Článek
Stupeň hrozby nebezpečí terorismu zůstává v Česku na druhém ze čtyř, což znamená mírné ohrožení, řekl večer po jednání bezpečnostní rady ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
K útoku se přihlásila skupina pod názvem The Earthquake Faction, která nyní na webových stránkách se stejným názvem zveřejnila výzvu: „Potřebujeme peníze na náš další úder“. Na webu jsou stejná videa a fotografie, které skupina zveřejnila na sociálních sítích a rozeslala novinářům, nicméně odkaz na web není veřejně přístupný, je možné se na něj dostat pouze přes sociální síť skupiny. „Dnes brzy ráno bylo klíčové výrobní centrum izraelských zbraní zapáleno podzemní skupinou, aby ukončilo svou roli v probíhající izraelské genocidě v Gaze,“ stojí v e-mailu, který v pátek ráno obdržel deník Aktuálně.cz. Podobná informace je i na webu skupiny: „Dokud bude země v okupované Palestině a po celé západní Asii krvácet pod izraelskými bombami, musí se půda pod nohama těch, kdo okupaci podporují, i nadále třást.“
Česká zbrojovka LPP Holding, na kterou byl útok zaměřen, vyrábí mimo jiné i drony pro Ukrajinu a před několika lety oznámila, že chce na východě Čech společně s izraelskou firmou Elbit Systems vyrábět a vyvíjet drony. Právě to je zřejmě důvodem k úderu. Skupina se prezentuje jako internacionalistická podzemní síť zaměřující se na klíčová místa zásadní pro sionistický režim a jejím cílem má být zničení všech složek impéria zevnitř, a to jakýmikoli účinnými prostředky.
V této souvislosti je role zpravodajských služeb při prevenci velmi účinná a je vidět, jak může být nebezpečné snižování výdajů na bezpečnostní a zpravodajské služby. Bezpečnostní analytik a bývalý koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn zdůraznil klíčovou roli zpravodajských služeb při prevenci. Viditelná ochrana podle něj není zdaleka tak účinná jako práce tajných služeb, která se uskutečňuje skrytě. Zpravodajské služby označil za relativně levný, ale velmi efektivní nástroj, mimo jiné i díky mezinárodní spolupráci. Snižování jejich rozpočtu považuje za nepochopitelné a ostře jej kritizuje. Vládní škrty „motorovou pilou“ se ukazují v mnoha směrech jako nebezpečné dřív, než jsem očekávala a začínají nás ohrožovat.
V této souvislosti jsem si připomněla před lety teroristické útoky v Paříži, které se mě tenkrát úzce dotýkaly. V té době studovala a žila v Paříži naše nejmladší dcera a octla se v blízkosti obou útoků. Tenkrát se mnou udělala kolegyně z redakce hned rozhovor, a tak zaznamenala moje tehdejší pocity. Cituji zde moji odpověď na otázku, kdy a jak jsem se dozvěděla, co se děje v Paříži: V pátek večer jsem usnula u televize a ve čtvrt na jednu v noci mě vzbudila sms zpráva z Paříže. Už to mě vyděsilo, protože dcera má francouzský telefon, proto si málokdy voláme, spíš využíváme skype. Zpráva zněla: „Jsem v pořádku, všichni mí kamarádi taky, nevím jen o jedné. Jsem doma.“ Vůbec jsem tomu nerozuměla, ale pochopila jsem, že se něco stalo, tak jsem šla okamžitě na internet zjišťovat informace. Teprve potom jsem jí odpověděla: „Díkybohu.“
Byla jsem v šoku, takže ani nevím, co mi prolétlo tenkrát hlavou jako první. Navíc jsem podobnou situaci zažila v tom roce už v lednu po teroristickém útoku na redakci Charlie Hebdo. Demonstraci, která se v Paříži tehdy konala a které se moje dcera samozřejmě zúčastnila, jsem celou dobu sledovala v přímém přenosu. Měla jsem samozřejmě velký strach, na rozdíl od Pařížanů i mojí dcery, ty to semklo. Zrovna pět dní před útokem se dcera stěhovala právě z blízkosti haly Bataclan, kde do té doby bydlela a kde se teroristický útok odehrál. Považovala jsem to za zázrak. Tak to jsou moje vzpomínky. Útoky by se mě tenkrát dotkly, i kdyby tam dcera nebyla, bylo to děsivé. Jistě moje vzpomínání není stejné jako současná situace v Česku, ale…
Paříž náměstí Republiky socha Marianny rok 2016
Paříž
