Článek
Dosud spadala zodpovědnost při vstupu jen jedněmi dveřmi na řidiče. Větší počet revizorů tedy logicky i zvyšuje fyzické útoky či slovní napadení právě na ně.
Další Dopravní podnik tentokrát měst Liberce a Jablonce nad Nisou vybavil své revizory kamerami připevněnými na oblečení. Zařadil se tedy mezi dopravní podniky v Hradci Králové, Mostě, v Brně a Českých Budějovicích, kde už monitorovací systém funguje. Chrání před agresivními cestujícími a v případě stížností poskytuje přesnější podklady při řešení.
Záznamy z kamer jsou zabezpečeny proti zneužití a jsou ukládány do zabezpečeného systému. Kamera zaznamená celé dění v autobuse či tramvaji a podle revizorů vzbuzuje tato malá krabička respekt.
Podle mluvčí Sdružení dopravních podniků ČR Lindy Hailichové k nejčastějším napadením dochází právě ve chvíli, kdy cestující nemá jízdenku a revizor s ním začne situaci řešit. „Někdy chce cestující utéct, časté jsou také slovní útoky, výhrůžky, či dokonce fyzické napadení,“ uvedla. Podle mluvčí se ročně v celé republice odehraje kolem 120 napadaní revizorů a nejvíce je jich v Praze. Některé případy jsou podle ní až bizarní. „Například loni cestující obvinil revizora, že na něj během kontroly vytáhl zbraň. Kamerový záznam ale prokázal, že se nic takového nestalo. Policii pak podnik poskytl záznam a cestující byl obviněn z křivého obvinění,“ popsala. Další kuriózní incident se stal loni v Brně, kde cizinec předložil revizorovi pas a následně utekl z tramvaje oknem.
Kde kamery zatím chybí, používají revizoři diktafon, který také napomáhá objasnění sporných situací. Dopravní podniky také zvyšují pokuty pro cestující bez jízdenky, což umožňuje novela zákona o silniční dopravě. Maximální pokuta stoupla od července z původních 1500 na 2500 korun.
Za svůj život jsem se také jednou stala černým pasažérem, sice ne úmyslně, ale vlastní hloupostí. Je to už hodně dávno. Jela jsem tenkrát z dvoudenní porady mimo Prahu a při výstupu z metra mě zastavil revizor. Byla jsem klidná, protože jsem si byla naprosto jistá, že měsíční kupón mi platí ještě ten den. S úsměvem jsem podala revizorovi průkazku a úsměv mi hned ztuhnul poté, co mi revizor oznámil, že už je kupón propadlý. Jak propadlý, dnes je přece tolikátého a tolikátého, platí tedy ještě dnes. Revizor se usmál a řekl, že vzhledem k mému překvapení mi věří, ale platné datum bylo včera, ne dnes. No musela jsem uznat svoji chybu, nakonec mám to dodnes, přestože každý den píšu, někdy nevím, kolikátého přesně je. Revizor mi tenkrát řekl, že i když říkám pravdu, nemůže mě pokuty zbavit. Nepamatuji si, kolik přesně pokuta byla, ale i tenkrát to bylo dost a kolik jsem v peněžence neměla. Za pár dní jsem jela zaplatit pokutu na dopravní podnik na Pavlák, nevím, jestli tam ještě je.
