Článek
Tento jev se vyskytl v posledních letech a s těmito informacemi jsem se nesetkala.
Mladí lidé ve věku od 18 až 34 let mají strach z telefonování a preferují raději textovky před telefonními hovory a v této věkové skupině je jich až 70 procent. Panický strach z telefonování se objeví jen při pomyšlení na volání lékaři či do neznámé firmy a zahrnuje i přijmutí hovoru.
Nutně nemusí tento problém souviset s osobní komunikací, ba právě naopak. Většina dává právě přednost osobní či emailové komunikaci.
Podle psychologů není příčina vzniku stejně jako u jiných neuróz jednoznačná. Hrají tam roli zděděné dispozice, strach ze selhání, z nesplnění očekávání, možná vzpomínka na podobnou zkušenost v minulosti, to vše může vést k panice, i když si člověk uvědomuje, že pocity jsou neadekvátní a vlastně o nic nejde.
Telefonická komunikace však patří do současného života a je jeho součástí. Telefobie je reálný problém a může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro osobní život, ale má i vliv samozřejmě na pracovní výkonnost.
Psychologové doporučují se strachem pracovat a na některých vysokých školách v zahraničí již existují kurzy, které se zaměřují na překonání telefobie. Pokud však fobie působí dlouhodobě a způsobuje velké psychické problémy, které zasahují negativně do osobního či pracovního života, je nutné kontaktovat psychoterapeuta či psychiatra.
Někdy je nutné nasadit i antidepresiva a v této indikaci jsou s nimi dobré zkušenosti. Antidepresiva nejsou návyková, i když se tak mnozí mylně domnívají. Mohou upravit úzkostné potíže, i když příčinu potíží neodstraní.
Já sama nemám problém s telefonováním, nakonec většinu mého života je telefon i jedním z mých pracovních nástrojů a telefonování samozřejmě mimo osobní komunikaci dávám přednost před sms či emaily, protože tam je menší prostor na vysvětlení či debatu.
