Článek
Novela předložená parlamentem je nebezpečím pro zvyšování již tak rozsáhlého státního rozpočtu a především pro zvyšování zadlužení. Novela má umožnit vládě navyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní a výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu se nemají započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců. Pokud se nebude nějaký výdaj započítávat do rozpočtu, nebude možné jej přece vůbec ohlídat a vláda bude moci nadále rozhazovat finance, aniž bude jakákoliv kontrola.
Senát včera upravil spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna. Senátoři chtějí v novele mimo jiné posílit parlamentní dohled nad vládními výdaji a omezit snahu vlády nezapočítávat část výdajů například na dopravní stavby do sledovaného rozpočtového schodku. Požadavek vlády je stejný limit i pro výdaje na strategické infrastrukturní stavby podle liniového zákona. Senát jej doporučil snížit na polovinu, tedy na jedno procento HDP, což by mohlo představovat 80 až 90 miliard korun. Výdaje by se týkaly železnic, dálnic, silnic první třídy, vodní cesty nebo elektrického vedení a navíc by byly podmíněny projednáním ve sněmovním rozpočtovém výboru, případně stanoviskem Státního fondu dopravní infrastruktury. Další podmínkou Senátu je omezení pravomoci ministerstva financí k úpravě rozpočtů parlamentních komor, prezidentské kanceláře, Ústavního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, ombudsmana a Národní rozpočtové rady, ministerstvo by úpravy mohlo provádět výhradně na základě písemné žádosti příslušné z těchto institucí. Jak velké pravomoci má ministerstvo financí, jsem doposud ani nezaznamenala, co všechno může ovlivňovat a do čeho zasahovat. Omezení pravomoci je rozhodně na místě. Schillerová se senátními úpravami nesouhlasila a návrhy na schválení novely beze změn nebo její zamítnutí Senát odmítl.
Předkládaná novela rovněž obsahuje možnost umožnit vládě překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, tedy aktuálně až 240 miliard korun, v případě zhoršení bezpečnostní situace, ale podle Senátu by takovýto stav musela konstatovat Bezpečnostní rada státu za zákonem vymezených podmínek. Další kroky ministerstva financí chce Senát rovněž podmínit opět projednáním ve sněmovním rozpočtovém výboru, který na to bude mít nejvýše sedm dní.
Předseda senátního ústavně-právního výboru prosadil zachování pravidla, že případné vyšší výběry pojistného na důchody vláda odloží do rezervy a nepoužije je jinak. Vláda by se měla výslovně řídit zákonem o rozpočtové odpovědnosti i při dopracování návrhu státního rozpočtu v případě, že jí ho Sněmovna vrátí k přepracování. Podle kritiků novela zásadně rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti, umožní vládě nekontrolovatelné utrácení, a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu. Schillerová to opakovaně odmítá, ale i já laik bez ekonomického vzdělání to vidím naprosto stejně a ujištění ministryně fakt nestačí.
Koalice má ve Sněmovně většinu a v případě opětovného prosazení novely chce opozice dát návrh na Ústavní soud mimo jiné kvůli tomu, že by vláda v některých případech mohla upravovat rozpočet bez souhlasu Sněmovny. Vzhledem k neustálému porušování zákona o rozpočtové odpovědnosti vládou je pravděpodobné, že u soudu uspěje. Neustálé hlídání současné nezodpovědné vlády musí být už vysilující, ale je dobře, že se to děje, i když některé nekompetentní kroky se nedaří zastavit. Bez odporu a kritiky by vládě procházelo vše velmi hladce a pravděpodobně bychom o některých nehoráznostech ani nevěděli.
Rozvolnění či odstranění limitů pro rozpočet považuje prezident Pavel za mimořádně rizikové. Dočasné zvýšení deficitu by podle Pavla dávalo smysl, pokud by bylo způsobeno výraznějšími investicemi do prorůstových opatření. „Musím počkat na to, jaké bude konkrétní znění,“ řekl včera k návrhu Pavel a vítá, že existují mantinely dané nejen českou legislativou, ale i pravidly Evropské komise. „Na druhou stranu nechci být tak ortodoxní, abych řekl, že zvyšování deficitu musí být nutně škodlivé.“
Jednou z absolutních pravomocí prezidenta, která vyplývá z článku 50 Ústavy ČR, je právo veta zakotvené v právním řádu České republiky. Prezident má možnost s odůvodněním vrátit zákon schválený parlamentem zpět k novému projednání. Poslanecká sněmovna ale může setrvat na původním návrhu zákona.
