Článek
I když výrok odsuzuju, přijde mi důležitější v době stálých hybridních ruských útoků něco jiného. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS prohlásil Macinka na adresu prezidenta, že by měl pochopit, že už není voják, a měl by vnímat i jiné priority, než je armáda. Reagoval na prezidentovu kritiku Koncepce armády do roku 2040. Jan Lipavský upozornil, že ale jiné priority nedávají smysl, pokud se nebudeme schopni ubránit. Přístup současné vlády k obraně považuje za krajně neodpovědný.
Prezident Petr Pavel dokument zkritizoval s tím, že koncepce není realistická a Česku nezaručí bojeschopnou armádu. Podle Macinky se v prezidentových slovech promítá jeho armádní minulost. „On prostě mluví jako voják. Chápu, že je to řemeslo, kterému rozumí, ostatně v armádě a NATO strávil podstatnou část svého života, a proto se těmto tématům věnuje se zvýšenou prioritou,“ řekl šéf české diplomacie. „A myslím si, že by pan prezident měl také pochopit, že už není voják. Je prezidentem republiky a i on by měl vnímat jiné priority. Máme tady zdravotnictví, sociální systém, školství atd. To jsou všechno věci, na které vláda má klást důraz, a nemůžeme mít jen jednu prioritu, protože si to přeje prezident,“ uvedl Macinka. Macinka se ohání jinými prioritami, ale já vidím, že vláda jen šlape po svobodách a demokracii, to je vládní priorita a ničím jiným se nezabývá.
Lipavský si ale nemyslí, že Pavel vnímá pouze armádu. „Ve svém projevu 28. října na Pražském hradě mluvil také o osobní nebo rozpočtové odpovědnosti. A já si kladu řečnickou otázku: K čemu nám bude zdravotnický a sociální systém a školství, když se nebudeme schopni ubránit,“ reagoval Lipavský. Nedostatečné výdaje na armádu pak jsou podle Lipavského problematické i v kontextu vysokého deficitu státního rozpočtu na příští rok. „My tu máme schodek nějakých 400 miliard a do toho nejsme schopni navýšit ty výdaje na obranu. Kdyby ten schodek šel do obrany, tak se ještě dá odůvodnit, ale vláda úplně rezignovala i na konsolidaci financí, což prostě není dobře,“ dodal Lipavský.
Pro vládu je větší priorita opět návrh zákona na politické neziskové organizace a chystá přísnější pravidla. Zvlášť na ty, které pobírají peníze ze zahraničí. Minulý návrh, který kopíroval Rusko, naštěstí skončil pod stolem. Tomio Okamura zdůraznil, že inspiraci pro zákon, který by měl být hotový do konce listopadu, hledá vládní koalice ANO, SPD a Motoristů na Západě, nikoliv v Rusku. „Zákon by měl řešit transparentnost financování organizací ze zahraničí. V tomto případě organizací, které ovlivňují dění. A nemusí to být jen dění politické, ale obecně vliv na veřejné politiky,“ řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, jehož resort legislativu připravuje. Podle Tejce je správné a spravedlivé, aby lobbistické organizace povinně zveřejňovaly případné financování ze zahraničí. „Pokud neziskové organizace budou nebo jsou už dnes registrovány jako lobbisté, protože mění veřejné politiky nebo se je snaží měnit, tak na ně budou dopadat přísnější pravidla co do oznamování darů ze zahraničí,“ uvedl. „V žádném případě z toho nesmí být cítit nějaká perzekuce. Cílem je transparentnost. Občan by měl mít možnost se dozvědět, odkud a kým je placená ta která politická neziskovka,“ pokračoval šéf SPD.
Asi tomu málo rozumím, ale pořád mi nepřijde tahle priorita důležitější než obrana a bezpečnost státu v současné napjaté době. A jako priorita mi nepřijde ani chystané pondělní projednávání ústavního zákona o zavedení celostátního referenda. Tohle už vláda letos řešila a já jsem si bláhově myslela, že od toho ustoupí. Předpis výslovně zakazuje referendum o změnách ústavního pořádku, o členství Česka v Evropské unii, Severoatlantické alianci či otázkách obrany a bezpečnosti státu. Ministři projednají také návrh, který má upřesnit pravomoci policie při zásazích proti dronům a umožnit takové zásahy provozovatelům kritické infrastruktury. K přijetí ústavního zákona o celostátním referendu bude nutný souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. Vláda přípravu zákona o celostátním referendu avizovala v programovém prohlášení. Zdůvodnila to tím, aby o klíčových otázkách veřejného zájmu mohli občané rozhodovat přímo. Nejsem přesvědčená o potřebnosti referenda a nepovažuji to ani za téma, které je nutné uspěchat a dát mu přednost před jinými důležitějšími tématy.
To, že pro vládu není armáda prioritou, nám ale zavírá dveře k projektům a iniciativám důležitým pro bezpečnost. Sice jsme součástí Koalice ochotných, ale jsme členem celkem opomíjeným. A nepomáhá k tomu ani přístup Babiše, který před časem prohlásil, že se tam projednávají samé nesmysly a nejsme ochotní se zapojovat do podpory Ukrajiny, tak jak se to očekává. Když ale některé státy Koalice v červenci v Paříži oznámily, že chtějí vybudovat na základě ukrajinských zkušeností společnou protivzdušnou obranu, Babiš o tom ani nevěděl.
V Polsku se nyní uskuteční první přelomové vojenské cvičení jedenácti zemí Koalice ochotných, které má otestovat velitelské a logistické postupy pro podporu Ukrajiny po ukončení bojů. Česká republika se cvičení kvůli politické neochotě vlády nezúčastní a odmítá také budoucí nasazení svých vojáků na Ukrajině. Ocitáme se mimo hru a užší vojenská spolupráce nás nezajímá a je pravděpodobné, že už nás jiné země ani nechtějí. Vojenští experti přitom označují cvičení Koalicja za přelomový okamžik. Babiš neustále hovoří, jak se budeme podílet na poválečné obnově Ukrajiny, ale vzhledem k naprostému nezájmu jen těžko budeme přizváni. Vybírat si jen to, co se nám hodí, je poněkud sobecké.
