Článek
Například někdo dopis od soudu ze schránky ukradl. Nicméně soud považuje zásilku za doručenou, i kdyby tomu tak nebylo. Jedná se o fikci doručení podle zákona.
A muži, který právě z důvodu údajné krádeže ze schránky neobdržel důležitou písemnost, nepomohla ani kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. „Konkrétně uvedl, že z vhození zásilky do schránky žádné doručení nevyplývá, neboť jeho domovní schránka je umístěná ve společných prostorách bytového domu o 12 bytových jednotkách, přičemž vstupní dveře se nezavírají, jelikož samozavírací systém nefunguje,“ shrnuje obsah podání NSS.
Pro doručování ve správním řízení platí stejné předpisy jako pro doručování v občanském soudním řízení, uvedl v úvodu svého rozhodnutí Nejvyšší správní soud. V nepřítomnosti adresáta zásilky ji vhodí doručovatel do schránky a vyznačí datum vhození. „Písemnost se považuje za doručenou vhozením do schránky,“ cituje ze zákona soud. „Jde o právní fikci,“ dodal k tomu NSS.
Podle soudu je zodpovědností majitele mít zabezpečenou schránku tak, aby nebylo možné dopis ukrást. Písemnost je tedy považována za doručenou, i kdyby tomu tak nebylo.
Zákon vytváří fiktivní předpoklad, že pokud byla zásilka doručena, došlo i k přečtení. Doručení fikcí je situace, i když jste se s nějakou zásilkou od soudu či úřadu neseznámili. Fyzickým osobám se doručuje písemnost na adresu pro doručování, na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na níž jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího místa trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání, případně i na její elektronickou adresu či do datové schránky. Netýká se písemností, které musí být doručeny do vlastních rukou.
Existuje sice právní ochrana proti fikci doručení, ale je nutné prokázat dočasnou nepřítomnost nebo jiný závažný důvod jako pobyt v nemocnici apod., kdy si nemohl adresát bez svého zavinění převzít zásilku na poště v desetidenní lhůtě či prostřednictvím datové schránky.
Právníci doporučují předcházet takovým situacím předně péčí o svou poštovní schránku, pravidelně nahlížet do datové schránky, oznámit svoji nepřítomnost příslušným úřadům, pokud jsme účastníky soudního nebo správního řízení.
V první chvíli mě zarazilo, že člověk nemá žádnou možnost dokázat, že příslušný dokument neobdržel a nemohl tedy na něj reagovat. Kdyby ale nějaká možnost de facto reklamace byla, byla by pravděpodobně zneužívána a výmluvy tohoto typu by se určitě rozšířily. A už nehovořím o tom, kdo by se zabýval řešením případů, kde není možná žádná dokazovací možnost.
Doručování dokumentů od soudů, policie či jiných úřadů se řídí tedy přesným procesem. Ten musí počítat také s možností, kdy adresát zásilky přebírat nechce nebo není k zastižení.
