Článek
Podle komentátora deníku The Independent Roberta Foxe napodobování činí Putina ještě nebezpečnějším. Fox přitom poukazuje nejen na Putinův měnící se vzhled, ale i na jeho nedávná prohlášení, která učinil na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru. „Putin prohlásil, že Rusko v boji proti Ukrajině vítězí a že podnikání i ekonomika vzkvétají jak uvnitř země, tak i za jejími hranicemi. Řekl také, že válku lze a je třeba vyhrát a že Moskva chce ovládnout části čtyř ukrajinských oblastí, které se ruské armádě dosud nepodařilo zcela obsadit,“ zmiňuje ve svém článku Fox. Toto prohlášení má daleko k realitě, a vzhledem k současné situaci ho označil za „poměrně šílené“. Na scestnost Putinových slov a bagatelizaci problémů země upozornila před několika dny také agentura AFP. „Ruská válka proti Ukrajině totiž vystavila ruské finance obrovskému tlaku – rostoucí ceny, zvyšování daní a vysoké náklady na půjčky tvrdě zasahují mnoho Rusů,“ píše ČTK.
Ukrajina podle informací Institutu pro studium války v květnu dobyla zpět přibližně 282 kilometrů čtverečních, čímž druhý měsíc za sebou zmenšila plochu území okupovaného Ruskem. Putinova prohlášení jsou opravdu podobná Trumpovým, který šíří stejné lži v souvislosti s válkou v Iránu a Putin se stává stejně nečitelným a nepředvídatelným jako Trump. Putin během svého vystoupení na fóru 5. června odmítl návrh ukrajinského prezidenta na osobní setkání a uvedl, že v něm zatím nevidí smysl. V reakci na dopis poslal vzkaz ruským vojákům na frontě, aby „dále pracovali a že je na ně Rusko hrdé“.
Putin ztrácí mezi Rusy popularitu, často se ozývá velký odpor především od ruských válečných blogerů, kteří už s nekonečnou neúspěšnou válkou proti Ukrajině ztrácí ostražitost vůči případným represím za svá vyjádření. Putinův postoj se však nemění i díky falešným informacím postupu na frontě, které mu předávají lidé kolem něj. Přesto zaznívá například z ruské propagandistické televize hrozba použití jaderných zbraní proti evropským městům a výzva zazněla i během vystoupení v petrohradském regionálním parlamentu z úst ruského politika k použití jaderných zbraní proti Ukrajině. Vyzval poslance, aby se obrátili na prezidenta Vladimira Putina s návrhem na použití jaderného arzenálu proti „stoupencům Banderovců“. Vzápětí byl umlčen vypnutím mikrofonu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ve svém sobotním projevu překvapivě odmítl možnost vyslání běloruských občanů na frontu s tím, že odmítají sloužit jako „kanónenfutr“ pro cizí zájmy. Zároveň paradoxně uvedl, že Minsk zůstává klíčovým partnerem Moskvy a v případě potřeby je připraven ji bránit. Vyjádření jdou proti sobě a znějí tedy nepřesvědčivě, zda se tedy Bělorusko odklání od podpory Ruska či nikoliv. „Máme jít bojovat na Ukrajinu kvůli cizím zájmům? Chceme tam být jen potravou pro děla? Ne, to nechceme.“ Po ostrém vymezení se vůči Moskvě vzápětí ujišťoval Kreml o své loajalitě a zdůraznil, že rámec hluboké vojenské a obranné spolupráce mezi oběma státy zůstává beze změn a Bělorusko bylo a bude neochvějným spojencem Ruska. Ubezpečil, že jeho země je připravena Rusko bránit, pokud si to situace vyžádá. Poslal také vzkaz vládám a obyvatelům sousedních zemí NATO a Ukrajiny. „Chci, aby mě slyšeli Poláci, Litevci a Ukrajinci. Nechceme s nimi válčit.“ Vypadá to, že chce uklidnit situaci v době, kdy ukrajinská strana v posledních týdnech opakovaně varuje před snahami Ruska zatáhnout Bělorusko do bojů na ukrajinském území. Rozporuplná vyjádření Lukašenka jen těžko situaci uklidní. K tomu nepřispěje ani informace o rozvozu atomových zbraní do Běloruska z Kremlu a Minsk informaci doprovodil videem vojenských náklaďáků rozvážejících neurčitelný náklad na různé lokace po zemi.
Evropská komise nyní navrhla nový, 21. balík sankcí proti Rusku zaměřený na energetiku, obchod - včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb, ruské banky i takzvanou stínovou flotilu. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam přibýt více než 30 ruských bank. Poprvé se v návrhu objevuje zákaz vstupu do EU každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku války na Ukrajině. „Cena, kterou Rusko platí, se každý den zvyšuje. A platí ji především ruský lid. Truchlí nad svými syny, bratry a manžely a zároveň čelí klesající životní úrovni doma,“ uvedla von der Leyenová. „Inflace se blíží šesti procentům, zvyšují se i daně. To je skutečná cena Putinovy války pro ruské občany.“
Nejistota však v souvislosti s boji na Ukrajině zůstává, i když Ukrajina v podstatě vítězí. Nějaká mírová jednání byť jen o příměří jsou v nedohlednu a je velmi pravděpodobné, že by pravděpodobně nic nezměnil ani odchod Putina, i kdyby jej odstavili jeho vlastní lidé. Podle mého názoru nejde zlo jen od Putina, ale ráda bych se mýlila.
