Článek
Referendum mělo logiku při rozhodování o vstupu do EU, ale moc nechápu jeho důležitost při rozhodování při běžném zavádění právních norem a zákonů. Jeho užitečnost po zavedení se nepotvrdila ani v jiných státech. Co je tedy přesně za úsilím vlády, za snahou jej zavést a děje se to velmi rychle?
Návrh ústavního zákona o celostátním referendu včera schválila vláda a posílá jej Sněmovně k projednání. Návrh sice vysloveně zakazuje referendum o změnách ústavního pořádku, o členství Česka v Evropské unii, Severoatlantické alianci či otázkách obrany a bezpečnosti státu, ale ani to mě moc neuklidňuje. Není zaručeno, že to bude platit i v budoucnu, nakonec pro SPD je to dlouhodobě priorita. K prosazení zákona nemá vládní koalice dostatek poslanců a opoziční ODS s uzákoněním obecného všelidového hlasování nesouhlasí. Návrh ústavního zákona o celostátním referendu počítá s tím, že hlasování by mohlo být vyhlášeno na základě petice nejméně 300 tisíc občanů nebo rozhodnutím Parlamentu.
Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský před jeho přijetím varuje a připomíná, že přímé hlasování občanů může být nebezpečným politickým nástrojem. Tématem se zabývá v rozhovoru pro server PrahaIN.cz a já Rychetského vzhledem k jeho odborným zkušenostem beru jako experta a možná po jeho rozboru i pochopím snahu vlády, ale přiznám se, že za tím nevidím nic užitečného. Podle Rychetského je referendum naprosto výjimečný prostředek: „Nepovažuji to za moudrý návrh, který by měl racionální jádro. Rozhodování na základě většinového, všelidového hlasování by nemělo být žádným způsobem zneužíváno a nemělo by se stát běžným prostředkem zjišťování většinové vůle. Považuji jej za naprosto výjimečný nástroj, který měl smysl při našem vstupování do Evropské unie. Ovšem referendum jako prostředek přijímání obecně závazných ústavních nebo jiných zákonných norem není dobrým prostředkem. Od toho máme zastupitelskou demokracii a Parlament“. A připomíná i nedalekou historii, kdy se v dobách meziválečného Německa prostřednictvím referend podařilo odstranit demokracii a nastolit nacistický režim Adolfa Hitlera. Podle Rychetského je referendum především politickým nástrojem a uvedené podmínky, kdy nebude referendum platit, jsou uvedeny jen z důvodu lepší průchodnosti ke schválení. Kdyby tam tyto zábrany nebyly, skutečně by to byl prostředek, kterým by bylo možné odstranit demokratický parlamentní systém. Proč o zavedení referenda usiluje nejvíc SPD, Rychetský zdůvodňuje logicky: „Myslím, že z jejich strany se jedná o podbízení a demagogii. Za ní je skrytá snaha získat si část voličské základny, která se nedostatečně orientuje v základních politických otázkách“.
Tak já jsem na začátku uvedla ve své neznalosti, že referendum nepovažuji za užitečné, pan Rychetský dokonce za nebezpečné. Po jeho odborném rozboru konečně chápu, proč vláda věnuje návrhu takové úsilí. Jde tady jen o další potlačení demokracie a volnou cestu k rozhodování, kterou vláda skrývá za údajnou potřebu pro nás všechny.
Co přesně obsahuje vládní návrh zákona o referendu?
"Návrh ústavního zákona o celostátním referendu počítá s tím, že hlasování by mohlo být vyhlášeno na základě petice nejméně 300 tisíc občanů nebo rozhodnutím Parlamentu. Referendum by se však nemohlo týkat změn právních předpisů ani zásadních otázek, jako je členství České republiky v Evropské unii či NATO. Výsledek referenda bude závazný, pokud se pro něj vysloví nejméně 35 procent oprávněných hlasujících.
Návrh zároveň stanovuje pravidla pro formulaci hlasovacích otázek a jejich přezkum Ústavním soudem, stejně jako podmínky, za nichž by byl výsledek hlasování závazný pro státní orgány. Legislativní předloha kromě zavedení samotného institutu celostátního referenda počítá také se šesti změnami Ústavy České republiky.
K přijetí ústavního zákona je nutný souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. Ve Sněmovně tak vláda potřebuje ke schválení 120 hlasů".
„Snažili jsme se nejen v rámci koaličních stran, ale i na Legislativní radě vlády dopilovat všechny detaily tak, aby ten návrh zákona byl nejen přijatelný, ale aby byl smysluplný,“ řekl po jednání kabinetu ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Dle něj má zákon splatit dluh vůči veřejnosti, neboť Ústava s možností přímého rozhodování občanů počítá už od vzniku samostatného státu. Ani ministr mě o smysluplnosti návrhu rozhodně nepřesvědčil.
Doufám, že nebude tak jednoduché referendum prosadit a pokud projde Sněmovnou, tak předpokládám, že Senát jej zamítne. Vláda se tímto zabývá v době, kdy je spoustu jiných důležitějších věcí, které je zapotřebí řešit. Využívá toho, že v chaosu a nepřehlednosti, které záměrně vyvolává, nemusí veřejnost věnovat tomuto návrhu takovou pozornost.
