Článek
V říjnu se začínají sbírat jejich biometrické údaje, což jsou otisky prstů a fotografie pro rozeznávání obličejů. Bude se vztahovat na státní příslušníky třetích zemí, kteří cestují do schengenského prostoru po dobu celkem 90 dnů během období 180 dnů. Postupné spuštění systému digitální správy hranic EU, známého jako systém vstupu/výstupu (EES) bude registrovat biometrické údaje návštěvníků ze zemí mimo Evropu při příjezdu.
Evropská komise očekává od opatření zrychlení odbavení na hranicích a zvýší bezpečnost. Cizinci mimo EU budou muset od října poskytnout otisky prstů a digitální fotografie spolu s údaji z pasu jako jméno a datum narození. Do systému se rovněž bude zaznamenávat vstup a výstup ze schengenského prostoru. Otisky se nebudou snímat u dětí mladších 12 let. Databáze bude uchovávat informace po tři roky od posledního odjezdu.
Nařízení bylo schváleno již v roce 2017, oficiálně vstoupí v platnost letos 12. října. Systém bude zaváděn postupně až do dubna roku 2026. Do té doby nemusí být při některých hraničních kontrolách otisky či povinné fotografování požadováno.
V rámci hraničních kontrol by měl od konce roku 2026 začít platit systém ETIAS. Každý cestovatel do EU v případě, že jeho země má s EU bezvízový styk, bude muset požádat o cestovní povolení, které bude stát 20 eur a bude platit tři roky nebo do vypršení platnosti pasu. Systém zahrnuje výjimky pro studující, au-pair či dobrovolníky cestující do EU a nebude platit také pro obyvatele Irska, Kypru, Monaka a San Marina.
Opatření EU překvapilo řadu cizinců a mají obavu o ochranu dat. Julia Behrensová, projektová referentka pro azyl a migraci v Agentuře Evropské unie pro základní práva (FRA), se domnívá, že tento digitální systém může představovat rizika: „Když jsou biometrická data shromažďována a zpracovávána, jedinec je vždy v situaci nerovnováhy sil vůči státu, který data shromažďuje, protože nemusí rozumět jazyku. Je možné, že nebudou moci počítače používat. Je jen málo právníků, kteří znají danou problematiku, aby jim pomohli prosadit jejich práva. Tato situace by proto mohla učinit jednotlivce zranitelnějším.“ Systém by mohl mít dopad na prevenci diskriminace, právo na azyl i práva dětí.
Systém ESS se zavádí na vnějších hranicích 29 evropských zemích a nahradí běžnou proceduru razítkování pasů.
Evropa zřejmě zavádí technologicky nejvyspělejší systém správy hranic na světě, který by měl pomoci odhalování a předcházení zločinu, teroristickým činům a bojovat proti nelegální migraci. Jen se mi zdá, že na hranicích budou muset kontrolovat všechny, protože si neumím představit, jak by se dali rozpoznat ti, kteří musí kontrolou projít a ti, jichž se to netýká. A jak tedy potom může dojít ke zrychlení odbavení na hranicích, které se od toho očekává?
