Článek
Vláda chce nominační zákon zrušit. Již nyní však nahrazuje manažery bez výběrových řízení a zasahuje do struktur státu. Aktuálně náhle končí generální ředitel a předseda představenstva Českých drah Michal Krapinec, který ve středu odstoupil. Nahradí jej dosavadní vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní na ministerstvu dopravy Lenka Hamplová. Najednou dostává i smysl Okamurovo upozornění na toaletní papír ve vlacích, vypadá to jako připravené vládou. Krapinec vedl organizaci 15 let prokazatelně ve prospěch České republiky a národního dopravce a jeho náhlý odchod je přinejmenším překvapivý. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba postup zapadá do celkového schématu, kdy se vláda snaží destruovat nominační zákon. K vedení státních firem by se podle něj mělo postupovat tak, že se budou skutečně měřit výsledky a reálně posuzovat kompetence. „A nebude to sloužit jenom jako nějaké trafiky k dosazení nějakých zrovna kamarádů.“
Deník Zdopravy.cz v posledních týdnech důkladně mapoval, co předcházelo dnešnímu personálnímu zemětřesení. O konci Krapince se sice oficiálně v médiích mluvilo poslední tři týdny, v praxi se ale pod ním začalo kývat křeslo hned po nástupu Ivana Bednárika do funkce, který byl předchůdcem Krapince. „Patnáct let u Českých drah člověka naučí mnoha věcem. Například že vlak může mít hodnotu téměř miliardy, ale veřejná debata se nakonec stejně může točit kolem toaletního papíru. Takže ano. Po patnácti letech jsem zjistil, že nedokážu zajistit úplně všechno. Vlaky máme nové, hospodaření lepší, cestujících přibývá, rating máme nejlepší v historii. Ale toaletní papír? Tam jsem zjevně narazil na své manažerské limity,“ napsal Krapinec zaměstnancům po svém více než čtyři roky trvajícím působení.
Za výměnou představenstva Českých drah je dozorčí rada, která hned v únoru prošla téměř kompletní výměnou. Jde o pravidelný rituál při změně vlády, kdy často o jmenování nerozhodují znalosti, ale hlavně stranická příslušnost.
A stejný princip evidentně vede současnou vládu k dalším personálním změnám, které proběhly nedávno i bez nějakého upozornění. Překvapením bylo i rychlé jmenování kontroverzního Radomíra Lašáka předsedou představenstva Letiště Praha i přes protesty odborových organizací na pražském letišti. Příliš rychlé personální změny bez výběrového řízení nejsou transparentní a pravděpodobně ani nezáleží na odbornosti, ale spíše na souznění se současnou vládou, která si vybírá poslušné manažery.
Podezření u mě vzbudila i téměř nepostřehnutelná změna, která proběhla v červnu. Novým předsedou dozorčí rady ČEZ se stal Radim Fiala z SPD. Nezaznamenala jsem, že by se toto jméno v souvislosti s ČEZ někdy v současnosti objevilo, přesto stojí ve vedení ČEZ a pravděpodobně bez posouzení jeho kompetentnosti či odbornosti.
Ovšem příkladem velkých personálních změn ve stylu „škatule, škatule, hejbejte se“ je rozhodně ministerstvo životního prostředí ihned po nástupu Motoristů. Myslím, že ani jsme všechny personální změny nestačili zachytit. Některé chybné kroky se ukazují už dnes například v souvislosti s obdobím velkého sucha. Motoristé zrušili hned na počátku svého vládnutí odbory či oddělení, která se zabývala právě klimatem a zkušení experti byli nahrazeni amatéry. A nyní řeší problémy se suchem znovu amatéři v čele s Babišem bez zkušených odborníků.
Čistkou pravděpodobně prochází nyní i tajná služba, přestože ředitelé tajných služeb v Česku obvykle svůj mandát dokončí bez ohledu na to, která strana zrovna vládne. Přesto šéf civilní rozvědky (ÚZSI) Vladimír Posolda k 30. září opouští vedení úřadu a ministr vnitra Lubomír Metnar přitom veřejnosti nevysvětlil důvod. Metnar oznámil Posoldův konec v pondělí na tiskové konferenci vlády. Od 1. října jej má ve funkci ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace nahradit diplomat Miroslav Toman. Podezření vzbuzuje i oznámení této důležité informace až na samotném konci tiskovky a beze slova vysvětlení. U šéfa zpravodajské služby přitom nejde o běžnou úřednickou výměnu a je velmi podivné, že vláda mlčí.
Poslanec a bezpečnostní expert lidovců Jan Bartošek (KDU-ČSL) považuje způsob Posoldova konce za nestandardní. „Neschopnost ministra Metnara jeho odchod řádně zdůvodnit považuji za znepokojující,“ uvedl. „Je nešťastný zastírací manévr, kdy ministr jeho konec zmínil až na samotném konci tiskové konference vlády,“ dodal Bartošek. Podle něj by tak zásadní personální změna měla být komunikována transparentně. „Postup vlády vyvolává obavy ohledně bezpečnosti našeho státu,“ varoval. Poslanec Matěj Hlavatý (STAN) už v celé věci vidí politický tlak. „Posoldova rezignace podle mě zapadá do plánů vlády, jak se zbavit nepohodlných lidí. Podívejte se, jak lidé mizí z jednotlivých resortů či úřadů a pak je vše jasné.“
Poslanec a člen Stálé komise pro kontrolu činnosti ÚZSI Marek Ženíšek (TOP 09) upozorňuje, že Posolda bude za poslední čtyři roky už pátým ředitelem této služby, což také vypadá jako problém. Metnar by měl veřejně vysvětlit, zda je Posoldův odchod jeho vlastním rozhodnutím, nebo je to další krok vlády k personální čistce státní správy.
