Článek
Lže lidem do očí a počítá s tím, že jsou všichni natolik hloupí, no podle sebe soudím tebe, že na to prostě skočí. Jihomoravský hejtman Jan Grolich v televizi CNN Prima NEWS před několika dny uvedl, že ačkoliv vláda slibovala levnější energie, nestalo se tak a část poplatků pouze převedla na stát. Vyjádřil podle pravdy skutečnou realitu, která k chlubení určitě rozhodně není. Schillerová se mu proto rozhodla „polopatě“ vysvětlit, jak se věci mají, ale opět se na sociálních sítích dočkala velké kritiky, že vytrhla slova z kontextu a především, že neříká pravdu. Lhaní ministryně se už stalo standardem stejně jako u Babiše. „Pane Grolichu, vy jste zase perlil. V debatě na CNN Prima NEWS jste prohlásil, cituji: ‚Hnutí ANO řeklo, že energie budou levnější. Ony samozřejmě levnější nejsou.‘ Tak ještě jednou a raději po-ma-lu. Od ledna díky naší vládě domácnosti ani firmy neplatí v ceně elektřiny příspěvek na obnovitelné zdroje. Průměrná domácnost díky tomu ušetří dva tisíce korun ročně. Firmy s vyšší spotřebou násobně víc,“ uvedla Schillerová na Instagramu. Místo hejtmana ponížila ovšem jen sama sebe. Podle ministryně financí se nižší ceny energií postupně propisují do celé ekonomiky. „Do výroby, dopravy, služeb i cen v obchodech. I díky tomu se daří brzdit inflaci, která je dnes pod dvěma procenty. A jak se to dělat nemá? To nám ukázala právě vaše vláda,“ dodala.
Se svojí kritikou však zásadně neuspěla a schytala kritiku ona od sledujících. „Neříkáte ale pravdu. Je pravda, že to neplatí občané a firmy přímo, ale platí to za ně stát ze státního rozpočtu. Takže energie levnější nejsou – jen je platba rozdělena na dva subjekty. Jelikož ale státní rozpočet jede na dluh, tak to zaplatí naše děti, potažmo vnoučata,“ rozhořčil se v diskuzi uživatel Václav. „Domácnosti to téměř nepocítí, ale velké firmy ano. Tak schválně, pro koho se to dělalo a komu to nejvíc prospěje? Normálním lidem asi ne, že? Stejně to všechno zaplatíme z daní, tak k čemu takové gesto?“ ptala se uživatelka Andrea. Někteří diskutující navíc upozorňovali na to, že Schillerová vytrhla Grolichova slova z kontextu: „Přesune se to na bedra státního rozpočtu, což tam Grolich následně rozebíral. Jenže vy vezmete jen jednu větu vytrženou z kontextu a děláte si na tom kampaň.“
Od začátku letošního roku se platby za podporované zdroje energie (POZE) u domácností i firem kompletně přesunuly na státní rozpočet a mnozí odborníci a ekonomové však upozorňovali na to, že jde o masivní zásah do státní pokladny. Nejvíce se tento krok vyplatí hlavně velkým odběratelům. „Je to dobrá zpráva pro všechny odběratele elektřiny a výborná především pro ty, kteří mají vysoký odběr, tedy pro odběratele s přímotopy a tepelnými čerpadly ve větších objektech,“ vysvětlil už na konci minulého roku Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGU.
Postup ostře kritizoval například i exministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „Samotnou snahu snížit ceny považuji za správnou, toto plošné opatření ale nejvíce pomůže těm nejbohatším a navíc daňové poplatníky zatíží zhruba 42 miliardami korun. To je o 17 miliard více, než s kolika se původně počítalo. Tyto miliardy bude potřeba buď někde najít na úkor jiných výdajů, nebo ještě více prohloubit schodek státního rozpočtu. Odpuštění poplatku tak daňoví poplatníci stejně nakonec zaplatí i s úroky,“ varoval Vlček. Opět se Schillerová mohla přesvědčit, že lidi nemůže oblafnout nehoráznou lží, kterou vydává za úžasný krok vlády a to není poprvé a zkouší to dál.
Druhý případ lži už je sofistikovanější, protože jej připravuje Babiš a jen málokdo pochopí, o co tady jde. „Uděláme kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ. Výkup akcií nepůjde skrze výdaj státního rozpočtu, ale vlastním výkupem společnosti ČEZ. To nám otevře dveře k tomu, abychom mohli investovat do dalších jaderných bloků a plynových zdrojů a abychom měli v krizových obdobích vliv na ceny energií. Současně tím stát získá vysoce hodnotná aktiva. Nabídnutá cena a zacházení s minoritními akcionáři ČEZ budou obvyklé podobným transakcím na vyspělých kapitálových trzích,“ stojí v programovém prohlášení současné vlády.
Jeden z kroků nynější vlády přitom podle některých názorů vrací Česko do „divokých devadesátek“ a někteří říkají, že premiér Andrej Babiš rozjíždí kšeft století. Vláda Babiše už dříve uvedla, že chce dosáhnout zestátnění výroby ČEZ ve stávajícím volebním období, tedy do roku 2029. „Náš plán je získat kontrolu nad výrobou, neohrozit ČEZ a hrát fér vůči všem akcionářům,“ uvedl Karel Havlíček.
Jedná se o zestátnění nebo privatizaci? Na první pohled to vypadá jako falešné zestátnění, ale Babiš s Tykačem chystají spíše stamiliardovou privatizaci. Aktuálně drží stát 69,78 % akcií ČEZu a zbytek vlastní drobní investoři a právnické osoby. Vláda chce jejich podíly pozvolna vykoupit, čemuž se říká postupné zestátnění. Stát by se stal stoprocentním vlastníkem. Následně by si skupina ponechala výrobní část, zatímco v oddělené společnosti zahrnující zákaznické a další nevýrobní aktivity by si ČEZ ponechal alespoň 51% podíl. Až 49 procent by následně mohlo být nabídnuto investorům. Proto někteří odborníci nehovoří o zestátnění, ale o privatizaci.
Valná hromada ČEZ už v červnu 2026 schválila první klíčový krok – oddělení nevýrobních aktivit do nové dceřiné společnosti. Kritici upozorňují, že soukromý sektor dostane zisková aktiva a stamiliardy za výkup akcií a stát si ponechá oblast výroby energie, která je dost riziková. Tento postup kritizují i ekonomové, včetně dvou bývalých guvernérů České národní banky, kteří proti plánu vlády protestují. Podle nich se jedná o drahý a zbytečný experiment, na němž vydělají malí akcionáři, kteří ve skutečnosti mnohdy nejsou tak úplně malí. Pro vládu zůstává jedna výhoda, že bude vlastnit klíčové české elektrárny včetně jaderných bloků. Tohle není obyčejná lež či zakrývání pravdy a rozkrýt, zda se jedná konspiraci či kamufláž, není jen tak jednoduché.
