Článek
Mírné tresty mě vytáčí, i když sama žádnou takovou hrůznou zkušenost nemám, aspoň trochu se dokážu vžít do pocitů obětí na rozdíl od toho soudců, kteří rozhodují. Když jsem četla informaci, že vláda chce od státních zástupců zohledňování trestní politiky vlády, nejdříve jsem to pochopila jako zásah do nezávislosti státního zastupitelství. Vrcholným orgánem státních zastupitelství, která jsou součástí moci výkonné, je vláda a tím se odlišují od soudů, které jsou samostatnou a nezávislou složkou českého ústavního systému.
Vysvětlení ministra Tejce však jako zásah do nezávislosti nevypadá. Vláda podle ministra stanovila „priority trestní politiky“ a uložila, aby s nimi byli seznámeni státní zástupci. V usnesení vláda Tejcovi ukládá, aby se proto sešel se nejvyšší státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. „Nemůžeme státním zástupcům ukládat a zavazovat je k tomu, jak mají konat v konkrétních případech, nicméně můžeme je seznámit s tím, jaké jsou cíle vládní politiky v oblasti trestního práva,“ uvedl Tejc. Myslím, že s neuvěřitelně nízkými tresty nesouhlasí většina společnosti a v některých případech je takové rozhodnutí až ostudné. A děsivé je, že mezi soudy je to už standard udělovat podmínky za týrání či znásilnění, nejedná se tedy jen o jednotlivce, ale stal se z toho trend. Zajímalo by mě, jak sami soudci svá rozhodnutí obhajují. Vypustit pachatele jen s podmínkou do „světa“ vzhledem k možnosti recidivity a ohrožení dalších je přece značně nebezpečné.
Důraz by měl být podle ministra kladen zejména na násilnou a sexuální kriminalitu, domácí násilí či týrání zvířat a s tím lze rozhodně souhlasit a je dobře, že se tím někdo začal konečně zabývat. Žalobci by měli více přihlížet k obětem a jaký dopad na ně má trestný čin a situaci nemůže vyřešit podmíněný trest. Tejc sdělil, že rozhodně nepůjde o instruování státních zástupců. „Vláda mi uložila seznámit nejvyšší státní zástupkyni a jejím prostřednictvím státní zástupce s prioritami vlády a požádat ji, aby v rámci svých zákonných pravomocí přijala vhodná opatření,“ popsal. Právě Bradáčová může vydat metodická doporučení nebo pokyn obecné povahy. Kde je to vhodné, mají být prezentované priority vlády doplňkem či alternativou ke změnám zákona.
Domnívám se, že poslední kapkou k řešení této situace bylo pro ministra Tejce poslední soudní rozhodnutí, kdy byla uložena neuvěřitelně zdůvodněná podmínka za sexuální zneužívání chlapců. Nad rozhodnutím soudkyně jsem kroutila nevěřícně hlavou a nemohla pochopit uvažování obzvlášť ženy. Tento případ rozhodně vyčnívá z řady špatných soudních rozhodnutí, kterých je v poslední době víc než dost.
Pachatel více než půl roku sexuálně zneužíval dvanáctiletého chlapce, který pocházel z nuzných sociálních poměrů, a minimálně dvakrát zneužil i jeho desetiletého kamaráda, přesto od Krajského soudu v Ústí nad Labem odešel třicetiletý pachatel pouze s podmínkou a peněžitým trestem. Za své činy by si rozhodně zasloužil bezpodmínečný trest za mřížemi. Soudkyně nehorázně obhajuje svůj verdikt slovy, že oběť už byla „narušená“. Verdikt znepokojil i Tejce, který nechává případ prošetřit. „Podmíněný trest za půl roku zneužívání dvou dětí považuji za zcela nepřiměřený. Proto jsem si spis od Krajského soudu v Ústí nad Labem vyžádal. Náš odbor dohledu a kárné agendy případ důkladně prověří. Na základě jeho závěrů budu moci rozhodnout, zda podám v neprospěch pachatele stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu,“ uvedl a prověřování by mělo proběhnout v řádu týdnů. „Míč je teď především na straně nejvyšší státní zástupkyně, která musí posoudit možnosti podání dovolání v neprospěch pachatele. Lhůta doposud neuplynula. Jedině tento postup by mohl vést ke zpřísnění trestu tomuto konkrétnímu pachateli“.
Původně děčínský okresní soud vyměřil trest odnětí svobody na tři a půl roku, Krajský soud trest zmírnil na tříletý trest podmíněně odložený na zkušební dobu pět let. K tomu mu uložil zaplatit staršímu chlapci 450 tisíc korun a mladšímu 70 tisíc. Odvolací soud neuvěřitelně konstatoval, že děti se obžalovanému samy nabízely. Soudkyně Jana Kurešová později v rozhovoru pro iRozhlas prohlásila, že oběť byla „narušená“. „My říkáme, že se jednalo o osobu, která předtím, než se setkala s obžalovaným, prováděla dětskou prostituci za peníze. On už byl narušený a obžalovaný to narušení výlučně svým jednáním prostě nezpůsobil,“ uvedla. V odůvodnění rozsudku soudkyně napsala: „Tito nezletilí se obžalovanému sami za účelem finančního zisku opakovaně nabízeli a opakovaně ho přemlouvali i prosili k popsaným formám pohlavního styku.“ Tady je jasné přenášení viny z pachatele na oběti, což ještě více podle mě umocňuje nehoráznost rozhodnutí. Je souzena oběť místo pachatele.
„Podmíněný trest je v tomto případě výsměchem obětem a zároveň nebezpečným signálem o tom, jak nízké tresty mohou hrozit pachatelům, kteří se zneužívání dětí dopouštějí,“ uvedla pobouřeně zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíká. Tejc se zabývá prověřováním některých verdiktů soudů už od svého nástupu do čela ministerstva spravedlnosti a už podal i kárné žaloby. Je tedy naděje, že se změní špatná rozhodnutí soudců? Nynější rozhodnutí nemohou fungovat jako prevence k odrazení budoucích pachatelů.
