje prezident. Já nevidím důvod, proč by se ta praxe měla měnit. Pokud by byl k tomu nějaký důvod, předpokládám, že mě o něm bude předseda vlády nebo ministr zahraničí informovat“. Nevím o tom, že by diskuse proběhla. O návrhu se dozvídáme po 2. čtení ve výboru. Sněmovna bude hlasovat bez doporučení ústavně-právního výboru, který návrh v polovině března podpořil, ve středu stanovisko nepřijal. Sněmovna by mohla o podobě předloh hlasovat v květnu. Ještě je tedy naděje, že přílepek vytvořený z protestu vůči prezidentovi neprojde. Vládnout s nenávistí a pomstou je zavrženíhodné.
Aktuální průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění potvrdil, že největší důvěru veřejnosti má jako ke konci loňského roku prezident Petr Pavel a starostové obcí. Naopak nejvýraznější část občanů vyjádřila nedůvěru vůči nové vládě Andreje Babiše a Poslanecké sněmovně, tedy právě těm, kteří nás zastupují. Podle průzkumu je víc než polovina obyvatel Česka s politickou situací nespokojená, 14 procent je spokojeno a 30 procent není ani spokojeno, ani nespokojeno. Prezidentovi vyjádřily důvěru tři pětiny občanů, naproti tomu Babišově vládě vyjádřila důvěru čtvrtina české veřejnosti, 46 procent koaličnímu kabinetu nedůvěřuje. Nejhůře v průzkumu dopadla Poslanecká sněmovna. Důvěru jí vyslovila pětina občanů a 41 procent jí nedůvěřuje.
Názor si udělá jistě každý sám. Mě jen napadá, koho tedy zastupuje vláda a parlament? Obě instituce se chovají, jako by zastupovaly nás všechny a šmahem bez konzultací, bez odborných diskusí či debat rozhodují o nás všech a neustále se ohání volebními výsledky. Po kontroverzních krocích vlády volby už nejsou relevantní.
