Tam, kde voní minulost. Pojďte dál do muzea Staré krásnosti

Muzeum je plné originálních exponátů, které nejsou běžně k vidění. Ve sbírkách je možné nahlédnout do krásné minulosti předků prostřednictvím hraček, panenek, kočárků, školních potřeb, kde kromě aktovky, penálů jsou prezentovány i sešity s krasopisným písmem. Nechybí ani muzejní loutkový soubor marionet, se kterými majitelka Jitka Hrdličková hraje divadlo nejen pro děti.

Muzeum Staré krásnosti otvírá sezónu 2025 v sobotu 17. května od 12.00 do 16.00 hodin výstavou Krásné křehkosti a návštěvníci mohou objevit svět porcelánových servisů z různých dekád 20. století. Představí se porcelán od jemných kvítků až po ikonické návrhy českých designérů.

V zajímavém muzeu jsou připraveny dva okruhy prohlídek Staré krásnosti a Krásné pohádkovosti. Majitelé průběžně ještě sbírky doplňují, ale už se to snaží omezovat, aby nebylo muzeum zahlceno.

Marionety si nechává Jitka Hrdličková vyrábět na zakázku, aby byly loutky kvalitní a profesionální. Jsou to celodřevěné loutky vysoké 45 centimetrů a jsou vedeny na drátě. Jitka Hrdličková s nimi hraje představení nejen v muzeu a při různých akcích, ale objednávají si ji i školky. Pohádky si majitelka muzea píše sama a vydala dokonce již tři knihy. V loňském roce vydala knihu Voda plyne a pohádky se vypravují. Jsou to muzejní pohádky, kde vystupují exponáty z muzea.

Do muzea se lze vydat nejen za prohlídkami, ale často jsou zde pořádány akce a výstavy. Muzeum za návštěvu rozhodně stojí. Byla jsem v muzeu vícekrát a informace mám posbírané z našich hovorů s majitelkou Jitkou Hrdličkovou.

Na závěr ještě odpověď Jitky Hrdličkové na moji otázku: Jak se dá zvládnout provoz soukromého muzea, protože tohle člověk nedělá určitě pro výdělek. „No to určitě ne. Když si vezmete, jak jsou na tom státní muzea, jsou dotovaný státem, jinak by nemohly fungovat, tak to samé je u nás. Jen si to dotujeme sami. Je to srdeční záležitost, a kdybychom k tomu takhle nepřistupovali, tak by muzeum nemohlo být. Ale máme z toho dobrý pocit, když se to tady lidem líbí a když si tady někdy i zavzpomínají: jo, tenhle kočárek jsme měli, škoda, že jsme ho nezachránili. Ale já ho můžu ukázat svým vnoučatům tady v muzeu. To jsou takové hezké momenty“.

Staré krásnosti