Článek
Ministerstvo vnitra vydalo zprávu o extremismu za rok 2024, kde se mimo jiné zabývá individuální radikalizací nezletilých a mladistvých, která nemá vazby na konkrétní ideologii. Radikalizace dětí je podle zprávy o extremismu za rok 2024 novým trendem.
„Bezpečnostní výzvou zůstávají zejména radikální online komunity, které působí decentralizovaně na různých platformách a často sdružují uživatele na globální úrovni. Jejich sdíleným prvkem je představa násilí jako jediného prostředku k dosažení individuálních i kolektivních cílů,“ píše vnitro.
Nebývale rostoucí počet výhrůžek útoků na školách spojuje vnitro právě s radikálními online komunitami a s exhibicí násilí. Zvyšující se násilí mezi dětmi již není jen šikanou a zřejmě zvyšující se počet nebezpečného jednání a násilí má příklad ve střelbě na filozofické fakultě.
„U nezletilých i mladistvých se počet vražd dostal z čísla jedna na číslo deset. Takže součet dvacet z celkového počtu zhruba 150 vražd ročně je zásadní nárůst,“ popisuje nejvyšší žalobkyně Lenka Bradáčová pro iROZHLAS.cz. „Děti nosí zbraně do školy s konkrétním cílem, a to vymezit se, ukázat na sebe a řešit konflikty, ale naprosto neadekvátním způsobem.“
Jsem laik, takže s odbornými analýzami nemohu a ani nechci soupeřit, přesto si myslím, že za zvýšeným násilím není jen online prostor s komunitami, které vyznávají násilí téměř jako jediný možný názor projevu. Určitě vztah k násilí je budován již v rodině a nemusí to být příkladem. Tyto děti pravděpodobně trpí nedostatkem pozornosti, lásky, pocitem méněcennosti, neuznání, neviditelnosti a frustrace a hledají smysl života, který ve svém prostředí nenacházejí. Násilím si pravděpodobně řeší tyto své osobní pocity. A v některých případech se zdá být na nápravu pozdě.
Děti a mládež ve věku od 12 do 18 let jsou věkovou skupinou, které se právě výše uvedené pocity týkají a nejvíc se agrese zaměřuje právě na školu, kde děti tráví nejvíc času, jak sdělila docentka Barbora Vegrichtová, která se věnuje dlouhodobě patologickým jevům u dětí a mládeže. „Obecně se tu bavíme o malé odolnosti vůči zátěži, což je také důsledek postcovidového syndromu způsobeného dlouhodobou izolací,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz akademička.
Výběr dalších výrazných motivů přináší iROZHLAS.cz ze Zprávy o extremismu a předsudečné nenávisti, kterou vydalo ministerstvo vnitro:
- nejčastějším cílem nenávistných projevů jsou Ukrajinci, Židé, Rusové a Romové
- v roce 2024 policie evidovala 159 trestných činů s nenávistným podtextem (roku 2023 jich bylo 181, o rok dříve 149)
- část mediální scény, označované jako kvazi-mediální, velice úspěšně napomáhá nepřátelskému hybridnímu působení Ruska
- dominantním subjektem na poli xenofobního populismu zůstává SPD Tomia Okamury
- klasická extremistická pravice, anarchisté či domobranecké spolky jsou minimálně aktivní s mizivým dopadem na společnost
Za celý loňský rok policie evidovala 159 nenávistně motivovaných trestných činů. Stíhala celkem 119 osob. Nejčastěji šlo o násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel a proti jednotlivci viz zpráva vnitra. Některé případy násilí jsou uvedeny na odkazech níže.
