Článek
Začíná to už poslaneckými zákony, které jsou rychle schvalovány bez připomínek. Transparentnost by měla být především u veřejných financí, kam peníze jdou, kdo pobírá dotace, měla by prostě být veřejná kontrola financí, která je ochranou před zneužitím moci. Utajování informací vede celkem logicky k podezírání, k absenci důvěry. Nevíme přesně, kdo čerpá dotace a také kdo vládě radí.
Pravidla pro zveřejňování seznamů ministerských poradců se změnila vloni a místo dosavadního zveřejňování dvakrát ročně stačí nově seznam vyvěsit jednou za rok, vždy v únoru za předchozí rok. Někteří Babišovy ministři nezveřejnili za první pololetí jména těch, kdo jim radí, raději vůbec. Proč nemáme znát jména poradců placených ze státního rozpočtu, kteří mají vliv na rozhodování ministrů a podílejí se na tvorbě různých politik? Utajování už vyvolává podezření. Jména Babišových poradců byla zveřejněna v souvislosti s čerpáním financí a poradci Babiše stáli za první pololetí víc než poradci Fialy za celý minulý rok, přestože se právě premiér neustále ohání potřebou šetření.
Transparentnost především ve veřejném sektoru má předcházet zneužívání moci a peněz a kontrolovat, jak koalice vládne. Tady to začíná vypadat jako v době komunismu, kdy bylo vše tajné a neveřejné, co pocházelo od vládní garnitury a nic jsme tedy nevěděli. Postupně se to začalo měnit a teprve v roce 1999 začaly vznikat zákony o svobodném přístupu k informacím. Nyní vláda místo zvyšování transparentnosti, které by mělo předejít mimo jiné i korupci, se shlédla ve vyšším utajování důležitých informací. Do dnešního dne neexistuje například veřejný registr dotací, kde by bylo možné dohledat kdo a kolik čerpal, což je mimo jiné důležité například pro obce. Do dnešního dne nebyl předložen návrh státního rozpočtu, ale vláda už ví, na co peníze nebudou a provádí škrty, které se vzápětí ukazují jako špatné. V současnosti v období sucha vyvstává otázka, proč byly na ministerstvu životního prostředí hned zpočátku zrušeny odbory či oddělení, které se zabývaly klimatem a problémy z toho vyplývajícími, tedy i suchem? Byli vyhozeni odborníci se zkušenostmi a problémy se suchem teď budou narychlo řešit amatéři. A to je jen jedna oblast problémů.
A jako utajování už začíná vypadat i oblast valorizace důchodů. Juchelka vyhlašuje už poněkolikáté přidání, které vzápětí odvolává a mění názory téměř během dne. Budoucnost kolem valorizace důchodů pro rok 2027 je opět nejistá. Ministr práce a sociálních věcí ještě nedávno mluvil o tom, že bude chtít zvýšit důchody až na maximum, které vláda může schválit. Nyní se jeho rétorika opět změnila a hovoří o velmi napjatém státním rozpočtu a vláda se teprve bude rozhodovat, zda vůbec půjde nad rámec řádné valorizace. „O tom skutečně jednat budeme. Ale na rovinu říkám, že v tuto chvíli je rozpočet velmi, velmi napjatý a uvidíme, jak jednání budou. Je to politické rozhodnutí. Můžeme čekat velmi jakoby zodpovědnou rozpočtovou politiku a samozřejmě i jednání v rámci koalice, které se bude týkat určitě i toho, zdali nad rámec té řádné valorizace prostě půjdeme, či nepůjdeme, protože i tak tam to navýšení samozřejmě bude,“ konstatoval ministr Aleš Juchelka. Někdy na jaře ovšem sliboval ministr přesné informace již začátkem léta, které ale pomalu končí.
Mezitím vychází řada kontroverzních zákonů téměř v utajení a nebýt Senátu ani nevíme, co se vlastně bude měnit. Zákony ale tvoří poslanci bez debaty s odborníky a bez znalosti a kompetence. Nyní Senát zamítl spornou stavební novelu, kterou kritici označili za paskvil. Podle kritiků z řad senátorů návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Naopak vládní koalice slibuje zrychlení a zjednodušení povolování staveb. Vládní tábor má dostatečnou sílu senátní veto v září přehlasovat. Pokud bude novela prosazena, senátoři minimálně z klubů Starostů a ODS a TOP 09 se obrátí na Ústavní soud a budou požadovat buď zrušení celé novely, nebo alespoň jejích částí. Senát chce také po vládě předložit celkovou stavební novelu řádnou legislativní cestou a ne jako poslanecký zákon.
Senát zamítl rovněž další návrhy zákonů vzniklé nestandardní cestou jako poslanecké bez debaty s odborníky, bez znalosti Ústavy a platných zákonů a to návrh novely na zrušení pravomocí prezidenta, novelu zaměstnaneckého zákona či zákona o EET. I tyto návrhy jsou příkladem odklonu od transparentnosti. Senát se snaží o nápravu.
