Článek
Po této zprávě mě hned napadlo, že to není dobrý nápad a to z několika důvodů. Jednat samostatně a ne v rámci EU vypadá jako rozpad unie, navíc oba aktéři zdůrazňovali, že vystupují jen za své země. Putin to jako signál rozpadu bude brát a už tím, že jej o telefonát žádali, mu opět zvedli sebevědomí a jeho velkou drzost, což především dělá Trump. Putin získal pocit, že opět vládne velmoci. A představa Finska a Norska, že mohou něčeho dosáhnout telefonátem, je dost naivní a nezodpovědná. Takové snahy a pokusy tady byly během roku mnohokrát a pořád většina Evropy a Trump dosud nepochopili, že diplomacie válku neukončí. Putin reaguje jen na důrazné argumenty, vše ostatní hodnotí jako slabost. Jistě jsou to jen mé názory, nejsem žádný expert a doufala jsem, že nebudu mít pravdu, že tohle jednání nebylo správné.
Lídři obou zemí o obsahu telefonátu informovali ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Diskuse byla otevřená a věcná. Výsledek této války bude mít přímý dopad na naši bezpečnost i na širší bezpečnost Evropy. Ukončení války vyžaduje přímá jednání,“ uvedl Stubb. Putin v telefonátu se držel předchozích podmínek a uvedl, že spravedlivý a dlouhodobý mír na Ukrajině je možný pouze s přihlédnutím k ruským zájmům. „Alex a Jonas dali ruskému prezidentovi jasně najevo, že jsou zapotřebí skutečné kroky ke snížení napětí v oblasti energetiky a infrastruktury,“ uvedl Zelenskyj ke svému telefonátu s finským a norským lídrem. No závěrečná vyjádření si trochu protiřečí.
Nejnovější finsko-norskou iniciativu kritizovalo Dánsko. Tamní premiérka Mette Frederiksenová v rozhovoru se stanicí DR uvedla, že k telefonátu s Putinem přistupuje „s velkou skepsí“. Stubb a Störe podle ní svou iniciativu nekonzultovali s dalšími partnery. Frederiksenová dále řekla, že nevidí žádné známky toho, že by Rusko chtělo mír s Evropou. Namísto samostatného postupu by podle ní měla Evropa držet při sobě, dodala podle agentury DPA. „K této iniciativě Norska a Finska se stavím velmi skepticky. Nebyla s nikým z nás projednána,“ uvedla v úterý Frederiksenová s tím, že nevidí „žádné známky toho, že by Rusko usilovalo o mír s Evropou“. „Ani s ohledem na hybridní válku, která pokračuje každý den, ani na Ukrajinu, kde dochází každý den k zuřivým a agresivním útokům. Domnívám se, že musíme zachovat jednotu Evropy a ne jednat každý zvlášť,“ uvedla dánská premiérka. Dále uvedla, že „neví, co si tyto dvě země slibují od takového postupu“. „Již dříve jsme také v jasných prohlášeních ze strany zbytku Evropy zdůraznili, že když se ostatní vydají na vlastní pěst a například odcestují do Moskvy, je důležité, abychom my Evropané drželi pohromadě“. V podstatě uvedla to, co si myslím i já.
Podle finské prezidentské kanceláře byl hovor „otevřený a věcný“. Støre pak uvedl, že během jednání oba evropští lídři zdůraznili „význam opatření, která povedou k deeskalaci války“. Podle Kremlu si obě strany vyměnily názory na „ukrajinskou krizi“. Výsledek rozhovoru byl označen stejně jako desítky předchozích telefonátů, které nepřinesly žádný výsledek.
Jen pár hodin po telefonátu Putin vydal rozkaz a Rusko odpálilo směrem k zemím NATO raketu Bulava schopnou nést jaderné hlavice. Střela schopná nést jaderné hlavice urazila podle portálu Vojennoje dělo nad Ruskem přibližně 5 400 kilometrů, než dorazila na raketový polygon Čiža v Archangelské oblasti. Toto místo se nachází zhruba 517 kilometrů od norského Vardø a 610 kilometrů od finského Nuorgamu. „Mezikontinentální balistickou raketu Bulava odpálila jaderná ponorka ‚Generalissimus Suvorov‘ v Ochotském moři na ruském Dálném východě,“ upřesnil portál. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že hlavice rakety zasáhly určený cíl v plánovaném čase. Rusko test označilo jako „součást rutinního vojenského výcviku“. Kreml uvedl, že o rozhovor požádaly Norsko a Finsko a Putin během něj obvinil Evropskou unii a NATO z protahování války prostřednictvím „konfrontační politiky“. „Norsko a Finsko, členské země NATO hraničí s Ruskem. Spěšně posilují své armády a zvyšují výdaje na obranu kvůli hrozbě, že by Rusové mohli v příštích několika letech zaútočit na území NATO,“ připomněl magazín Newsweek.
Moskva již dlouho kritizuje evropskou podporu Ukrajiny a právě Norsko, Finsko a Dánsko patří mezi nejvěrnější podporovatele Kyjeva. I z tohohle pohledu byl telefonát Norska a Dánska naprosto nepromyšlená hloupost a úplně zbytečná snaha. Nakonec odpověď Putina je jasná a myslím, že takovou razanci nikdo nečekal. Polský premiér Donald Tusk reagoval na tuto zbytečnou iniciativu výzvou k „absolutní opatrnosti a bdělosti“ v kontaktu mezi evropskými zeměmi a Putinem. „Jakýkoli kontakt s Ruskem musí být podpořen jednotným postojem,“ přidal se litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys. „Jednání s Putinem jeden po druhém a bez jasné agendy nikdy nefungovalo. Ani jednou.“
