Článek
Senát ji zamítl v srpnu a podle kritiků z řad senátorů návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. V doprovodném usnesení ze srpna vyzval Senát poslance, aby senátní veto nepřehlasovali a aby předložili celkovou stavební novelu řádnou legislativní cestou nikoliv jako poslanecký zákon, který opět neprošel kolem připomínek odborníků. Experti opakovaně na špatný stavební zákon upozorňovali, ale vláda jako vždy jejich názory ignoruje.
Předkladatelé si od změn slibují zrychlení a zjednodušení povolování staveb. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Podle ministryně Mrázové není cílem novelizovaného zákona dát přednost investorovi před občanem, ale ukončit stav, kdy oba narážejí na soustavu nekoordinovaných úředních postupů. Senátor Plevný naopak zastává názor, že samotný vznik centrálního stavebního úřadu nic nezkrátí a jeho provoz bude dražší než u nynějšího systému. Někdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se vyjádřil: „Zákon psaný na míru developerům a pro developery,“ a jeho dopad označil za katastrofu. „Já myslím, že s tímto zákonem ještě zažijeme zásadní problémy.“ Sněmovní opozice varovala před možným kolapsem stavebního řízení kvůli tomu, že stavební úředníci nebudou chtít přejít pod státní stavební správu a takové názory už několikrát zazněly. Úředníci, kteří dosud pracovali v blízkosti bydliště, nechtějí dojíždět, může se tedy stát, že tato změna vyvolá nedostatek pracovníků ve státní stavební správě. A to myslím, není jediný problém, který změna přinese.
Plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu i to je uvedeno v novele. Mezi vyhrazené stavby budou patřit i stavby pro hromadné bydlení a trochu to zavání možnosti vyvlastňování. Soukromé osoby budou muset ustoupit veřejnému zájmu. V Senátu se rovněž stala terčem kritiky výjimka, která umožní zachovat nelegální stavby.
Senátor Jan Sobotka za STAN ve čtvrtek oznámil, že se spolu s dalšími senátory obrátí na Ústavní soud kvůli způsobu přijetí zákona i jeho zásahům do práv vlastníků a postavení obcí. Podle něj už nejde o snahu zlepšit fungování stavebních úřadů, ale o „dohodu s developery“. „Čekal jsem, že vládní koalice vezme vážně argumenty, které v Senátu zazněly, a zvítězí zdravý rozum. Nestalo se. Když se něco protlačí čistou silou hlasů, je mi zřejmé, že nejde o lepší fungování stavebních úřadů, ale o dohodu s developery,“ napsal dlouholetý starosta Vrchlabí.
Návrh k Ústavnímu soudu obsahuje tři hlavní argumenty a to samotný legislativní proces. Tak rozsáhlá změna podle Sobotky neměla vzniknout jako poslanecký návrh, který byl následně zásadně přepsán komplexním pozměňovacím návrhem. Kritizuje, že předloha neprošla standardním připomínkovým řízením ani vyhodnocením dopadů a že se k ní nemohly obvyklým způsobem vyjádřit obce a kraje. Zásadní je omezení možností vlastníků a dalších účastníků bránit se proti povoleným stavbám. Podle Sobotky novela omezuje odvolání a soudní přezkum a v některých případech vytěsňuje z řízení sousedy nebo obce. „Vlastnické právo přitom není chráněno tím, že je napsané v Listině, ale tím, že se ho můžete reálně domoci,“ argumentoval. Za ústavně problematické považuje Sobotka také posílení veřejného zájmu na výstavbě vůči ostatním zájmům, například ochraně přírody nebo územnímu plánování. Podle něj ústavní pořádek neumožňuje automaticky postavit jeden veřejný zájem nad ostatní, ale vyžaduje jejich vzájemné poměřování. „Tahle novela nepřinese zrychlení, ale chaos, miliardové náklady pro stát a fakticky kolaps stavební správy,“ napsal. Odmítá také tvrzení, že změny samy o sobě povedou k dostupnějšímu bydlení.
Všechny tyto argumenty už zaznívaly opakovaně při parlamentním projednávání a já mám dojem, že to samé opakuju ve svých článcích v souvislosti s novelou stavebního zákona pořád dokola. První článek na toto téma jsem psala už na začátku roku a vzhledem k tomu, jak pořád načítám kontroverzní obsah zákona, mohlo by se zdát, že už jej znám dokonale. Ale je tomu právě naopak. Rozpory v novele se ukazují rychle, připomínky se pořád mění, jen s návrhem se nijak nehnulo, ale já stejně už ztrácím přehled a vnímám jen chaos stejně jako u jiných poslaneckých zákonů, které místo expertů tvoří amatéři. Poslanecké zákony jsou legitimní, ale podle mě se hodí na méně rozsáhlá témata a kde je nutné zrychlené schvalování, ale vždy tam chybí odborná průprava poslanců. Stavební novela je natolik rozsáhlá, že by ji měli tvořit experti a rozhodně ne ve zrychleném módu. Tady vznikala stavební novela dost netransparentně a podle mě se v ní vyznalo jen málo koaličních poslanců, kteří nakonec rozhodovali o jejím schválení.
Další návrh zákona vedle návrhu o rozpočtové zodpovědnosti, služebního zákona a zrušení pravomocí prezidenta, který je bezesporu protiústavní, skončí před soudem. Vedle projednávání kompetenční žaloby prezidenta bude mít soud skutečně hodně práce a nepamatuji si takové zapojení Ústavního soudu u předchozích vlád. Ovšem také si nepamatuji takové nekompetentní a chaotické vládnutí jako nyní, které již dávno nevypadá, že jde o stát a lidi. Kolikrát se ještě budu zabývat stavebním zákonem, který je tak důležitý pro většinu společnosti? Proto se tématu nechci vyhýbat.
