Článek
Malovaly a vystřihávaly vánoční stromečky a jiné vánoční dekorace a lepily je na okna. Protože malovaly úhly, vzdali jsme mytí oken. A abychom je nemuseli přes svátky napomínat, že špiní sedačku, křesla či případně koberce vánočním cukrovím a nás to neiritovalo, odpadl i tento úklid a tradice úklid se přesunula na leden. Myli jsme okna, čistili koberce se zašlapaným vánočním cukrovím a sedačky pomalu a v klidu a bez stresu. I úklid skříní jsem přesunula na tento čas. Mělo to logiku, děti dostaly nějaké nové oblečení a já v lednu třídila, co je komu malé a nahrazovala novým.
Od té doby vánoční úklid prostě neřešíme. Občas se nám ale stane něco, nad čím zůstává rozum stát. Tak jednou za tři čtyři roky připadne těsně před Vánoci nějaká práce, kterou jsme několik měsíců odkládali, a ještě by počkala. Nevím vůbec, jak je to možné. Nikdo nás k tomu nenutí, a přesto se to u nás stává už celkem pravidlem.
Před třemi čtyřmi lety jsme si koupili do předsíně novou skříň, a když přišla 22. prosince návštěva, divila se, co se děje už u vchodu, kde trůnila stará skříň čekající na svého nového majitele. Ale ono nejde jen o to, že vyměníte jednu věc za druhou. Obvykle dáte něco nového třeba jen do předsíně a zjistíte, že budete muset obrátit celý dům na jih, protože najednou se toto a toto do sousedství nové věci nehodí a pak najednou zjistíte, že vlastně děláte velký předvánoční úklid.
Ježíš, neříkej, že malujete teď před Vánoci. Neřekla jsi, že si mám vzít montérky, udiveně zvolá kamarádka. No opět se to stalo, nevím, jak je to možné. Mluvíme o malování přízemí, kromě obýváku, ten jsem malovala před dvěma lety a nepotřebuje opravu, už několik měsíců. No od léta. Ale furt se to odkládá, tu se zapomene koupit barva a stejně se do toho nechce. Tak jsem si před Vánoci objednala barvu, ať ji tady mám, až mě to chytne. Obvykle totiž jsem malířem pokojů já.
No zkrátím to. Do malování se pustil můj muž se Sárou, tenkrát ještě malé koťátko. Vydržela s ním malovat toaletu, tou se začínalo, celou dobu a skákala po štětce. Naštěstí jsou tam téměř všude dlaždice. Pak se můj muž pustil do opravy stropu v předsíni a v kuchyni. Zateklo nám z terasy. Bylo zapotřebí nejdřív oškrábnout omítku. Sára, náš kočičí mazlíček, spořádaně seděla pod žebříkem po celou dobu konání a ani jí nevadilo, že na ni padá omítka. Ona prostě musí pracovat s námi a nic jí neunikne. Po malování je občas sem tam bílá. No všechno se asi do Štědrého dne vymalovat nestihne, ale nějak nám to nevadí. Předsíň, kde už byly ve stropu díry, je krásná a ostatní uvidíme, jak to půjde.
Ne, předvánoční úklid pořád neděláme a dělat nebudeme, jen jednou za pár let se nám to trochu vymkne a vždy je to nějaká větší práce. Jo teď jsem si vzpomněla na rekonstrukci kuchyně a kuchyňské linky, to je taky pár let a opět těsně před Vánoci. Fakt nevím, proč se nám to děje. Před svátky volal syn, že trochu rekonstruuje obývák. Mám to asi po vás.
No možná to máme v genech, u nás se prostě neplánuje, u nás se jde do všeho po hlavě. Kdy jindy, než teď hned! Hlavně že máme všude vánoční výzdobu. A tak si tady žijeme. Mějte pohodové svátky. Letos nám to vyšlo, žádný úklid a ani žádné rekonstrukce. Vloni rekonstrukce koupelny, tak zase bude pár let klid.
